Názor k článku Gastroskopie a kolonoskopie – obávaná vyšetření. Jsou opravdu tak hrozná? od anonym - Ahoj, reaguji na toto vlákno tady nahoře proto,...

Ahoj, reaguji na toto vlákno tady nahoře proto, aby bylo vidět a abych se podělil o skutečné a autentické zážitky z mého vyšetření. Dokonce jsem si zde musel založit účet, tak si toho važte, hehe... ČTĚTE, PROSÍM

Už nějakou dobu mě trápí žaludek, u kterého se problémy vystupňovaly natolik, že jsem si už sám od sebe chtěl zajít na tak mnou strašně obávané gastroskopické vyšetření.
Ještě tu noc před výkonem jsem si četl názory ostatních a vyděsilo mě to natolik, že se mi chtělo skoro až brečet a říkal jsem si, že to nezvládnu. Spousta lidí radila, abyste se domáhali konkrétních doktorů a já zrovna šel do nemocnice naslepo, takže jsem si myslel, že to bude hotové peklo.

Přišel jsem do nemocnice a už sedím na lůžku, chtějí mě vyšetřit bez "oblbovací" inkejce, jenže já naléhám, protože jsem k smrti vyděšený. Proto doktor nakonec kývne, sestřička mi dá skřipec na prst a zjišťují, že mám puls 200. Takže nakonec mé obavy z vyšetření chápou a já dostávám injekci na zklidnění, která vcelku bolela, jak se mi hrnula tekutina do žíly, ale pořád je to jen injekce oproti tomu přeci "hroznému gastru" :-)
Mezitím mi další sestřička umrtvuje hrdlo sprejem, který nezavádí až Bůh ví kam do krku, je pouze v dutině ústní a pusa mi začala okamžitě natolik znecitlivět, že se mi z toho zvláštního pocitu jednou až natáhlo, jak jsem musel mít otevřená ústa a tak sestřička urychleně přestala po dalších třech preventivních vstřicích a uložila mě na bok.

Injekce mě zklidnila minimálně, protože jsem zažíval hrozné stresy, ale dost natolik, abych nepanikařil :-)
Sliny se mi valily z pusy ven, protože jak máte umrtvený krk a ústa, nemůžete absolutně ovládat polykání.
Dostal jsem i náhubek, který se dává z ochranných důvodů. Ten není nijak nepříjemný.

No a pak už začalo samotné gastro, pan doktor mi chtěl strčit hadici do krku a vy musíte polknout, jenže mně se lehce natáhlo, tak jsem ho drapsnul za ruku a vytáhl ji zase ven :D ten mě pochopitelně okřikl, ať mu na ni nesahám, protože přeci jen to mají vydezinfikované :-)
Napodruhé už jsem polkl, protože mi to nepřišlo tak hrozné, jako první pokus.
Vůbec se mi nenatáhlo, necítil jsem, kde tu hadici mám, kam až po polknutí zajela, jestli je v krku nebo už v žaludku a najednou ji pan doktor tahá ven, až jsem si skepticky říkal, že to nemohl stihnout vyšetřit. Samotné vytažení už necítím vůbec.
Zákrok kamerou byl tedy možná nějakých 20 vteřin.

Žaludek v pořádku, dostávám zprávu a dávají mě vedle na pokoj se na 30 minut "dospat", kde jsem si i tak hrál na mobilu, protože jsem vůbec ospalý nebyl. Pak jsem měl několik hodin takový podrážděný krk, který byl dosti citlivý, ale nic strašného.

No a závěrem je, že kdybych musel, klidně jdu znovu, protože to není vůbec hrozné. Pravda, s menší dávkou nepříjemnosti se potýkat musíte, ale nic tak příšerného.
Takže pokud vás to čeká, raději jděte, vaše obavy jsou tisíckrát horší nežli samotná skutečnost.

Doufám, že mi to zde zveřejní a že to někomu pomůže.
Šťastný průběh vyšetření! :-)