Já se poprvé na gynekologii vůbec nebála. Měla jsem tenkrát jakési neurčité bolesti břicha a moje dětská lékařka se rozhodla mě poslat mj. na gynekologii. Mně bylo třináct nebo čtrnáct a vůbec jsem nevěděla, o co na gyndě jde, co a jak se tam vyšetřuje... Doktor mě vyšetřil klasicky pohmatem přes břicho a per rectum (což už jsem znala z chirurgie) a bylo to. Takže moje první gynda v pohodě :D A když jsem si pak šla v šestnácti pro antiko, už jsem se nebála. Dnes mám pětiletou dceru a razím otevřený přístup, takže na gynekologii (a vůbec na všechna vyšetření) chodí se mnou (i do ordinace) a ví, jak to tam chodí, snažím se jí všechno vysvětlit, ukázat jí, že o nic nejde a není se čeho bát, a hlavně nedělat z ničeho tabu, něco, o čem se nemluví.