Letos klesl v České republice podíl ploch s geneticky modifikovanou kukuřicí na 2 570 hektarů, což je o 480 hektarů méně než loni, informuje Ministerstvo zemědělství. Také v ostatních zemích Evropské unie podíly ploch s geneticky modifikovanými rostlinami stagnují nebo klesají. V mimoevropských zemích naopak polí s geneticky upravenými rostlinami každoročně přibývá.
Geneticky modifikované kukuřice se u nás letos vypěstuje méně než loni
Česká pole s geneticky modifikovanou kukuřicí se oproti loňsku zmenšila o 480 hektarů na 2 570 hektarů. Jiné druhy geneticky modifikovaných rostlin se v ČR nepěstují.
„Z celkové výměry kukuřičných polí v České republice se GM kukuřice pěstuje pouze na jednom procentu z nich. Ve srovnání s celosvětovou produkcí jsou plochy GM kukuřice v Evropské unii zanedbatelné, zabírají jen 1,4 procenta z celkové plochy kukuřice v Evropě,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
V ČR jen brambory a kukuřice
V České republice je povoleno pěstovat pouze dvě GM plodiny (brambory a kukuřice) a žádná z nich není určena k lidské spotřebě. Na území Evropské unie, včetně České republiky, se mohou pěstovat pouze takové GM plodiny, které prošly přísným schvalovacím procesem Evropské unie. Při něm odborníci posuzují případná rizika pro zdraví lidí, zvířat i životní prostředí. Schvalování je delší než u běžných plodin a podle ministerstva je přísnější než v zemích mimo EU.
Geneticky modifikované plodiny jsou rostliny, jejichž dědičný materiál změnila genová technologie, která patří mezi jednu z metod šlechtění. Díky tomu vykazují tyto plodiny některé znaky, které běžné rostliny v přírodě nemají. Příkladem je odolnost proti škůdcům nebo extrémním výkyvům počasí.
Genetické šlechtění zajistí rostlinám vylepšené vlastnosti, které jsou přírodního, nikoliv syntetického původu. Pěstování GMO vyžaduje méně chemie, potvrzuje v článku agrární analytik Petr Havel.
O vlivu GMO na lidské zdraví se vedou dlouhodobé debaty, jednoznačné závěry chybí. Problematice jsme se na serveru Vitalia.cz věnovali i v minulosti, například závěry studií, které údajně dokazovaly vliv GMO na vznik nádorů, zpochybňuje profesor České zemědělské univerzity Jaroslav Petr: Kontroverzní studie má prokazovat rakovinotvorné účinky GM kukuřice. Použitá metoda je značně nestandardní.
„Geneticky modifikovanou sóju, kukuřici, bavlník, řepku, cukrovou řepu, papáju, tykev, vojtěšku a další plodiny pěstuje v současnosti 17 milionů zemědělců ve 28 zemích světa na více než 170 milionech hektarů polí,“ uvedla mluvčí Mze Dana Večeřová.
Zájemci o problematiku najdou informace například v publikaci, kterou vloni ministerstvo vydalo: Nová publikace „GMO bez obalu“ je volně ke stažení.
Použité zdroje: TZ MZe
ČLÁNKY DO MAILU