Městská nemocnice Ostrava nedávno slavnostně uvedla do provozu moderní hyperbarickou komoru, jež pomáhá třeba s léčbou náhlých poruch sluchu, otrav oxidem uhelnatým, nehojících se ran, ale i dekompresních poranění vzniklých při potápěčských nehodách. Ve velkém tlakovém zařízení pacienti pomocí speciálních masek dýchají stoprocentní kyslík. Jde o jednu z nejmodernějších a největších hyperbarických komor nejen v České republice, ale také v Evropě.
V areálu nemocnice ale stále zůstává i hyperbarická komora, která již dosloužila. Budova, v níž našla zázemí v roce 1965, je nyní určena k demolici. A tak se hledá zájemce, jenž by se historického technického unikátu ujal a zachránil ho před sešrotováním.
„Od začátku března je v Městské nemocnici Ostrava v provozu nová hyperbarická komora. Tu starou proto nabízíme darem takovému zájemci, který pro ni najde smysluplné využití, aby mohla sloužit co nejširší veřejnosti,“ potvrzuje náměstek ostravského primátora Břetislav Riger.
Dar v případě veřejného využití
Město už oslovilo několik vytipovaných institucí. Mezi nimi Svět techniky v Dolních Vítkovicích nebo Národní technické muzeum. Unikát se mu ale zatím udat nepodařilo. „Odmítli nás s odůvodněním, že exponát je velký a těžký a nezapadá do jejich koncepce,“ dodává náměstek ostravského primátora.
Magistrát se proto nebrání komoru svěřit do soukromých rukou. „Mohl by o ni mít zájem třeba i některý z bohatých mecenášů a současně obdivovatelů technických exponátů, zdravotnické techniky nebo potápěčské techniky. V takovém případě by se už ale nemohlo jednat o dar,“ doplňuje primář Centra hyperbarické medicíny Michal Hájek. Na kolik by zájemce zařízení vyšlo, tisková zpráva nemocnice neuvádí, zcela jistě půjde ale o věc dohody.
Nepůjde o levnou záležitost
I v případě bezplatného daru či prodeje za symbolickou cenu finance nakonec nejspíše budou hlavní překážkou pro to, aby komoře někdo vdechl druhý život. Nejde totiž jen o cenu samotné kapsle
, ale o náklady na její vyzdvižení a přepravu. „Uvědomujeme si, že si vyžádají finanční investici v řádu vyšších stovek tisíc, které by hradil zájemce. Za určitých okolností si umím představit, že by město se souhlasem radních a zastupitelů mohlo na přesun komory přispět,“ podotýká náměstek Riger.
Demolice budovy, v níž původní hyperbarická komora stojí, je kvůli hledání jejího nového využití pozastavena. Vyloučeno není ani to, že zařízení nakonec v areálu Městské nemocnice Ostrava zůstane. „O dalším osudu staré technologie vedeme s městem debaty posledních několik měsíců. Je jisté, že ani jedna strana nechce, aby komora skončila ve šrotu. Za nemocnici bychom ji rádi zachovali v areálu jako připomínku historie s možností její prohlídky nebo i krátkého odpočinku,“ domnívá se ředitel Městské nemocnice Ostrava Petr Uhlig.
Komoru v Ostravě pořídili po důlním neštěstí
Podnětem k vybudování hyperbarické komory v Ostravě bylo důlní neštěstí, ke kterému došlo 7. ledna 1963 na dole Eduard Urx. Na otravu sirovodíkem v něm tehdy zemřelo devět horníků. Na zasedání havarijní komise zazněla informace, že při různých intoxikacích a těžkých úrazech může pomáhat léčba právě v hyperbarické komoře.
Následovalo rozhodnutí, že se komora v Ostravě postaví. Její provoz v Městské nemocnici Ostrava byl zahájen 9. září 1965. Zařízení bylo první v tehdejším Československu a třetí v Evropě, po Amsterdamu a Glasgow. Do konce loňského roku v ní přes 21 tisíc pacientů absolvovalo téměř 266 tisíc kyslíkových terapií.
Desetimístnou komoru vážící zhruba 50 tun o délce 976 centimetrů a šířce 3,5 metru nahradila po 58 letech nová vícemístná kvadratická komora s kapacitou 18 míst, z toho 14 pro pacienty.
V celé České republice je dohromady 13 hyperbarických komor, na Moravě stále jediná v Městské nemocnici Ostrava. Slouží nejen pro celou Moravu, ale i Vysočinu.
Podívejte se na video, jež shrnuje historii hyperbarické medicíny v Ostravě: