Gastroenterologové začnou od ledna příštího roku přesněji zjišťovat, kolik Čechů v sobě Helicobacter má a jak jim zabírá případná léčba. Společně s odborníky z Německa vyšetří 20 000 lidí v rámci multioborové studie HelicoPTER.
Co se dozvíte v článku
O výzkumu a také o souvislosti mezi výskytem bakterie a nádory žaludku se lékaři bavili minulý týden na gastroenterologických dnech v Karlových Varech. Helicobacter pylori (H. pylori) má v sobě podle posledních zjištění asi 25 procent české populace. Většině z těchto lidí nijak nevadí, ale u části z nich způsobuje zažívací problémy, vředy a někdy rakovinu žaludku.
Nákaza v dětství je riziková
Lékaři už nějakou dobu pozorují, že v Česku výskyt Helicobacteru klesá, a to už od začátku století – potvrdily to postupně dvě velké studie. V roce 2001 jsme zjistili, že bakterii má 42 procent lidí, v roce 2011 to bylo 24 procent. Teď chystáme další studií, abychom zjistili, jak se výskyt vyvíjí,
řekl docent Štěpán Suchánek, vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze, který se na chystané studii podílí.
Odborníci se zároveň zabývají tím, proč a jak se někteří lidé Helicobacterem nakazí a proč některým z nich následně působí potíže. Existují v zásadě dvě cesty, jak se člověk může infikovat – buď takzvaně z úst do úst (oro-orální přenos), nebo se mu do úst dostane infekce ze stolice jiného člověka (oro-fekální přenos) třeba kvůli nedostatečné hygieně.
Člověk se může nakazit už jako dítě a soudí se, že pokud se tak stane do pěti let věku, existuje vyšší riziko, že se u něj v dospělém věku vyvine nádor žaludku, ale roli tam hrají i další mechanismy,
vysvětluje gastroenterolog Štěpán Suchánek. Riziko potíží spojených s přítomností Helicobacteru v žaludku zvyšuje například užívání léků na bolest, dlouhodobý stres, záleží také na tom, jak moc se bakterie v zažívacím traktu množí.
Jak se infekce projevuje
Podle profesora Milana Lukáše, místopředsedy České gastroenterologické společnosti, se asi u dvou třetin nakažených H. pylori nijak neprojevuje a s bakterií normálně žijí. U jedné třetiny však způsobuje potíže, zpočátku například v podobě nepříjemných bolestí v břiše, nadýmání, průjmů, říhání, pálení žáhy či nevolnosti. U některých se promítne na kůži jako ekzém, zarudnutí či akné,
popsal profesor Lukáš.
Roli každopádně hraje mimořádná a svým způsobem obdivuhodná odolnost, díky níž bakterie přežívá i v extrémně kyselém prostředí žaludku. Pomáhají jí v tom enzymy měnící okolní prostředí tak, že si kolem sebe vytvoří speciální ochranný vak, který ji ochrání před působením kyselých žaludečních šťáv. Ona se pak vlastně zavrtá do sliznice a způsobuje problémy. Například zánět žaludku neboli gastritidu, která může být akutní, ale často bývá chronická, což pak může vést k dalším dvěma potížím – buď může přispět ke vzniku vředů na žaludku či dvanáctníku, případně se podílet na rozvoji zhoubného karcinomu,
popsal docent Suchánek, jak se vlastně Helicobacter v žaludku chová.
Lékaři obvykle H. pylori léčí nasazením dvou typů antibiotik a léků nazvaných inhibitory protonové pumpy.
Příznaky zánětu žaludku a vředů
Mezi typické příznaky zánětu žaludku v akutní podobě patří silné bolesti žaludku, celková slabost, někdy i bolest hlavy. Objevuje se nevolnost a zvracení, někdy s příměsí krve, typické je také nechutenství, pocit sytosti a nepříjemný zápach z úst, případně povlak na jazyku.
Trápí vás někdy žaludek, žáha a další zažívací potíže?
Pro žaludeční vředy je příznačná palčivá bolest v oblasti žaludku, tedy v horní části břicha. Pokud jsou vředy na dvanáctníku, tak spíše na pravé straně. Doprovází je pálení žáhy, pocit plnosti a nadmutí, časté říhání, křeče v žaludku, nevolnost.
Projevy nádoru žaludku mohou být podobné, ale bývají závažnější – krom ztráty chuti k jídlu jde často o bolesti břicha, pocit na zvracení, krev ve zvratcích i ve stolici, hubnutí, slabost, únavu.
Jak vypadá vyšetření na Helicobacter
Lékaři volí pří vyšetřování přítomnosti bakterie ze dvou metod – invazivní a neinvazivní, přičemž neinvazivní způsob v podobě dechového testu je stále populárnější.
Test využívá toho, že Helicobacter v žaludku produkuje enzym ureázu, štěpící močovinu na amoniak a oxid uhličitý – na začátku se nabírá několik vzorků dechu do zkumavky a po půlhodině následuje další odběr, mezitím je třeba vypít roztok kyseliny citronové nebo neslazeného pomerančového džusu a močoviny značené atomem uhlíku 13C. Pokud má člověk v žaludku Helicobacter, bakterie nápoj rozštěpí a v dechu se objeví oxid uhličitý rovněž značený uhlíkem 13C. Na dechový test může pacienta odeslat i jeho praktik.
Další neinvazivní možností je odběr krve, v níž lze najít protilátky, případně lze potvrdit přítomnost Helicobacteru laboratorním vyšetřením stolice.
Za invazivní vyšetření se považuje odběr vzorku z horní části trávicího traktu pomocí endoskopie. Toto vyšetření se v Česku podle Suchánka provádí mnohem častěji, než je průměr z jiných zemí. Přítomnost bakterie se pak většinou zkoumá v rámci vyšetření zaměřeného i na něco jiného. Zároveň je možné poslat odebraný vzorek na histologii a podobně.
Zmíněnou studii zaměřenou na aktuální výskyt Helicobacteru pylori v české populaci budou provádět čeští a němečtí gastroenterologové ve spolupráci s praktiky. Účastníci budou vybráni anonymně z databází praktiků tak, aby například nešlo o lidi se zvýšeným rizikem výskytu bakterie, protože to by výsledky zkreslilo. A aby ve sledovaném vzorku lidí byli jedinci všech věkových skupin, kteří následně podstoupí například dechové testy.
Kdo je bakterií nejvíce ohrožen?
- Největší problém s promořeností bakterií H. pylori je v Asii.
- Například Číňané, Korejci a Japonci se na rozdíl od nás takřka nepotýkají s rakovinou kolorekta, ale právě s až osmdesátiprocentní přítomností H. pylori v populaci a z toho plynoucími potížemi, včetně velkého výskytu rakoviny žaludku.
- Přítomnost H. pylori je nejvíce nebezpečná u rizikových jedinců, například u mužů mezi 60 a 80 lety, kteří jsou obézní, kouří a karcinom žaludku se už v minulosti v jejich rodině vyskytl.
U nás v nemocnici začneme od příštího roku ve spolupráci s praktickými lékaři vyšetřovat 1500 osob z běžné populace, u nichž budeme zjišťovat přítomnost H. pylori. Lidé, u nichž bakterii objevíme, budou zařazeni do studie, kterou povedeme po dobu 10 let. Zjistíme tak mimo jiné, jak je naše populace promořena a také jak a zda vůbec zabírá léčba, kterou na H. pylori obvykle nasazujeme. Studii děláme společně s německými kolegy. Data, která z ní vyplynou, budou velmi cenná zvláště s ohledem na to, co všechno může H. pylori v lidském těle způsobit,
říká docent Suchánek, který je hlavním řešitelem studie.
Lékaři budou v rámci studie zkoumat i antibiotickou rezistenci při léčbě Helicobacteru a také možná rizika pro vznik karcinomu žaludku. Přestože výskyt rakoviny žaludku v Česku pomalu klesá, především díky lepšímu stravování a včasné diagnostice, provázanost s přítomností bakterie je podle lékařů nepopiratelná.
ČLÁNKY DO MAILU