Názor k článku Hlavně ne kafe! Aneb jak neusnout za volantem od frr - Osobně za běžných okolností spím 6–8 hodin denně...

Osobně za běžných okolností spím 6–8 hodin denně a když vím, že budu ponocovat, zejména někam do noci šoférovat, trochu se předem vyspím do zásoby – třeba i odpoledne, pokud to jde. Vím o sobě, že pak nemám problém řídit na jeden zátah třeba do jedné / do dvou do noci a dokud držím volant, únava na mě nepadá. Pokud to vypadá na delší ponocování, řeším to jinak. Řídit sám na jeden zátah 1000 km přes noc po dálnici považuji za extrémismus.
Když jsem jako technik v práci občas musel někam na noc do telehousu (protože maintenance window mimo prime time), často se mi stávalo, že jsem na místě něco udělal, a pak jsem měl třeba hodinu-dvě času, protože mezitím pracoval někdo jiný, nebo se čekalo, až počítač dochroupe nějakou věc. Pak mě čekala hodina jízdy domů někdy k ránu.
Jednou jsem zkusil přespat v hotelu (cesta zpátky by byla na dvě hodiny). Bylo to na houby, stejně jsem spal od čtyř jenom asi do půl sedmé, pak už jsem nezabral a řídil jsem domů.
Už delší dobu používám jiný postup: dojedu na místo, udělám svoji první část práce, a když je chvíli čas, najdu si na místě nějakou židli a chvíli si nouzově zdřímnu. Stačí půl hodiny / hodinu. Jde to kupodivu i v hlučné serverovně. Rozlepím oči, dodělám zbytek a jedu domů. Když pak ve čtyři ráno šoféruju zpátky, není to úplně ono, ale oči se mi neklíží, není to nebezpečné.
Naopak když jsem nevyspalý, chce se mi spát možná víc než v noci – nejhorší je to po obědě v kanclu za stolem.
⇒ stačí trochu s tím spánkem pracovat. Nemám rád návykovou chemii jakéhokoli druhu, kofein pro udržení bdělosti nepoužívám.
P.S.: Nejhorší je, když vyrážím na výjezd ve čtyři ráno někam do Ostravy nebo na Slovensko, jedu skrz Prahu a moje oblíbená rádia hrajou tvrdošíjně samé ukolébavky pro lidi, co se k tanci přepili redbullem a tou dobou nemůžou usnout…