V současné době se čím dál tím více žen ptá, zda jsou všechna vyšetření v těhotenství opravdu nutná. A to je dobře. Každá pacientka by měla být maximálně informovaná o každém vyšetření, zákroku a jejich rizicích. Někdy ale ve svých obavách zacházíme až příliš daleko; ve snaze oprostit se co nejvíce od studeného nemocničního prostředí a dostat se blíže přírodě a jejímu přirozenému chodu vystavujeme sebe i plod velkým rizikům. Jak je tomu v případě glukózového testu?
Tragédie z Orlové rozvířila pochybnosti
Test na těhotenskou cukrovku, odborně orální glukózový toleranční test (OGTT), se provádí obvykle mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. Těhotenská cukrovka postihuje podle různých zdrojů čtyři až deset procent těhotných žen, což není zanedbatelné množství.
Své černé období zažívá glukózový test zejména kvůli nedávné kauze, kdy byl pacientce v Orlové místo roztoku glukózy podán tzv. Chlumského roztok, směs fenolu s kafrem, který způsobil její smrt. Tato tragédie opět rozvířila pochybnosti mnoha nastávajících maminek, které dále pochybují o nutnosti všech vyšetření, která jsou v těhotenství prováděna.
Glukózový test může být nepříjemný
Test samotný není nijak složitý. Pacientka se ráno na lačno dostaví do laboratoře, kde je jí odebrána krev ze žíly, čímž se zjistí hladina cukru v krvi bez zátěže. Poté vypije roztok vody s glukózou, který je možné ochutit lžící citronové šťávy. Za hodinu následuje další odběr krve ze žíly, což se opakuje ještě jednou za další hodinu. Celkově tedy žena stráví u lékaře v ideálním případě něco málo přes dvě hodiny.
Ačkoliv odběr krve nemusí působit nijak hrůzostrašně, pro těhotné ženy je glukózový test mnohdy stresující. Zvláště se ho obávají ty, které v počátku těhotenství trpěly ranními nevolnostmi, popřípadě ty, kterým těhotenské chutě, nebo spíše nechutě, nedovolí pozřít cokoliv sladkého. Roztok glukózy je totiž opravdu velmi sladký, a na lačný žaludek může být těžko snesitelný.
Před testem je nutné alespoň deset hodin nic nejíst, dvě hodiny během vyšetření není dovoleno jíst, pít ani se příliš pohybovat. Některé těhotné glukózový test absolvují, ani nemrknou, pro jiné je velmi nepříjemný. Proto není divu, že se ptají, zda je nutný.
Diabetes bez příznaků
Jak ale bylo řečeno výše, těhotenská cukrovka, tzv. gestační diabetes, může postihovat až každou desátou ženu. Hlavním úskalím tohoto onemocnění je, že se nemusí nijak projevovat.
Pokud se projeví, jsou příznaky stejné jako u ostatních druhů diabetu – časté močení, únava, žízeň, častější infekce, zejména kvasinkové. Je jasné, že těchto projevů si těhotná žena nemusí ani všimnout. Ve většině případů probíhá ale těhotenská cukrovka u budoucích maminek dokonce zcela bezpříznakově a bez testu se na ni přijde stěží.
Význam provádění glukózového testu v těhotenství často ocení až ty ženy, kterým je těhotenská cukrovka odhalena. Může vést i ke zjištění diabetu „netěhotenského“, o němž se dosud nevědělo, jak popisuje svoji zkušenost jedna ze čtenářek (v diskuzi k článku o těhotenské cukrovce): „Na cukrovku mě poslal můj gynekolog v sedmém měsíci. Nic mi nebylo, relativně. Jen ještě před těhotenstvím mi často bývalo slabo a omdlévala jsem. Nikdo na nic nepřišel. Na OGTT (přímo pít tu vodu) jsem už nemusela, hned první náběr krve byl velmi vysoký. Na diabetologii mi udělali další testy – už jen z krve, a paní doktorka přišla na to, že jsem měla cukrovku již dříve a že mi už zůstane i po porodu. A jak říkám – žádné problémy, svědčící pro cukrovku, jsem neměla!“
Těhotenská cukrovka postihne i „nerizikové“ ženy
Mnohé ženy označují glukózový test za zbytečný, protože se domnívají, že nepatří do rizikové skupiny. Faktory v anamnéze, které předznamenávají zvýšené riziko výskytu těhotenské cukrovky, jsou zejména: výskyt diabetu v rodině, porod plodu s hmotností vyšší než 4000 g, obezita, diabetes mellitus v předchozí graviditě, přítomnost cukru v moči (glykosurie), předchozí porod mrtvého plodu, hypertenze, opakované potraty, věk nad třicet let, aj. Pokud žena splňuje alespoň dvě z těchto podmínek, doporučí gynekolog provést test ještě dříve, než je běžné, zpravidla do 12. týdne těhotenství.
Nemusíte ale mít v rodině žádného diabetika ani problémy v předchozím těhotenství, aby výsledky testu prokázaly těhotenskou cukrovku. Jde pouze o to, že vlivem vysoké hormonální zátěže v těhotenství organizmus nedokáže správně zpracovávat přijaté sacharidy, jejich hladina tak zůstává zvýšená, což neprospívá ženě, ani plodu. Gynekoložka Blanka Vavřinková z První české lékařské společnosti varuje, že „riziko gestačního diabetu stoupá s věkem matky zejména po pětadvacátém roce a u žen nad třicet let je toto riziko až 8,5% i u žen, které nemají v anamnéze rizikové faktory.“ Dodává také, že právě období mezi 24. a 28. týdnem těhotenství je doba, kdy se cukrovka projeví nejčastěji. Může se objevit i v pokročilejší fázi těhotenství, ale čím později se vyskytne, tím méně závažné důsledky bude pro plod mít.
Testovací proužek je pouze orientační
Některé budoucí matky o důležitosti glukózového testu pochybují vzhledem k tomu, že podstupují pravidelně testy na cukr v moči. „Těhotné chodí pravidelně na kontroly, kde se sleduje cukr v moči pomocí testovacího proužku. Chápu, že v případě pozitivního výsledku je třeba zjistit přesnější hodnoty pomocí oGTT testu. Proč ale na tento test mají chodit všechny ženy, i ty, které mají test z moči pomocí testovacího proužku v pořádku?“ ptá se jedna z matek v diskusním fóru. MUDr. Vavřinková objasňuje: „Vyšetření moči je pouze orientační, výsledek může být ovlivněn například složením stravy, funkcí ledvin. Jen glukózový test vypovídá o schopnosti organizmu zvýšenou nabídku cukru zpracovat.“
Rizika neléčeného těhotenského diabetu
Rizika, která s sebou nese neléčená těhotenská cukrovka, mohou být opravdu vysoká. Nejčastější komplikací je tzv. makrosomie, narození příliš velkého dítěte – vlivem zvýšeného přísunu cukru plod zkrátka více „naroste“. S tím souvisí rizika při samotném porodu – je možné, že bude muset být proveden císařským řezem, v případě spontánního porodu hrozí poranění dítěte i matky. U novorozence může nastat hypoglykemie a je zároveň náchylnější k novorozenecké žloutence. V budoucnu hrozí, že se u dítěte projeví hyperaktivita, lehké mozkové dysfunkce, syndrom poruchy pozornosti, popřípadě dětská obezita, nebo dokonce i diabetes v dospělosti.
MUDr. Vavřinková dodává: „Glukóza v krvi matky velmi dobře prochází placentou k plodu a to má pak stejně jako jeho matka zvýšenou hladinu cukru v krvi. Dochází u něj ke zvýšenému vyplavování hormonu inzulínu. V důsledku zvýšené nabídky glukózy v krvi plodu roste tuková tkáň, svaly a kosti plodu. Výsledkem je makrosomie plodu, tedy hmotnost nad 4000 g. Postiženy jsou i vnitřní orgány (zvětšená játra, srdce, nadledviny) a dítě je ohroženo poruchou jejich funkce. Vlivem déletrvající hyperglykémie a hyperinzulinémie často dochází ke zpomalenému vyzrávání vnitřních orgánů plodu, především dýchacího a nervového systému, z čehož plynou další poporodní komplikace.“
Nebezpečná je těhotenská cukrovka i pro ženu po porodu. Ačkoliv ve většině případů po porodu vymizí, lékařka upozorňuje, že představuje vyšší riziko rozvoje diabetu 2. typu.
Dejte matkám informace
Zeptali jsme se také na případná rizika spojená přímo s výkonem glukózového testu. Jsou obavy budoucích matek oprávněné? „Při správném provedení OGTT nehrozí pacientce bezprostřední riziko ohrožení zdraví. Může být provázen nevolností a pocitem slabosti při vyplavení inzulínu. Po doplnění hladiny cukru po testu tyto nepříjemné pocity vymizí,“ říká Blanka Vavřinková. Navíc dodává, že v době, kdy je test prováděn – tedy mezi 24. a 28. týdnem gravidity, obvykle většina žen už ranní nevolnosti nepociťuje. „Postupy užívané v České republice jsou v souladu se závěry mezinárodních konferencí, které byly schváleny velkými institucemi, jako jsou ADA (American Diabetology Association), WHO (World Health Organization) a EASD (European Association for Study of Diabetes),“ doplňuje lékařka.
Je pochopitelné, že se budoucí maminky ptají na prováděná vyšetření. Vždyť se nestarají pouze o sebe, ale zároveň i o ještě nenarozené dítě. Dalo se předpokládat, že tragédie, ke které došlo v Orlové, rozvíří mnohé pochybnosti. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že k podobnému pochybení s katastrofickými následky může dojít při jakémkoliv jiném vyšetření, tedy se nejedná o riziko, které by bylo vázané na tento konkrétní test. Případným obavám budoucích matek by se dalo předejít lepší informovaností o všech prováděných vyšetřeních.
ČLÁNKY DO MAILU