Stále četnější extrémní projevy počasí, a tedy rostoucí riziko poškození hospodářských plodin nedostatkem vláhy či vysokými teplotami (nebo naopak), a zároveň tlak veřejnosti na snižování míry používané zemědělské chemie dávají stále větší legitimitu pěstování geneticky modifikovaných (GM) zemědělských surovin.
Modifikované plodiny či obecně geneticky modifikované organismy (GMO) totiž představují komodity, které jsou buď odolnější například právě vůči suchu, nebo proti škůdcům (na jejichž hubení se používá zemědělská chemie), nebo obojímu. Jejich pěstování by tak na jednu stranu snížilo negativní dopady počasí, na straně druhé také alespoň částečně snížilo počet aplikací některých chemických přípravků.
Nešťastné pojmy
Odpor vůči GMO navíc slábne, i proto, že se proměňuje i sama metoda biotechnologie. Stále častěji se místo GMO mluví o technologii CRISPR, což je ovšem laikům ještě nesrozumitelnější pojem než GMO.
Již samo původní použití pojmu „modifikace“ bylo v minulosti nešťastné, protože ve veřejnosti evokoval tento výraz cosi nepřirozeného, a tedy potenciálně nebezpečného.
Galerie: Proč se bojíme GMO
Pojmem CRISPR ovšem na srozumitelnosti marketéři biotechnologií nepřidali ani náhodou, a také proto (pokud je zkratka CRISPR vůbec někomu známa) má k němu veřejnost opět negativní vztah a ztotožňuje jej s GM nebo GMO.
Rozdíl tu ale je, a to poměrně značný – zatímco GMO jsou produkty šlechtění dosažené vložením cizího genu, CRISPR je technologie úpravy původního genu (takzvaná „editace“ genu), což by mělo být podle zastánců této technologie pro veřejnost přijatelnější. Ale zřejmě není.
Ve farmacii biotechnologie nevadí, v potravinářství ano?
Je to škoda, protože vše nasvědčuje tomu, že se bez CRISPR nebo GMO v budoucnosti lidstvo neobejde. Ono se bez těchto technologií neobejde ani dnes. Produkty obou typů biotechnologií jsou již řadu let například součástí celé řady léků, takže je poněkud paradoxní, že GMO a CRISPR nevadí při léčení lidí, často nemocí, jejichž jednou z příčin mohlo být nevhodné stravování, kde naopak biotechnologie vadí.
Biotechnologie jsou vnímány negativně především ve šlechtitelství, nikoli ve farmacii a dalších oblastech
Vadí ale především spotřebitelům v EU, kteří podlehli dobře odvedené kampani odpůrců těchto šlechtitelských metod. Mimo EU přitom není s GMO ani CRISPR zásadní problém, což je ale celkem známo.
Méně známo už ale je, že sama EU postupně a poněkud utajeně nabídku plodin vzniklých uvedenými postupy rozšiřuje, také proto, že v mnohaletých nadnárodních sporech nikdy neprokázala negativní vliv těchto produktů na lidské zdraví. Je tomu dokonce naopak, ale to by bylo na hodně široký výčet a svým způsobem marketingovou podporou. Omezme se tedy jen na konstatování faktů, o nichž se obvykle veřejně neinformuje.
Evropa vpouští genetické technologie
Například, že koncem loňského roku povolila EU dvě nové odrůdy GM kukuřice a na spadnutí je letos povolení dalších odrůd kukuřice a řepky. V letošním roce budou také zcela jistě registrovány další léčivé přípravky pro genovou terapii, například Luxturna pro léčbu ztráty zraku v důsledku genetické poruchy sítnice.
Ve Velké Británii dostali výzkumníci povolení k testování pšenice vyšlechtěné CRISPR, která má oproti běžné pšenici desetinásobně vyšší obsah železa, a také pro skupinu rostlin rodu Brassica, kam patří například zelí, brokolice nebo květák, se sníženým obsahem síry. U také již testovaných rajčat zase CRISPR snižuje míru degradace pektinu, což je druh vlákniny napomáhající trávení a snižující hladinu cholesterolu.
Kromě toho vše nasvědčuje tomu, že pomocí technologie CRISPR bude možné léčit geneticky podmíněné nemoci, včetně rakoviny nebo artritidy, což se zatím testuje, a úspěšně, na myších. „Nově vyvinutá technologie, jež byla studována na myších, se tak může stát základem pro biomedicínský výzkum lidských dědičných onemocnění, jejichž léčba je v současné době omezená,“ uvádí biotechnologie propagující portál Biotrin na základě práce vědců z University of California v San Diegu, publikované v prestižním časopise Nature. O většině pozitivních přínosů biotechnologií se ale bohužel (nejen) český spotřebitel nedozví…
ČLÁNKY DO MAILU