Ahoj, já byl na gastroskopii dnes a protože mi komentáře ze zkušeností na internetu pomohli se psychicky připravit, tak taky sdílím, jak to proběhlo :-).
Čas od času mi je trochu nevolno a proto se zjišťovalo o co šlo. Na gastroskopii jsem pak šel i když mi už nic v tu dobu nebylo. Je lepší zjistit, že člověku nic není a vyloučit velké množství možných problémů.
Objednal jsem se k vyšetření na poliklinice Medicon na Budějovické (na google lze snadno najít) k panu doktorovi Sokolovi. Později jsem našel na internetu i nějaké doporučení, že prý má dobrý přístup a je zkušený.
Vyšetření bylo v 10:00, takže jsem už den předem od lehké večeře nic nejedl. Když jsem přišel do ordinace, celý průběh mi vysvětlili a zeptali se mě, zda chci navíc oblbovací injekci. Tu jsem odmítnul, protože jsem nechtěl být půl dne mimo. Důležité je to, že injekce nemá vliv na nepřijemnost vyšetření. Pouze vás dokáže uklidnit, pokud jste hodně nervózní.
Pak mi stříkli sprejem do krku lidocain (lokální umrtvení, nic nepříjemného - stejné jako ústní sprej) a následně jsem si lehnul na levý bok a dali mi do pusy malý náustek, abych nemusel udržovat pusu otevřenou sám a nezakousnul se do kabelu :-).
Pak už jen zavedl trubici do krku, což nebylo tak hrozné, jak se často píše. Důležité je být v klidu a plynule dýchat (což je důvod, proč někomu může pomoct injekce). Je jasné, že jsem měl pocit na zvracení (lidově řečeno mě to "nakopávalo"), což bylo nejsilnější jen na začátku a pak jsem se dýcháním uklidnil. Po chvíli už jsem začal sledovat i obraz kamery na monitoru přede mnou. Prostě čím rychleji se uklidníte, tím méně to bude nepříjemné.
Je dobré se připravit na to, že občas může hadice v břiše tlačit, ale to vždy rychle přejde. Zároveň několikrát doktor napustí žaludek vzduchem, což může vyvolat opět pocit na zvracení a samozřejmě krkání, ale nic co by nešlo přežít - opět důležité zůstat v klidu a plynule dýchat.
Následovalo odebírání vzorků, což vůbec nebolelo, ani to nebylo cítit. Fyzicky to proběhne prostrčením malých kleštiček skrz kanál v "kabelu" a nabrání vzorku.
Cca do 10ti minut bylo vše za mnou a já mohl jít zpět do práce. Pokud budete rozrušení, je možné, že si posedíte pár desíte minut v čekárně pro jistotu, ale to je individuální. Jíst jsem mohl 45 minut poté (pocitově bych mohl sice hned, ale čekalo se, až odezní znecitlivující sprej v krku). Po vyšetření jsem se cítil v pořádku, jen mě trochu bolí krk asi jako při nachlazení, ale to by mělo brzy přejít.
Takže se vyšetření nebát a chce to hlavně klid :-)
Byla jsem na koloskopii dvakrát a díky dědičnému zatížení ( rodiče - oba zemřeli mladí na rakovinu) je mi doporučeno absolvovat toto každé tři roky. Poprvé jsem se strašně bála a to hlavně díky přečtení mnoha názorů na internetu. Málem jsem tam strachy omdlela.Musím říci, že zbytečně. Ale asi záleží na lékaři. Já chodím do Nového Jičína a jsou tam perfektní.Poprvé mne pan doktor při zákroku i rozesmál a pokáral mne, at se nesměji, že se mu v mých střevech třepe kamera. Po druhé mi aplikovali asi více vzduchu do střev, tak jsem měla nepříjemné pocity , jako když máte větry, ale nic víc. Vždy mi zároven odstraní polypy a to je naprosto bezbolestné.Vše absolvuji bez uklidnujících léků.
Tak že - nebojte se , není to nic bolestivého . Není třeba mít hrůzu. Doporučuji všem koloskopii v Novém Jičíně. Jana
Připojuji se. Taky jsem byl na kolonoskopii v Novém Jičíně a lékařský personál byl velmi milý a profesionální. Co se týče samotné kolonoskopie, tak ty strachy jsou zbytečné. Akorát to ze začátku nepříjemně tahá, ale jak se dostali hlouběji, tak už jsem to vůbec necítil. Nejhorší je příprava den předem, protože vypít 4l roztoku fortransu pro mě byl takřka nadlidský úkon a taky fakt, že po zákroku je člověk celý den nafouknutý jak balón. Samotný zákrok byla pohodička a to i bez jakékoliv injekce. Je lepší překonat strach a absolvovat to. Mívám bolestivé děsivé křeče a bolestivé průjmy a nakonec z toho vylezl obyčejný dráždivý trakčník a řeknu vám, nic není lepšího než vědět, že jste v pořádku a nic hrozného vám není. Zrovna dvakrát příjemná procedura to není, ale za tuhle jistotu to určitě stojí.
Gastroskopii jsme podstoupila bez jakehokoli umrtveni,bylo to naprosto v pohode,strasne jsme se nervovala,protoze jsem cetla den před tim názory lidi,kteri to totalne prehani,nic hrozneho to nebylo,jen je třeba se soustředit na pravidelne dychani,tot vse,takze lidi,nebojte se a nepiste takove voloviny,ze to bylo strasne,zbytecne tak ostatní desite....a to pisu ja,jindy velka posera a tohle bylo vazne v pohode!!!!!
Ale to není strašení.. může to zkrátka probíhat u každého jakkoliv. Já si zase četla všechny ty uklidňující zprávy a za mě to tedy je velmi nepříjemné, a tím nechci nikoho strašit. Po dnešní zkušenosti je opravdu asi to nejdůležitější soustředit se jen na dech, ale i tak.. já osobně, citlivější osoba bych si příště, i když doufám, že už nikdy nebude:) nechala dát asi injekci na uklidnění. Každý jak to cítí. Já vcelku snesnla kolonoskopii kdysi, ale toto.. no, hlavně přeji všem pozitivní výsledky, to je důležitý a co nejrychlejší průběh. A pak nějakou odměnu :))
Vyšetření jsem absolvovala 2x v průběhu 9 let a pokaždé byl průběh stejný bez ohledu na to, že pokaždé ho prováděl jiný doktor. Jsem přesvědčena, že vše stojí na psychice: je zbytečné se bát - hadice bude zavedena do cest, kudy normálně prochází jídlo. A že hadice 11mm je příliš tlustá na polknutí? Nespolkli jste nikdy pořádný žvanec? :). Pomáhá plynulé a pomalé dýchání, soustředění na pravidelnost nádech - výdech. Nebolí naprosto nic, dokonce ani odebírání vzorku. Jsem přesvědčena, že mám silný dávivý reflex, přesto jsem při tomto vyšetření ani neříhala, ani mě nenutilo na zvracení, bylo to fakt v pohodě. Netrvá to dlouho - mně doktor nakukoval až do dvanáctníku a do 5 minut bylo po všem. Zvládají to i relativně malé děti a staroušci, tak nebojte :).
14.11. jsem podstoupila svou první gastroskopii. Už čtrnáct dní před termínem jsem byla strašně vystrašená a hledala po různých diskuzích zkušenosti ostatních s tímto vyšetřením, což jsem neměla dělat, protože mi to způsobovalo ještě větší strach a probdělé noci :-). Už v čekárně jsem propadala panice, a přemýšlela o útěku :-D. Když jsem vešla do ordinace a viděla ten přístroj a hadice, rozklepala jsem se a šly mi automaticky slzy z očí. Když sestřičky viděly, v jakém jsem stavu, hned mě začaly uklidňovat a byly strašně milý! Doktor mi automaticky nabídl, jestli chci injekci na uklidnění, což jsem hned odkývala. Lehla jsem si na lehátko, zatím na záda, a sestřička mi píchla do té mé vyklepané ruky ten "oblbovák". Za pár vteřin se mi hrozně ulevilo, přestala jsem se klepat a říkala jsem si, že už je mi vlastně všechno jedno. Pak mi stříkly ještě do krku ten znecitlivující sprej. Otočila jsem se na levý bok, do pusy mi daly ten náhubek co se má skousnout a pak jen vidím jak mi doktor dává tu hadičku do pusy, polkla jsem jí tak nějak automaticky. Můj největší strach, že se budu s tou hadicí v krku dusit, byl uplně zbytečný- dýchá se naprosto v pohodě. Celou dobu jsem dost cítila tlak tý hadičky, skoro všude kudy projela. Trochu to bolelo, ale kupodivu mi to v tu chvíli bylo vážně jedno :). Celou dobu mě sestřičky chválily (jak malé dítě :D), že jsem klidná a dobře dýchám, upozorňovaly mě, že teď doktor pustí trochu vzduchu do žaludku. To se pak projevilo opravdu velkým krknutím :D. Ani jsem moc neslintala, jak tady všichni straší a že by se mi chtělo nějak zvracet, to taky ne. Jenom, jak už jsem psala, mě ta hadice tlačila, ale to bude pravděpodobně tím, že jsem hodně drobné postavy :). Vytahování hadice taky nijak zvlášť nepříjemné nebylo... A hotovo, počkala jsem si už jen na lékařskou zprávu a objednala se na kontrolu, kde už budou výsledky biopsie. "Oblbovák" přestával působit docela rychle, takže domů jsem došla bez problému po svých. Teď mě teda dost bolí v krku, tak jako u angíny, ale já jsem na angíny zvyklá, takže jen popíjím heřmánkový čaj a myslím, že to brzo přejde. Takže se opravdu nebojte, když to zvládl i takový extrémní strašpytel, jako jsem já, musí to už zvládnout každý a toho "oblbováku" se taky nebojte, vážně dokáže dobře uklidnit a vyšetření bude méně stresující:).
No ja vcera take absolvoval kolonoskopii na pracovisti v Nachode. Pred zakrokem jsem byl tezce vystresovan z vypraveni a cteni na internetu, ze se jedna o velmi bolestivy vykon.
Rekl bych, ze opak je pravdou. Zakrok byl uplne v pohode. Dostal jsem tlumici injekci. Pak me zavedli a prostrkavali kolonoskop. Asi 2 x to bylo mirne neprijemne, ale vubec nic dramatickeho. Cekal jsem stale na ty "priserne" bolesti, ale za chvili uz to ze me tahali, ze prej je hotovo. Ja zakrok odhadoval tak na 3 minuty, ale prej trval tak 20, ale ja pri tom udajne usnul.
Za me tedy uplne v pohode a z opakovani bych uz nemel zadnej strach (a to se dokroru hodne bojim a u zubare dostavam i na male vrtani vzdy injekci proti bolesti...).
Dekuji vlidnemu panu doktorovi a prijemnym sestrickam v Nachode.
Dobrý den,
včera jsem byla na kolonoskopii v Novém Jičíně, a jelikož vím jaké to je číst si všechny možné názory jaké vyšetření je, rozhodla jsem se také přispět svou zkušeností - třeba to někomu pomůže :))
Připravovala jsem se pomocí 4 sáčků Fortrans a pro někoho jako já, kdo vypije za den sotva 2l vody to byl docela záhul, ale dá se to. Čekala jsem mnohem horší chuť - je taková sladkoslaná a první litr šel hrdinsky vypít i za půl hodiny. Další už byly horší a poslední asi 2-3dcl jsem vylila, to už bych asi nedala ( ale čistotě střev to nevadilo). Po asi litru a půl to začalo a začala jsem lítat na záchod a tekla ze mě od začátku voda, a pořád jen voda a voda. Žádně křeče, ani bolesti (jediná a nejhorší věc na celé proceduře pro mě byl totálně bolavý a vyštípaný zadek:)).
Začala jsem pít v 15h a vyprazdňování skončilo asi v cca 22h, ale ještě ráno jsem asi 2x šla. byla jsem hladová, nervózní a unavená a na vyšetření jela na 10h ráno. Musím říct, že po přečtení některých článků hoooodně vynervovaná. Doktor v NJ hrozně milý, v pohodě, přátelské jednání, to samé moc milá sestřička. Dostala jsem nemocniční bermudy s dírou vzadu, takže žádné poletování dole bez. Dostala jsem injekci na oblbnutí a ihned začala působit až jsem se divila. Motala se mi hlava, byla jsem při vědomí, podle mě zpomalená a dokonce na vyzvání ať se otočím na levý bok jsem se otočila na pravý :D člověk se cítí opile a zmateně, ale vykládala jsem s doktorem. nejvíc jsem se bála toho prvního okamžiku jak hadice zajede dovnitř, ale musím říct, že jsem nic necítila a najednou se dívám na obrazovku a vidím své střevo a doktor vše důkladně popisoval. Opravdu nic NIC jsem necítila. Nevím, jestli jsem na chvíli usnula, dle zprávy mé vyšetření trvalo 5 minut, takže jsem byla asi při vědomí, ale opravdu si nic moc nepamatuju. Jen jak už jdu z lehátka. motá se mi hlava a jdu na záchod a dát sprchu. Dostala jsem zprávu - vše v pořádku (údajně dráždivý tračník) a s doprovodem šla domů. Potom mě dost bolel zadek (takový pocit jako když chcete pořád tlačit), ale asi po hodině to přešlo a vše v pohodě. Nebojte se toho, já se bála šíleně a myslím, že to každý, kdo tam jde. Vyproste si injekci a ještě se tomu zpětně zasmějete. Přeji Vám klidný průběh a hlavně dobré výsledky. L.
Tak jsem právě absolvoval dotyčné vyšetření. Byl jsem v Brně na Zahradníkové. Před vlastním výkonem mi byla nabídnuta možnost injekce nebo inhalace plynu. Zvolil jsem plyn za 200Kč, protože po 30 minutách můžete řídit auto. Žádný sprej do krku. Po 4 minutách inhalace přestáváte vnímat hovor sestry s doktorkou. Poté dostanete známý roubík a je vám zaveden endoskop. Vlastní zavedení mně "mile" překvapilo, proběhlo úplně hladce bez dávení - v pohodě i díky polouspání! Co mi vadilo byl tlak hadice na levou stranu krku. Někdo se zmiňuje, že není dobré při zavedené hadici polykat, že to nejde a bolí to. Jsem 180cm vysoký, takže mám asi i trubku větší, ale problém s polykáním jsem neměl, ale je to asi individuální. Co bylo opravdu nepříjemné a probralo mně to, když doktorka pustila do mně vzduch, tak se mi navalilo, což se doktorce nelíbilo, že jsem tím endoskop vysouval. Ale v tu chvíli mi to bylo jedno a uleví se. Vyšetření je nepříjemné, ale dá se vydržet, zejména, když se necháte oblbnout sedativy. Chápu jak je dotyčnému, který jde na to poprvé jako jsem byl já, ale opravdu je zbytečné se kvůli tomu stresovat a těch několik minut se dá přežít. Jdete-li poprvé určitě trvejte na injekci nebo plynu. Pokud alespoň jedno nenabízí a máte strach, jděte jinam. Po plynu je vám už všechno jedno a zvládnete to!
Ahoj všem, dnes v 7:45 jsem byla na své první gastroskopii. Již delší dobu mám problémy s bolením břicha, průjmy, pocity na zvracení a proto byla gastroskopie důvodem pro další vyšetření. Chtěli mě objednat až na červenec, ale když viděli mladou holku s takovými problémy, dohodli jsme to na dříve. Ještě včera jsem byla relativně v klidu, chvílema panikařila, usnula jsem celkem v pohodě, ale ráno jsem měla strašný stres :D cestou na zastávku jsem se málem rozbrečela, když sem přišla do nemocnice, tak jsem byla celá spocená a ještě sem letěla na záchod s průjmem. Když mě zavolali dovnitř, myslela jsem, že to se mnou sekne. Sestřičky ale viděli, jak jsem z toho mimo a byli moc milé. Vyšetření mi prováděli V Krajské nemocnici Liberec. Přišla mladá doktorka, vše mi vysvětlila a já se jí ptala na "oblbovák". Říkala, že to nebude potřeba, že to zvládnu, a kdyby ne, tak pak ho dáme. Klepala jsem se jak osika, ale nakonec jsem souhlasila, že půjdu bez. Sestřička mi nastříkala sprej do krku (byl fakt hnusnej, asi jako nějaký kapičky, mě to připomínalo Algifen :D, ale dal se to přežít). Potom sem se položila na levý bok, dali mi takový brindák, kapesník do ruky, "roubík" do pusy a pak paní doktorka začala zavádět trubičku. Držela jsem se křečovitě sestřičky, dvakrát polkla a ani nevím jak to do mě zaplulo :D sice to trošku škrábalo, ale jinak to cítit moc není. Potom už to necítíte vůbec, jen chvilku v břiše, ale je to jako bolení břicha, nic hrozného. Brali mi ještě histologii, vůbec nic nebylo cítit. Akorát jsem říhala jako starý chlap, vůbec mi to nešlo udržet, ale to bylo asi tím stresem. Pocit jako na zvracení, ale jen říháte. Po zákroku jsem se tomu i zasmála :D vyndání je už úplně v pohodě. Potom vás trošku škrábe v krku, jako třeba při angíně :) Před zákrokem sem si četla různé názory a byla strašně ve stresu, tak se chci podělit o pozitiví zážitek :) strach předtím budete mít, to je jasné, ale potom zjistíte, že to nic není :) Takže chci vzkázat všem, nebojte se!
Ahoj, reaguji na toto vlákno tady nahoře proto, aby bylo vidět a abych se podělil o skutečné a autentické zážitky z mého vyšetření. Dokonce jsem si zde musel založit účet, tak si toho važte, hehe... ČTĚTE, PROSÍM
Už nějakou dobu mě trápí žaludek, u kterého se problémy vystupňovaly natolik, že jsem si už sám od sebe chtěl zajít na tak mnou strašně obávané gastroskopické vyšetření.
Ještě tu noc před výkonem jsem si četl názory ostatních a vyděsilo mě to natolik, že se mi chtělo skoro až brečet a říkal jsem si, že to nezvládnu. Spousta lidí radila, abyste se domáhali konkrétních doktorů a já zrovna šel do nemocnice naslepo, takže jsem si myslel, že to bude hotové peklo.
Přišel jsem do nemocnice a už sedím na lůžku, chtějí mě vyšetřit bez "oblbovací" inkejce, jenže já naléhám, protože jsem k smrti vyděšený. Proto doktor nakonec kývne, sestřička mi dá skřipec na prst a zjišťují, že mám puls 200. Takže nakonec mé obavy z vyšetření chápou a já dostávám injekci na zklidnění, která vcelku bolela, jak se mi hrnula tekutina do žíly, ale pořád je to jen injekce oproti tomu přeci "hroznému gastru" :-)
Mezitím mi další sestřička umrtvuje hrdlo sprejem, který nezavádí až Bůh ví kam do krku, je pouze v dutině ústní a pusa mi začala okamžitě natolik znecitlivět, že se mi z toho zvláštního pocitu jednou až natáhlo, jak jsem musel mít otevřená ústa a tak sestřička urychleně přestala po dalších třech preventivních vstřicích a uložila mě na bok.
Injekce mě zklidnila minimálně, protože jsem zažíval hrozné stresy, ale dost natolik, abych nepanikařil :-)
Sliny se mi valily z pusy ven, protože jak máte umrtvený krk a ústa, nemůžete absolutně ovládat polykání.
Dostal jsem i náhubek, který se dává z ochranných důvodů. Ten není nijak nepříjemný.
No a pak už začalo samotné gastro, pan doktor mi chtěl strčit hadici do krku a vy musíte polknout, jenže mně se lehce natáhlo, tak jsem ho drapsnul za ruku a vytáhl ji zase ven :D ten mě pochopitelně okřikl, ať mu na ni nesahám, protože přeci jen to mají vydezinfikované :-)
Napodruhé už jsem polkl, protože mi to nepřišlo tak hrozné, jako první pokus.
Vůbec se mi nenatáhlo, necítil jsem, kde tu hadici mám, kam až po polknutí zajela, jestli je v krku nebo už v žaludku a najednou ji pan doktor tahá ven, až jsem si skepticky říkal, že to nemohl stihnout vyšetřit. Samotné vytažení už necítím vůbec.
Zákrok kamerou byl tedy možná nějakých 20 vteřin.
Žaludek v pořádku, dostávám zprávu a dávají mě vedle na pokoj se na 30 minut "dospat", kde jsem si i tak hrál na mobilu, protože jsem vůbec ospalý nebyl. Pak jsem měl několik hodin takový podrážděný krk, který byl dosti citlivý, ale nic strašného.
No a závěrem je, že kdybych musel, klidně jdu znovu, protože to není vůbec hrozné. Pravda, s menší dávkou nepříjemnosti se potýkat musíte, ale nic tak příšerného.
Takže pokud vás to čeká, raději jděte, vaše obavy jsou tisíckrát horší nežli samotná skutečnost.
Doufám, že mi to zde zveřejní a že to někomu pomůže.
Šťastný průběh vyšetření! :-)
Byla jsem na tomto vyšetření a jak jsem dopadla? Katastrofa!
Dr.si vše nechal zaplatit,když jsem mu řekla že je to přece hrazené ,tak mi řekl-
kam by s takovou přišel...
Při základním vyšetření jsem mu chtěla zdělit své problémy,které mám mnoho let let a pan Dr. mi odpověděl - já nechci nic slyšet!
Také vyšetření bylo lahůdka! Žádný lajntuch,jen holý zadek a neustálé čumění na něj !
To nemaj doktoři ani na kus hadru? Pak se nedivím,že na takové vyšetření nechce nikdo chodit,když doktoři nemají ani trochu soudnosti...
Dále Dr.nenabídl sám od sebe, žádné injekce proti bolesti.Když už se to nedalo vydržet,tak jsem lékaře poprosila ať mi něco dá..odpověď? tak jí tam sestro něco dejte ,když tak vyvádí.
Dostala jsem 2 injekce,které byly na nic, vůbec na bolest břicha nezabraly ,spíš jsem byla jak omámená.A samozřejmě,že jsem si je také musela zaplatit!
Po vyšetření jsem byla jak přejetá parním válcem,musela jsem se opírat o manžela abych vůbec byla schopná jít a ještě několik dní jsem cítila v břiše silnou bolest.Od bolesti samo že pan Dr.nic nedal i když viděl,v jakém jsem stavu.
Až se změní přístup lékařů k pacientům ,viz třeba Rakousko,tak lidi začnou na tyto nepříjemné vyšetření chodit,dřív ne! Známý byl na vyšetření v Rakousku a jednání lékaře i sestry se nedá ! nedá ! ani z 20% přirovnat ! Příjemné prostředí i chápaví lidi ! A u nás , jako s dobytkem !
A vyšetření žaludku probíhalo tak,že mi narval ruku do krku s hadici.Toť vše. Žádný prášek proti zvracení,nenabídl prostě nic.
Takže jak tady čtu,že to nic není,tak já jsem si teda bolesti hodně užila a pro mne děsný zážitek! Takže můj celkový dojem , je nula! Už nikdy víc !
Vcera jsem byla poprve na gastroenterologii. Mela jsem prijit nalacno, cekala jsem tedy odber krve a sono. Mym problemem jsou prujmy po konzumaci cehokoli se smetanou a bolesti v levem nadbrisku. Pan doktor na me pak “vybafl”, ze by se chtel podivat “krkem”, jak to vypada. Vzhledem k dele trvajicim problemum jsem souhlasila a slo se na vec. Pri aplikaci spreje mi vyhrkly slzy do oci, sestricka se usmala a prohodila, ze to dnes neni naposled, tak jsem se usmala, celkove byla atmosfera uvolnena a doktor i sestricka moc mili. Pri zavadeni to nebolelo, jen opravdu neprijemny pocit a tlak. V brise jsem pak citila kazdy pohyb - ale ne bolest. Jsem dost stihla. Vzhledem k tomu, ze jsem alergik a mam ucpany nos, musela jsem dychat castecne i pusou, coz panu doktorovi nevadilo, naopak rikal, at dycham, jak potrebuji. Nasledkem toho me casteji “navalovalo”, ale nic, co by se nedalo prezit. Pan doktor se dival az do duodena, kde bral vzorky na biopsii.
Celkove mohu zhodnotit, ze to nebyla takova hruza, jak se clovek nekdy docita. Ale kazdy jsme jiny. Verim, ze pokud clovek muze dychat plnohodnotne nosem, da se vysetrenim projit i bez onoho navalovani. Hlavne nemejte strach, vysetreni je neprijemne, ale kratke. U me vykon trval 10 minut, a to diky biopsii.
Ahoj, taky se podělím o svou zkušenost z gastroskopie, kterou jsem absolvoval před 3 hodinami. Trpím úzkostmi a záchvaty paniky, takže jsem se bál opravdu neskutečně. Nedokázal jsem si představit, jak se mi hadice může dostat až tak hluboko a už při tom pomyšlení mi bylo na omdlení. Při příchodu do ordinace jsem hned požádal o uklidňující injekci a musím říci, že Diazepam zaúčinkoval okamžitě. Pocítil jsem vnitřní klid, znecitlivěli mi krk a pak jsem si lehl na bok a během několika vteřin byla hadička ve mně. Několikrát jsem se zadusil obzvláště při posouvání hadičky, ale to bylo vše. Bolest absolutně žádná, v těle to téměř necítíte! Celé to trvalo max. 2 minuty! Pak jsem se pod vlivem Diazepamu celý šťastně sjetý odkolíbal ven. Teď 3 hodiny od vyšetření divný pocit v žaludku, ale to je normální a mělo by to odeznít. Tím chci podpořit všechny, co se bojíte nebo dokonce zvažujete, že tento objednaný zákrok zrušíte - nedělejte to ! Může Vám to zachránit život a to za těch pár nepříjemných minut přece stojí.