GMO, ale také rostliny a zejména zemědělské plodiny vyšlechtěné prostřednictvím editace genů CRISPR (tedy ne vkládáním cizích genů do původního) představují na celém světě možnost, jak zvyšovat odolnost plodin nejen vůči škůdcům, ale i vůči klimatickým změnám. A v mnoha případech zlepšují nutriční vlastnosti zemědělských surovin a z nich vyrobených potravin, což představuje přínos pro spotřebitele.
Co se dozvíte v článku
Pokud se dnes mluví o potřebě více využívat poznatků vědy a výzkumu a nové technologie, je nutné také mluvit nejen o jejich rizicích, ale i o přínosech.
Popularizace moderních technologií
A právě to je cílem iniciativy Progressive Agrarwende ve spolupráci s iniciátory petice za změnu GMO legislativy v EU Grow Scientific Progress. Tato iniciativa je, především pro Evropany, velmi důležitá. Co všechno „krisprování“ umí? Spolupracovníci iniciativy připravili před Vánoci speciální „adventní kalendář“, v němž představují zajímavosti ze světa nových technik šlechtění rostlin. Jeho českou verzi zpracovala společnost Biotrin. Ve čtyřiadvaceti políčcích najdete konkrétní příklady použití techniky CRISPR a přínosů jejích produktů, které samozřejmě mají platnost nejen o Vánocích.
Nabízíme několik z nich, aby bylo možné udělat si alespoň rámcový obrázek o tom, co se lze dozvědět a co se již pomocí nových technologií povedlo.
Od divokého rajčete k velkým plodům
Prvním příkladem je příznivý vliv šlechtění na vlastnosti rajčete, které mělo ve své divoké formě původně plody velikosti hrášku. Genetickými mutacemi se ale podařilo zlepšit růst, výnosy, množství plodů a jejich velikost. Výsledkem nejnovějších šlechtitelských metod je pak aktuálně i zvýšený obsah lykopenu, významného antioxidantu.
„Mnoho užitečných vlastností, jako je lepší odolnost nebo vyšší obsah živin, vymizelých s konvenčními šlechtitelskými technikami, lze jinak znovu získat pouze složitým a dlouholetým křížením s divokou rostlinou,“ zdůrazňují autoři.
Pampeliška jako zdroj kaučuku
Dalším z nepříliš známých příkladů je kaučuk, jehož je aktuálně ve světě nedostatek. Alternativou se tak stala pampeliška koksaghyz, nazývaná také „ruská pampeliška“, která má schopnost produkovat a skladovat značné množství přírodního kaučuku ve svých kořenech.
Aby se to ale vyplatilo, bylo nutné produkci kaučuku v uvedené rostlině zvýšit. To se podařilo vědcům z Münsterské univerzity, kteří prostřednictvím moderních šlechtitelských metod dokázali identifikovat a odstranit z ruské pampelišky gen bránící vyšší produkci přírodního kaučuku.
Citrusy odolné proti bakteriálnímu onemocnění
Vědci z Floridské university zase dokázali eliminovat gen v grapefruitu metodou CRISPR/Cas, což je výše zmiňovaná editace genů. Takto upravené rostliny vykazovaly v následných studiích, na rozdíl od původních, zlepšenou odolnost proti rakovině citrusů.
Vědci z Jihozápadní univerzity v Číně pro změnu vypnuli stejný gen v pomerančích, aby vyvinuli vůči rakovině odolné pomeranče. V obou případech se tak zabránilo kácení stromů napadených rakovinou a používání antibiotik.
Zdravý ječmen bez chemie
Nakonec ještě jeden příklad z oblasti obilovin, konkrétně ječmene, který musí stále více odolávat viru žluté zakrslosti přenášenému mšicemi. Jako prevence vůči rozvoji mšic jsou zatím používány chemické látky (insekticidy).
Maďarští vědci ze Zemědělsko-biotechnologického institutu ale použili metodu editace genů a vytvořili rostliny ječmene přímo odolné proti tomuto viru. Což má díky nižší spotřebě chemie příznivý vliv na životní prostředí a biodiverzitu.
Nové šlechtitelské metody zlepšují i složení potravin
Příkladů pozitivních dopadů moderních metod šlechtění je samozřejmě celá řada, přičemž trendem je stále více zlepšovat také nutriční vlastnosti kulturních rostlin. Alespoň části veřejnosti je možná známa rýže obohacená vitaminem A, doba však pokročila a kromě rajčat už probíhá například šlechtění některých dalších druhů zeleniny. Nehledě na to, že genetika stojí už delší dobu i za vývojem léků. Neměli bychom se jí tedy bát.
ČLÁNKY DO MAILU