Dneska už mi bude 50 a jsem šťastnou maminkou a babičkou, ale dodnes vzpomínám na svou první lásku. Bylo mi 12 let, on byl náš pionýrský vedoucí. Šíleně jsem ho milovala a navíc jsem měla komplex, byla jsem méně vyspělá než některé moje spolužačky, co už ve 12 měly prsa a měsíčky. Já jsem byla v tomhle směru ještě úplné dítě, ale hormony mnou cloumaly mnohem víc než těmi vyspělými. Ten náš vedoucí nebyl žádný pedofil, bylo mu asi 25 a byl ještě svobodný, ani neměl přítelkyni, nebo jak se tehdy říkalo holku. Poznal, co k němu cítím, a choval se ke mně skvěle. Chodili jsme spolu do kina, na výlety, na kolotoč, nikdy si ke mě nic nedovolil, vlastně se ke mně choval jako k mladší sestře. A já byla šťastná. Trvalo to dva roky, na které nikdy nezapomenu. Pak odešel na vojnu a už jsme se neviděli.