Glukany? Aloe? Vitamíny? Rodiče shání zázrak na dětskou imunitu

18. 9. 2020

Sdílet

Dejte nám „něco na tu imunitu“! Tak přesně tuhle větu slýchají s nastávajícím podzimem lékárníci z celé republiky denně. Za vitamíny a doplňky stravy jsou rodiče schopni utrácet tisíce korun. Potřebují je ale vůbec děti?

Céčko, zinek, aloe, glukany… každý z nich může nějak pomoci, žádný zřejmě neublíží. Ale s jistotou lze říci dvě věci: zázrak na virózy neexistuje a dítě, které by nebylo nemocné, není. A je to vlastně v pořádku.

Co se dozvíte v článku
  1. Nemocné dítě = normální dítě 
  2. Nehledejme zázraky, nejsou
  3. Co také ovlivňuje dětskou imunitu
  4. Něco na něj leze? Ať zůstane doma
  5. Kam pro ověřené informace
  6. Vývar vydá za mnohé doplňky stravy

Nemocné dítě = normální dítě 

Pochopit rodiče, který sotva uzdravené dítě vrátí do školky a ono má do týdne znovu rýmu, může v jeho bezmoci jen další rodič, který to samé zažívá. Namísto bezhlavého nakupování dalších „ověřených bojovníků“ proti virózám by rodiče měli přijmout rozumnou míru nemocnosti malého dítěte jako fakt:

„Neexistuje žádný zázračný přípravek, doplněk nebo vitamín, který by dětskou imunitu nabudil tak, aby dítě nebylo nikdy nemocné. A já říkám Díky Bohu! Obranyschopnost totiž v prvních letech života člověka zraje, a kdo někdy nechával zrát dobré víno, dá mi za pravdu, že zásadní zásahy zvenčí můžou být spíš na škodu,“ říká lékárnice Karolína Romášková.

O snaze rodičů najít spolehlivou pomoc pro imunitu ví hodně i lékárnice a vedoucí projektu České lékárnické komory Lékárnice maminky Alexandra Hašková:

„Slyším to často nejen v lékárně, ale i na besedách s maminkami, když řešíme téma nachlazení a imunity u dětí. Snažím se navádět na to, že existuje fyziologická nemocnost, tedy že je normální šest až osm nekomplikovaných respiračních onemocnění za rok u malých dětí předškolního věku.“

Když si to rodiče rozpočítají, vlastně to vychází – každý měsíc od října třeba do dubna se nějaké kašlání a smrkání objevuje a v žádném případě to neznamená sníženou imunitu:

„Jedná se většinou o virové onemocnění,“ doplňuje Alexandra Hašková. „S rostoucím věkem se postupně snižuje výskyt těchto častých onemocnění, jak ‚vyspívá‘ i dětská imunita. Zlomové bývá období kolem šestého roku a během dospívání je spíše vzácnější občasné ulehnutí školáka do postele.“

Nehledejme zázraky, nejsou

S každou další nemocí se dětská imunita učí:

„Zrání imunity v praxi znamená, že četné prodělávání lehkých onemocnění je součástí procesu, který z imunity malého dítěte udělá silnou obranyschopnost dospělého člověka,“ dodává Karolína Romášková a doplňuje, že více infekcí zažívají obvykle třeba malé děti, jejichž sourozenci už navštěvují dětské kolektivy.

Obě odbornice se pak shodují na tom, že spíš než horečné vyhledávání v diskuzích, co komu nejvíce pomohlo (a ponechme stranou, že je dnes běžnou brigádou vsouvat třeba právě do rodičovských diskuzí skrytou reklamu), je lepší dát slovo intuici.

„Často je mocnějším pomocníkem než snaha nalézt v diskuzích ten nejlepší produkt na podporu imunity,“ potvrzuje Alexandra Hašková. „Dnešní doba je plná informací, někdy až přeplněná. Nutí nás neustále udržovat tempo a mít přehled o všech názorech, novinkách, debatách. To může být stresující a vytrácí se vlastní selský rozum.“

Málokterého rodiče pak napadne, že prvním velkým lékem je už rodičovská blízkost (ale dobře to vědí děti, které právě rodiče zaměstnají obvykle celou noc, která se v nemoci běžně probdí).

„Zapomínáme se na radu také zeptat našich nejbližších, maminek, babiček, které s námi v náručí jistě také nejednu noc probděly,“ dodává Alexandra Hašková. „Obvykle je stejně třeba vyčkat, jak se bude nemoc vyvíjet.“ 

Co také ovlivňuje dětskou imunitu

  • Otužování a pohyb – častým nachlazením se dá předcházet také pravidelným vystavováním zdravých dětí chladu. Dítě by mělo být zvyklé na časté procházky na čerstvý vzduch a mít přiměřené oblečení. Pak je na náhlé změny počasí nebo „ofouknutí“ mnohem lépe připravené, než dítě úzkostlivě držené mimo mráz a průvan. Pobyt venku s sebou nese i přirozený pohyb, který dnešním dětem tolik chybí a pro silnou imunitu je rovněž významný.
  • Spánek a stres – nekvalitní spánek, stejně jako delší dobu trvající stres, mohou dětskou imunitu značně oslabit. Nový kolektiv, šikana ve třídě nebo rozvod rodičů jsou jen příklady situací, kdy dítě potřebuje dostatek naší pozornosti, aby se se stresovou situací dobře vyrovnalo. Spánku děti potřebují více než dospělí, a v zimě ho navíc všichni potřebujeme více než v létě. 
  • Rekonvalescence – velmi důležité je nemocnému dítěti poskytnout dostatek času a klidu na doléčení každého nachlazení, než ho pošleme opět do kolektivu. Jeho imunita pak může nové podněty správným způsobem zpracovat a nebude hned přetěžována setkáváním s dalšími „bacily“. V opačném případě se z lehké virózy, ze které se dítě již téměř vyléčilo, snadno stane například angína. Imunita dítěte totiž ještě několik dní po nemoci může být velmi zaměstnaná a ne zcela v plné síle pro další boj.

Něco na něj leze? Ať zůstane doma

Dětské nemoci si více než prostředky na imunitu žádají klid a rozvahu. A také čas, což je komodita, která dnes všem chybí asi nejvíc. Heslo „nemáš teplotu, ve školce to zvládneš“ je tak běžně využívané. 

„Každá maminka ale pozná na dítěti už po ránu, že je jiné, a když to jde, doporučuji ho ponechat doma, zbytečně nevystavovat dalšímu náporu v kolektivech, školkách a podobně,“ říká Alexandra Hašková. „Také hned první den nemá obvykle příliš význam jít do čekárny k dětskému lékaři. Pokud se nevyskytují vážné příznaky jako neustupující vysoká horečka, zvracení a jiné neobvyklé příznaky, je dobré vyčkat do třetího dne, kdy se nemoc typicky rozvine, a nebo naopak začne ustupovat.“

Když si rodič přece jen není jistý a chce všechno s někým konzultovat, může nejdříve využít rady lékárníka, který je dostupný poblíž a obvykle bez čekání, na rozdíl od čekárny u pediatra.

„Lékárník může zhodnotit stav dítěte, zda je vhodný k samoléčbě, nebo je lépe navštívit dětského lékaře. Je to zdravotnický profesionál, se kterým rodiče mohou konzultovat léčbu, neměli by zdráhat jen se přijít poradit o lécích, které mají doma, nebo zda je potřeba něco ještě doplnit,“ říká Alexandra Hašková.

Kam pro ověřené informace

  • Další ověřené informace naleznete na pacientských webech Lékárnické kapky a Lékárnice maminky, které odborně spravuje Česká lékárnická komora. 
  • Web lekarnice-maminky.cz nabízí rodičům kvalitní zdroj nezávislých informací v oblasti zdraví nejen jejich dětí. 
  • Lékárnice v tomto projektu pořádají pro maminky z celé ČR také různé tematické workshopy a besedy.

Galerie: Lidové recepty na chřipku a nachlazení

Vývar vydá za mnohé doplňky stravy

Obě odbornice se shodují na tom, že hledat spásu v nepřirozených doplňcích stravy může být často vyhazování peněz. Když dítěti není dobře, může skvěle pomoci třeba starý rodinný recept na táhlý vývar.

„Dokáže doplnit ionty, minerály, zavodnit a postavit na nohy i nejednoho tatínka s rýmou,“ usmívá se Alexandra Hašková. „Proč by nepomohl našim nejmenším? Jistě z dětství známe hlášku ‚polívka je grunt‘. Ale kdo dnes vaří skutečně poctivě? Zkusme si na to najít čas a pravidelně zařadit vývar do jídelníčku nejen sychravých a zimních dnů.“

Zdravý rozum by se měl týkat i přísunu ovoce a zeleniny, které dětem přirozeně dodají vitamíny.

„S nadcházející zimou bychom si neměli dělat starosti s předraženou letní zeleninou,“ nabádá k rozumnému přístupu Karolína Romášková. „Skleníkové bledé rajče stejně moc vitamínů za svůj život nepobralo. Tělu lépe poslouží dýně, kořenová zelenina či řepa, sklizená na podzim v plné síle.“

I když je těžké odolat prosbám o jahody v prosinci, větší službu udělá dětem české jablko a nebo kvašené zelí.

„Není přirozenějšího zdroje nejen vitamínu C, který znali už námořníci jako prevenci kurdějí. Kvašená zelenina také obsahuje bakterie mléčného kvašení, které podporují zdravou střevní mikroflóru. O tom, že imunita začíná ve střevě, se dnes už hodně píše. Nebojme se tedy vrátit ke zvykům našich předků,“ doporučuje Alexandra Hašková a uvažuje i nad sepětím těla a psychiky:

„Základním atributem zdraví je radost. A právě prostředí, v jakém naše děti vyrůstají, může být klíčovým pro rozvoj správných návyků, ale i radosti ze života. Mnoho nemocí má dnes již potvrzenou psychosomatickou příčinu. Tak poslouchejme signály i těch typicky dvouletých dětí, které se nám vracejí ze školky skutečně až příliš často nemocné. Nesignalizují potřebu naší blízkosti?“

Odborná spolupráce:


Mgr. Alexandra Hašková 

Vedoucí projektu Lékárnice maminky


Mgr. Karolína Romášková

Lékárnice a bylinkářka

Autor článku

Zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).