O potravinové alergii se mluví jako o epidemii 21. století, vzhledem k tomu, že je registrován masivní nárůst počtu alergiků, a to zejména u dětí. „Za posledních pětadvacet let přibývá osob s potravinovými alergiemi. Dříve byly v populaci mnohem častější spíše inhalační alergie (alergická rýma, astma) a kožní projevy (atopický ekzém),“ říká výživová poradkyně Iva Šmrhová. Alergie jsou sice determinovány geneticky, avšak stoupající četnost je dána vlivem znečištění životního prostředí, intenzivním používáním pesticidů, chemizací potravin i jejich zvyšující se spotřebou.
Alergie, nebo intolerance?
Alergii můžeme považovat za obrannou reakci imunitního systému. Naproti tomu pravým důvodem intolerance je nižší či chybějící produkce určitého enzymu. „Typickým příkladem intolerance může být nesnášenlivost laktózy, mléčného cukru nebo lepku, obilné bílkoviny. Alergie může (ale nemusí) vymizet, intolerance přetrvává po celý život,“ říká výživová poradkyně.
Lidé se často pletou právě v otázce alergie či intolerance „na mléko“. Intolerance na laktózu se často plete s alergií na mléčnou bílkovinu, upozorňují lékaři. Problematice se podrobněji věnujeme i v článku Proč vám vadí mléko? Intolerance a alergie mají odlišné příčiny.
ABKM: problém zejména kojenecký
Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je nejčastější alergií u dětí do tří let věku, týká se především kojenců. V současnosti postihuje ABKM v evropských zemích až 7 % kojenců, nejčastěji v prvním půlroce života. Alarmující je zjištění, že výskyt ABKM se v posledních deseti letech zvýšil o 2 %. Ochranný účinek před vznikem ABKM má výhradní kojení do čtvrtého až šestého měsíce věku. Ale i u kojených dětí se ABKM může projevit.
Projevy ABKM mohou být do určité míry nespecifické, v 60 % případů se objeví zažívací obtíže: jícnový reflux – ublinkávání, bolesti bříška či střevní koliky s příměsí krve či hlenu v kojenecké stoličce. Podle Ivy Šmrhové mohou na ABKM upozornit taktéž například ekzémy, v praxi totiž často dochází ke kombinaci zažívacích a kožních projevů. Objevit se mohou také dechové obtíže, zcela výjimečně může dojít až k ohrožení života z důvodu anafylaxe.
Prognóza ABKM je dobrá. Do tří let věku dojde k vymizení obtíží až v 90 % případů. Atopie, tedy vrozená náchylnost k alergii, nevymizí, v pozdějších letech se může objevit v jiné podobě (alergická rýma, astma). Hovoříme o tzv. alergickém pochodu.
Hypoantigenní mléka jako neopodstatněná pomoc
Hypoantigenní mléka
- HA mléka se podávají plošně při výskytu alergie v rodině,
- označují se také jako pHF mléka.
„Preventivní opatření s cílem snížit výskyt alergií, která byla v minulosti zavedena, nebyla tak úspěšná, jak se očekávalo,“ říká Iva Šmrhová a vysvětluje: „Hlavní z nich, celoplošné zavedení hypoantigenních (HA) mlék, nevede ke vzniku potřebné orální tolerance, která se ukazuje být klíčová. Ukázalo se, že neopodstatněné nasazení HA mlék vedlo ke zvýšení výskytu astmatu, kožního ekzému a hvízdavého zánětu průdušek.“ Uvedla to již před několika lety velká nezávislá studie Koala.
Tento trend byl zaznamenán v Evropě, kde došlo k plošnému zavedení HA mlék. „Je zřejmé, že k prevenci alergií je potřeba změna přístupu,“ komentuje výživová poradkyně.
Iva Šmrhová říká: „Určitou inspiraci můžeme nalézt na Novém Zélandu, kde v posledních letech zaznamenali pokles výskytu ABKM o dvě procenta.“ Zajímavé je, že se zde intenzivně věnují výzkumu a vývoji náhradní kojenecké výživy na bázi kozího mléka použité v případě, že kojení není z nějakého důvodu možné.
Desatero, jak snížit riziko alergií
- U zdravého prospívajícího kojence je vhodné plně kojit do ukončeného 6. měsíce věku.
- Optimální doba zavádění prvních příkrmů je mezi ukončeným 4.–6. měsícem věku (ne dříve, ne později).
- Příkrmy je optimální zavádět v době, kdy je dítě ještě alespoň částečně kojeno. Jednotlivé potraviny se doporučuje zavádět postupně, v pozvolna zvyšujících se dávkách.
- Při zavádění příkrmů není důvod odkládat zařazování potravin, o kterých si myslíme, že by mohly vyvolávat alergie.
- Potenciální alergeny se dle současného trendu v pediatrii zařazují ve správném čase i v případě, že rodiče dítěte jsou alergici.
- Dbejte na každodenní pobyt dítěte na čerstvém vzduchu a v přírodě.
- Doma nepřetápějte a dostatečně větrejte.
- Vyvarujte se nadmíry čisticích prostředků a kouření.
- Snažte se své dítě chránit před zbytečnými nákazami v okolí.
- Ve spolupráci s dětským lékařem se pokuste předejít opakovanému užívání antibiotik.
Taktéž v zemích EU se začínají více uplatňovat kojenecká mléka a příkrmy na bázi mléka kozího. „V tomto směru přispěla i ČR uděleným Patentem č. 306 392 ke zvyšování orální tolerance mléčných bílkovin pomocí dětských příkrmů na bázi kozího mléka,“ dodává Iva Šmrhová a uzavírá: „Zvyšováním orální tolerance a zaváděním potenciálních alergenů do stravy dítěte ve správný čas (v souladu s Evropskou společností pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu se první příkrmy zavádějí mezi 4.–6. měsícem věku) se imunitní systém trávicího traktu kojence učí adekvátně reagovat, zdravě a přiměřeně se vyvíjí a současně se snižuje riziko alergie.“
Přečtěte si, na co si dát pozor při výběru dětských příkrmů. Nicméně i v uvedeném šestém měsíci věku je stále hlavní potravinou pro miminka (pokud je to možné) mateřské mléko. Kojit minimálně prvních šest měsíců, ale ideálně celý první rok života miminka, doporučuje ostatně i Světová zdravotnická organizace. To zároveň klade určité požadavky a doporučení na stravování maminek, přičemž jejich strava by měla být obohacena především o vitamíny a minerální látky, ale zároveň by nemělo jít o nutričně agresivní potraviny. Více v článku Odkdy může miminko obiloviny?
Odborná spolupráce:
Bc. Iva Šmrhová
Výživová poradkyně, zabývá se zejména problematikou výživy kojenců a malých dětí. Je autorkou odborných článků věnujících se tématům srovnávací výživy kojenců, dehydratace a dalších.
ČLÁNKY DO MAILU