Názor k článku Helena Houdová: Být vitariánka se třemi dětmi je náročné od TKL - Byl jsem vegetarián 25 let. Začal jsem v...

Byl jsem vegetarián 25 let. Začal jsem v době, kdy vrcholem vegetariánské kuchyně bylo sójové "maso", koupit se daly akorát kroupy, tofu a seitan jsem si musel vyrábět sám doma. Tzn. prošel jsem si opravdu dřevním obdobím (viděno z pohledu ČR) a pro naprosto drtivou většinu lidí jsem byl nepochopitelný podivín.
Asi po 22 letech vegetariánství jsem začal cítit, že něco není v pořádku. Ne, že bych měl zdravotní nebo výkonnostní problémy, ale stále víc mi začínaly vadit potraviny jako tempeh, tofu atd... Ač dřívější milovník sýrů se mi pomalu také začaly zajídat. Přidal jsem tedy do svého jídelníčku ryby a na nějakou dobu se situace uklidnila, ale za další tři roky se ten pocit vrátil, sílil a došlo to tak daleko, že jsem se po zralé úvaze rozhodl s vegetariánstvím skončit. Resp. jím drůbež, netučné světlé maso. Stále se snažím mít zdravý a vyvážený jídelníček, ale dívám se na celou věc mnohem více optikou "zdravého selského rozumu". Tělo si o to řeklo a zvítězilo nad mým původním rozhodnutím.

Za těch 25 let jsem pročetl spoustu literatury, zajímal se o makrobiotiku a zdravou výživu komplexně. Na současnou vlnu vegánství se dívám s úsměvem. Je to dle mého názoru velmi módní záležitost, kdo není vegan, je zrůda, která mučí a nenávidí zvířata. Já to už dnes nevidím zdaleka takto radikálně. Stále nesouhlasím s bezohledným zacházením se zvířaty, ale narozdíl od situace před 25 lety to už nepovažuji za důvod pro vegetariánství. Proti tomu se dá bojovat i jinak, pečlivým výběrem původu masa například.

A k článku, resp. přístupu p. Houdové můžu říct jen tolik, že její rozhodnutí za děti nepodporuji. Já sám jsem své děti ani blízké nikdy k vegeteriánství nikdy nenutil. Nakonec to dopadlo tak, že mladší syn se v 17 letech sám rozhodl být vegetariánem.
Stát se vegetariánem/ve­ganem/vitariá­nem by mělo být svobodné rozhodnutí každého člověka, protože ne každému musí vyhovovat, naopak věřím i tomu, že někomu může ublížit.

PS: geny se stejně nedají přečůrat. I přesto, že jsem se více než polovinu svého života stravoval jak nejzdravěji to podle mého usouzení a v průběhu času stále se měnících doporučení šlo, stejně jsem se po čtyřicítce nevyhnul zvýšenému krevnímu tlaku a dokonce i cholesterolu v krvi.