Společnost AeskuLab spustila osvětový program „BEZLEPKOVÍ“, jehož cílem je seznámit veřejnost s problematikou lepkové intolerance. Ta by se s ohledem na stoupající počet diagnóz dala označit za civilizační onemocnění.
Tvářemi kampaně jsou herečky Jana Krausová a Miluše Bittnerová, které mají s celiakií osobní zkušenost
Lepek, který obsahuje pšenice, ječmen, žito a oves, je pro většinu populace zcela neškodný. Zvětšuje se však počet těch, kteří trpí celiakií, tedy nesnášenlivostí lepku, která má za následek poškození sliznice tenkého střeva a zmenšení její resorpční plochy. Důsledkem je poškození orgánů a tkání celého těla.
„Nesnášenlivost lepku neboli celiakie postihuje 1 % evropské populace, přitom většina lidí o své přecitlivělosti na lepek neví. Odhaduje se, že v České republice má celiakii více než 100 tisíc lidí, tedy přibližně jeden ze sta,“ uvedl David Slabík, provozní ředitel laboratoří AeskuLab. S celiakií je spojen i vyšší výskyt jiných autoimunitních chorob. Lidé s celiakií mají poškozenou sliznici tenkého střeva, která se stává více propustnou pro různé molekuly a spouštěče autoimunitního procesu. „Chtěli bychom upozornit na příznaky a potíže, které jsou s celiakií spjaty. Zároveň chceme veřejnosti předat praktické rady typu, jak se mohou nechat vyšetřit a tím si potvrdit nebo vyvrátit lepkovou intoleranci, nebo jak požádat pojišťovnu o příspěvek na bezlepkovou dietu apod.,“ řekl David Slabík.
„Význam včasné diagnostiky spočívá především v předcházení komplikacím a omezení vzniku asociovaných autoimunitních chorob, jakými jsou například zánět štítné žlázy, jater, tlustého střeva, cukrovka 1. typu, v ojedinělých případech i závažnějších typů onemocnění jako je např. systémový lupus erythematodes nebo plicní fibróza,“ vysvětluje praktická lékařka Jana Dajková.
Šest let jsem byla za hypochondra
„Lidé o celiakii stále ještě moc nevědí a stává se, že pacient s příznaky lepkové intolerance není vyšetřen na přecitlivělost na lepek. Mně trvalo šest let, než jsem si sama na internetu vyhledala, že bych mohla mít celiakii. Když jsem si stěžovala na častou únavu a svalovou slabost, okolí si myslelo, že jsem hypochondr,“ popisuje svou zkušenost herečka Jana Krausová. „Přála bych si, aby veřejnost věděla, že celiakie není žádný strašák. Důležité je zjistit, že ji máte, a pak dodržovat několik zásadních pravidel, která vám zajistí běžnou kvalitu života.“ Stejný názor má i její herecká kolegyně Miluše Bittnerová: „Hlídám si, co jím, a normálně funguju. Nepříjemností je cena bezlepkových potravin, které jsou o dost dražší než klasické zboží,“ říká o své zkušenosti s nemocí.
Rizikovými skupinami, u kterých se alergie na lepek ve zvýšené míře vyskytuje, jsou například prvostupňoví příbuzní osob s celiakií, pacienti s únavovým syndromem, onemocněním pojiva, poruchou funkce štítné žlázy či anémií.
Léky na celiakii neexistují, od příznaků nemoci pomáhá jen přísná bezlepková dieta. Praktická lékařka Jana Dajková připravila „desatero“, které by měli celiaci dodržovat.
Desatero zásad pro celiaky
- Vybírejte výrobky od certifikovaných výrobců bezlepkových potravin.
- Vařte z primárních a přirozeně bezlepkových surovin.
- Dávejte pozor na to, kde se přirozeně bezlepkové suroviny zpracovávají – ve smíšených provozech je možná jejich kontaminace lepkem.
- Čtěte složení potravin. Především dávejte pozor na dochucovadla, sladidla a jejich původ.
- Bezlepkové neznamená vždy zdravé (lepek dodává těstu vláčnost, pokud chybí, může být vláčnosti dosahováno nevhodnými aditivy).
- Motivujte děti a mládež, školní jídelny by měly nabízet bezlepková jídla.
- Neváhejte požádat pojišťovnu o příspěvek na léčbu celiakie, tedy na bezlepkovou stravu.
- Příbuzní 1. a 2. stupně osob s celiakií, pacienti s Downovým syndromem, únavovým syndromem, cukrovkou 1. typu, autoimunitním zánětem štítné žlázy, anémií z nedostatku železa a trávicími obtížemi chronického charakteru by měli být podrobeni diagnostikování celiakie.
- Pokud trpíte laktózovou intolerancí (trpíte průjmy a bolestmi břicha po konzumaci mléčných výrobků), dodržujte bezlaktózovou dietu.
- Vyvíjejte fyzickou aktivitu – zbavíte se stresu, uvolní se Vám v mozku endorfiny, zlepší se metabolismus a celkově prospějete tělu trpícímu autoimunitní nemocí.
Zažívací příznaky celiakie byly poprvé popsány již koncem devatenáctého století. Dlouho se toto onemocnění považovalo za dětskou nemoc. Souvislost potíží s požitím lepku byla vypozorovaná až v 50. letech dvacátého století. Dnes roste počet lidí s celiakií zejména v Evropě, Spojených státech amerických a v severní Africe. O celiakii se hovoří jako o civilizační chorobě jednadvacátého století.
Čtěte dále: Život bez rohlíku
Použité zdroje: TZ AeskuLab
ČLÁNKY DO MAILU