To, že žena prochází tranzicí, tedy přeměnou na muže, neznamená, že nemusí absolvovat pravidelná gynekologická vyšetření. Naopak. Kontroly jsou klíčové před zahájením léčby, v jejím průběhu i před chirurgickou změnou pohlaví.
Aby nemusel mezi ženy
Podle primářky Sexuologického oddělení Fakultní nemocnice Brno Petry Sejbalové je důležité, aby pacienti měli možnost vstoupit do prostředí, kde se nebudou cítit nesví a budou mít podporu svého gynekologa-sexuologa od samého začátku tranzice.
„Představte si mladého vousatého transmuže, který sedí v běžné čekárně gynekologické ambulance spolu s ostatními ženami. Pravděpodobně se necítí nejlépe. Navíc ani personál často neví, jak v těchto situacích správně komunikovat. Proto jsme otevřeli gynekologickou ambulanci, kde má takový pacient od začátku svého lékaře, se kterým se zná, a zároveň je vyšetřovaný v prostředí pro něj genderově příznivém,“ vysvětluje primářka Sejbalová.
V plánu je i lůžkové oddělení
Do budoucna se navíc plánuje rozšíření specializované ambulantní péče i o péči lůžkovou. „Na Gynekologicko-porodnické klinice chceme vytvořit pro transgendery jeden až dva pokoje. Gynekolog-sexuolog, který bude mít osobu od začátku v péči, bude zároveň odpovídat i za chirurgické zákroky. Zároveň vytvoříme tým lékařů a středního zdravotnického personálu, který bude umět komunikovat s transgendery citlivým a respektujícím způsobem,“ upřesňuje primářka Sejbalová.
Chirurgickou změnou pohlaví to však často nekončí. Velké množství transmužů podstoupí jen částečnou formu tranzice. To znamená, že při gynekologické operaci lékaři odstraní vnitřní pohlavní orgány, ale část ženského genitálu ponechají. I pro tyto pacienty je nově otevřená gynekologická ambulance určena a zajistí jim odpovídající péči, včetně pravidelných gynekologických prohlídek.
Žádostí o změnu pohlaví přibývá
V posledních letech počet žádostí o změnu pohlaví markantně narůstá. Zatímco v roce 2013 bylo podáno okolo 40 žádostí, v posledních dvou letech jich už bylo zhruba 200 za rok.
„I na našem pracovišti nárůst dlouhodobě pociťujeme. Zdravotnická zařízení napříč celou republikou by na tuto skutečnost měla začít reagovat a poskytnout osobám procházejícím změnou pohlaví bezpečné a neutrální prostředí s personálem schopným kvalitně pečovat o pacienty s genderovou dysforií,“ uzavírá primářka Sejbalová.
Jak probíhá tranzice?
Proces přeměny pohlaví má čtyři základní fáze, které mají svá časová i diagnostická pravidla. První fáze je samotný diagnostický proces, následovaný hormonální terapií, operativním zákrokem a pooperační péčí.
Cílem léčby je psychoterapeutická, endokrinologická a chirurgická terapie, aby tyto osoby dosáhly trvalého pocitu spokojenosti v genderové roli a s tím spojené pohody duševní.
Proces změny pohlaví začíná tzv. sociální tranzicí. To znamená, že ještě před zahájením hormonální léčby začne transgender vystupovat v genderově neutrální roli. Přibližně za rok se může provést diagnostický proces a zahájit hormonální léčba, při které se začíná člověk výrazně měnit i fyzicky. Po 12 měsících kontinuální hormonální léčby může osoba podat žádost na komisi Ministerstva zdravotnictví, která o definitivní operativní přeměně rozhodne.
„Indikaci k přeměně pohlaví je třeba zvážit, protože celý proces vyžaduje výrazný hormonální zásah do těla, které se zcela přeladí. Pacient je vyšetřen sexuologem, psychiatrem, psychologem, endokrinologem či dalšími specialisty a chodí na pravidelné kontroly na Sexuologické oddělení. Tato hormonální změna může být zároveň provázena celou řadou negativních efektů a vedlejších příznaků léčby. Proto je velmi důležitá dobrá spolupráce nejenom mezi lékaři-specialisty, ale zejména je nutná kvalitní spolupráce samotného klienta. Kromě hormonální substituční léčby může být rizikem i samotný operační výkon, který je značně komplikovaný a někdy vyžaduje několik operací,“ říká primářka Sejbalová.
Diagnostická kritéria transsexualismu jsou dle MKN 10 (mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize) tři:
- Touha jedince žít a být akceptován jako příslušník opačného pohlaví, která je obvykle spojena s přáním připodobnit svoje tělo preferovanému pohlaví hormonální nebo chirurgickou léčbou.
- Transsexuální identita trvá nejméně dva roky.
- Porucha není příznakem jiné duševní poruchy.
Zdroj: Fakultní nemocnice Brno
ČLÁNKY DO MAILU