Při prvních císařských řezech se počítalo s tím, že žena nepřežije

Jaká je historie císařského řezu, kdy byla provedena úplně první úspěšná operace a jaké postupy se tehdy používaly?

Císařské řezy se údajně dělaly už v antice. Patří k nejstarším operacím, jaké se kdy prováděly. Už v 7. století před naším letopočtem bylo vydáno nařízení, že mrtvá těhotná žena nesmí být pohřbena se svým dítětem v útrobách, proto bylo zapotřebí plod vyjmout. Ale sekce se prováděly i živým ženám. 

První pokusy? Dítě především

Primárním cílem bylo vždy zachránit život dítěte. Jako první zdokumentovaný případ císařského řezu se uvádí operace doktora Jeremiase Trautmanna z roku 1610, který ve Württembergu provedl sekci ženě bednáře Martina Opitze, jejíž děloha byla ukryta pod obrovskou břišní kýlou. Žena bohužel operaci nepřežila a pětadvacátý den od operace zemřela na embolii. Dítě se podařilo zachránit a žilo přibližně do devíti let.

Uvádí se ale, že tomuto případu ještě předcházel císařský řez, který provedl zvěrokleštič Jakub Nufer v roce 1500 ve Švýcarsku, a to na vlastní ženě, která i s dítětem přežila. Operace probíhala za asistence porodní báby a řezačů močových kamenů, není však jednoznačně potvrzeno, že šlo skutečně o rozříznutí dělohy.

Podle některých zdrojů byl ale Nufer velmi zdatný a svou praxi získal při operování a kleštění zvířat. Většinou totiž až takřka ve 100 procentech případů žena císařský řez nepřežila.

Rozříznuté břicho se příliš neřešilo

Nejčastější příčinou úmrtí ženy po císařském řezu byl zánět pobřišnice nebo vykrvácení. Jednak proto, že ránu na břiše nikdo neřešil, roli samozřejmě hrála i nedostatečná hygiena. Vzhledem k tomu, že ženy umíraly na sepsi i po přirozeném porodu, přežití ženy po operaci břicha se rovnalo zázraku. 

Všechno se zlepšilo až díky doktoru Semmelweisovi a jeho teorii o mytí rukou, díky zásadám hygieny a dezinfekce při porodu a také díky pozdějšímu objevu penicilinu. Nutno zmínit také to, že do příchodu anestezie se císařské řezy, stejně jako jiné operace, prováděly zaživa a bez umrtvení, což vyžadovalo opravdu rychlou práci chirurga. Teprve až po zavedení první anestezie v 19. století se mohlo provádět šití děložní stěny ve dvou vrstvách.

Přečtěte si také:

Nejznámější operace všech dob. Probíhaly bez anestezie a málokdo je přežil

Zatímco zpočátku se preferovalo příčné rozříznutí břicha, později se dělal klasický řez ve tvaru písmene T. Dnes se při operacích většinou dělá vodorovný malý řez ve spodní části břicha. Dříve se císařský řez prováděl až těsně před smrtí ženy, anebo také po její smrti, kdy bylo potřeba vytáhnout dítě. Nepočítalo se s tím, že tento zákrok žena přežije. Kvůli tomu se děloha ani nešila, protože stehy stejně vyhnisávaly. Na základě rozsáhlé infekce, která vedla v zánět pobřišnice a k celkové sepsi, žena obvykle velice brzy zemřela.

Přežila řez před stovkami let?

Jak se zdá, první přeživší ženy se objevily až v 18. století, dřívější případy úspěšně provedených císařských řezů s tím, že přežila žena i dítě, nejsou nijak jednoznačně potvrzeny a zaznamenány. 

V Anglii přežila poprvé císařský řez žena v Lancashire v roce 1793 za operace chirurga Jamese Barlowa. A co u nás? V Čechách byl první císařský řez proveden Josefem Staubem v roce 1786. Dítě již bylo bohužel mrtvé a žena zemřela do druhého dne.

Přečtěte si také:

Ženy na Bulovce v polovině případů rodí jen s asistentkami, ubylo i císařů

Ovšem existuje u nás jeden popsaný případ z doby daleko dřívější. Objevily se zvěsti, že vůbec první, navíc úspěšně provedený, císařský řez byl proveden už ve 13. století, a to dokonce v Praze. Stalo se tak v roce 1337. 

Ženou, jíž byla provedena tato operace, byla druhá manželka českého krále Jana Lucemburského, Beatrice Bourbonská (1318–1383). Dítě, které se sekcí narodilo, byl nevlastní bratr Karla IV., Václav (1337–1383), pozdější lucemburský, brabantský a limburský vévoda.

Narodil se bratr Karla IV. sekcí?

Informace o tom, jak přišel Václav na svět, dokládají dva latinsky psané dopisy, které královna Beatrice napsala. Ohledně významu však záleží na jejich přesné interpretaci a není nijak stoprocentně jisté, že v nich královna pojednává právě o císařském řezu. 

Další důkazy však přináší vlámská rýmovaná kronika z 15. století, kde je s údivem popsáno, že vévoda byl vyňat z matčina těla a rána se zhojila. Další zdroje pak uvádějí, že dítě bylo vyňato z otevřeného těla matky, aniž by ona sama zemřela.

Těžko však jednoznačně soudit, že se Václav skutečně narodil císařským řezem. V té době, bez znalostí zásad současné medicíny, bez anestezie a bez dostatečné hygieny, by se přežití matky po takové operaci rovnalo více než zázraku.

Je známo, že Beatrice již další děti neměla. Ale jak to bylo doopravdy, to už se dneska asi nedozvíme. Celému tomuto případu je věnovaná historicko-gynekologická studie několika lékařů a odborníků, která je uvedena také v knize Moderní porodnictví od Aleše Roztočila a kolektivu autorů z roku 2017.

Dnes už císařské řezy naštěstí zachraňují životy a provádějí se v Česku přibližně u čtvrtiny žen – číslo je poměrně vysoké, ale existují země, kde se k nim přistupuje dokonce zhruba v polovině případů.