Typicky stereotypní hodnocení. Slečna otce nepostrádá, dokonce spolu tráví celkem dost času. Ačkoliv jsem starší než její otec, ona mne viděla podstatně mladšího. Přede mnou měla nejvýše 24 letého. Mne hádala 25, se skutečným věkem se celkem snadno smířila, neplánovala vztah na celý zbytek života, ale tak na 1–2 roky. Fyzická a mentální dospělost se většinou rozcházejí (sám si říkám, kdy se jí asi dočkám), ale uvědom si, že každá nemusí být ve 13 trhlá puberťačka. Já jsem její věk dobře znal,na mě nic hrát nemusela. Ale dokáži si dobře představit, že by tohle taky zvládla. Byla již ve svém věku zvyklá se pohybovat ve společnosti dospělých, její táta ji brával do společnosti, a při její inteligenci, a mentální vyspělosti, musím přiznat, že byla mnohem přijatelnější než předchozí sedmnáctka. Nevím co si představuješ pod pod vizáží ostřílené kurtizány, jestli něco, jako jsou šlapky z E55, tak to jsi asi vedle, takové zoufalky sic existují, ale nevím, u koho bodují. Pokud si vybavím, popis hlavní hrdinky „Snídaně u Tiffaniho“, tak to už je mnohem blíže realitě. Takový styl oblékání (ve skutečnosti dosti drahé), střízlivé líčení, pár let přidají. Něco takového si prostě nespojíš s náctiletou holkou. Náctiletých holek jsem odmítl docela dost (když je neznáš, je to snadné), s touto slečnou jsem nejprve jen kamarádil, když to chtěla posunout dál, tak bych ji přivedl do trapné situace, protože se ona vyslovila první a já bych musel říct ne. Byl snažší to zkusit, a po čase se shodnou, že to nemá budoucnost, a v přátelském duchu se rozejít. Stále jsme kamarádi.