Dvacátníci plýtvají jídlem víc než jejich rodiče. Ani odpad tolik netřídí

V koši můžeme mít někdy více potravin než v lednici, každý z nás totiž vyhodí do odpadkového koše třicet pět kilogramů potravin ročně.

Máte pocit, že jde o vysoké číslo, na které vaše domácnost naštěstí nedosáhne, že tedy zkrátka plýtvá někdo za vás? Přepočítejte si to – jde vlastně o něco přes půl kilogramu potravin týdně, necelých sto gramů denně. Takže týdně stačí vyhodit dva prošlé jogurty, tři rohlíky, jednu scvrklou papriku a přesně zapadáte mezi plýtvače. A možná překvapivě dost plýtvá i generace Z, tedy mladí lidí narození mezi lety 1995 a 2010. (Již dříve jsme přitom psali o tom, že lidé do 26 let plýtvají jídlem nejvíce.)

Z prvního roku šetření tříletého projektu vědkyň z Mendelovy univerzity zaměřeného na redukci potravinového odpadu u generace Z totiž vyplynulo, že tito mladí lidé plýtvají potravinami více, když se osamostatní, než když bydlí s rodiči.

Jak výzkum probíhal 

Na začátku projektu výzkumníci rozdali respondentům dotazníky, respektive deníky, do nichž si vybraní jedinci zapisovali, jaký potravinový odpad u nich během dne vzniká a jaké je jeho přesné množství. Dotazníky byly anonymní. Tyto zápisky tým vědců doplňuje o výsledky rozborů směsného komunálního odpadu, jehož svozy probíhaly na deseti vysokoškolských kolejích po celé České republice průběžně od podzimu roku 2023 do letošního jara.

Potravinový odpad

Autor: Depositphotos

„Studující si nebyli vědomi toho, že je jejich odpad svážen a podrobněji analyzován, a právě díky tomu máme nezkreslená čísla a jasnou představu o skutečném chování této generace,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá z PEF MENDELU. 

„Velice podstatná pro realizaci deníkového šetření byla finanční a věcná podpora firem Albert, Kaufland, Alza a Nestlé. Díky nim jsme mohli respondenty štědře odměnit, což bylo nepostradatelné pro získání vyvážené cílové skupiny, a tím dodržení správné metodiky. Díky tomu se nám podařilo podchytit nejen nadšence, které tematika plýtvání potravinami zajímá, ale celé široké spektrum generace Z,“ doplnila Veronika Mokrejšová z FMV VŠE v Praze, jejíž vědecký tým měl deníkové šetření v gesci.

Provedené rozbory ukazují na vyšší míru plýtvání (43,4 g), než kterou zástupci generace Z uvedli v deníkových šetřeních (30,0 g ). „S ohledem na to, že studenti na kolejích nekonzumují všechna jídla a netráví zde většinu dne, se tedy jedná o poměrně vysokou hodnotu, kterou budeme nyní dále prověřovat,“ upřesnila Lucie Veselá. 

V koši končí nejvíc ovoce a zelenina 

Nejvíce se plýtvalo ovocem a zeleninou, na dalším místě se umístilo pečivo. Z šetření také vyplývá zvyšující se míra plýtvání potravinami u studentů, kteří žijí samostatně, oproti jejich vrstevníkům, kteří žijí s rodiči nebo v jiných typech domácností. „Plýtvání na osobu se rovněž zvyšuje s klesajícím počtem členů domácnosti,“ doplnila řešitelka projektu Veronika Antošová z PEF MENDELU. 

Ani třídění odpadu nic moc

Pro výzkumníky bylo překvapením, že ve srovnání s domácnostmi mladí lidé žijící samostatně velmi málo třídí (plast, papír a sklo). Domácnosti v rámci směsného komunálního odpadu vyhodí přibližně 10,0 procent plastu a 6,8 procenta papíru, přičemž na studentských kolejích se jednalo o 17,1 procenta plastu a 12,1 procenta papíru, což je téměř jednou tolik. 

Kvíz: Pamatujete si tyhle výrobky?

Možná jste výrobky, které byly a občas také nebyly k dostání na pultech obchodů před rokem 1989, na vlastní kůži nezažili. Nebo zažili, ale ani trochu se vám po většině z nich nestýská. V každém případě si však můžete udělat náš kvíz, abyste zjistili, jak se v nich vyznáte. 

Spustit kvíz

Jak bude průzkum pokračovat dál

Již v září byla spuštěna komunikační kampaň „Nebuď Trash“ na sociálních sítích a budou realizovány edukativní přednášky zaměřené na plýtvání potravinami na vybraných univerzitách napříč celou Českou republikou. Měření množství odpadu na kolejích přitom budou probíhat i nadále a vědci budou sledovat, zda dojde u sledované generace Z k nějaké změně.

V posledním roce projektu budou intervence zastaveny a bude sledováno, zda kampaň měla dlouhodobější efekt, či nikoliv. Výsledky získané z projektu jsou klíčové pro budoucí výzkum a tvorbu strategií zaměřených na redukci potravinového odpadu u generace Z. 

Výzkumný tříletý projekt byl zahájen v září v roce 2023. Spoluřešiteli projektu jsou Vysoká škola ekonomická v Praze, Univerzita Karlova v Praze, organizace GREEN Solution s.r.o. a INESAN s.r.o.