> Monika je s ním ale šťastná, mají se rádi. „A když se lidi mají rádi, na žádném věkovém rozdílu přece nezáleží,“ tvrdí.
Spise bych rekl, ze ji imponuje, ze on muze chodit do nocnich klubu, objednat si a pit alkohol, rodice mu nesedi za zadkem celou dobu, muze si delat „co chce“, je dospely (alespon z pohledu zakona), muze s nim jit na maturitni ples, mohl by ridit auto, kdyby nejake mel, atd. Proste je to nekdo, kdo „uz to v zivote vsechno videl“.
My starsi se sice muzeme jen pousmat, ale z pohledu dvanactilete holky je „svet“ vsechno, co je mimo ramec jejiho obzoru, tedy domov–skola–rodne_mesto.