Moc komentáři nerozumím.
Pochopila bych skepci vůči zákonodárcům, systému... Z tohoto hlediska nemám úplně jasno, jak se bude situace odvíjet. Proměnných je mnoho, a přestože vnímám situaci jako jednoznačně neobhajitelnou z hlediska demokracie a svobody na základě Listiny; nitky peněz, moci, bezohledného a egoistického jednání mohou být a jsou zauzlované všude...
S flegmatismem nesouhlasím, cítím, že promlouvám a že nejsem sama.
Také slova náš- váš... jsem příliš nepochopila... Pokud žiji v ČR, tak ač nemusím souhlasit se systémem, mohu žít na okraji, ve své svobodě, ve své čestnosti, stejně se mě systém dotýká... Ale stále mám možnost volby- mohu odejít, protestovat, žít stále ve svém světě se svými postoji...
A klesající pud sebezáchovy? V čem? Že říkám veřejně své názory? Nebo kdokoliv jiný? Že lidé veřejně nesouhlasí s nesvobodou? Nerozumím tomu...
Řešení také vnímám jako jednoznačné- svoboda ve volbě.
Chce někdo vůbec něco řešit? Ano. Nevím, v jakém poměru, ale demonstrace ukázala, že už nejde jen o pár jedinců. Nejde o většinu, ale možná proto se proočkovací odborníci tak bojí svobody, aby se z původních pár procent jinak smýšlejících nestala většina...
Možná jsme na rozcestí. Možná se budou bořit mýty. Kdo ví... Základem vnímám se nebát a překonat strach. Být sám sebou. Říkat nahlas své názory...
Možná jsem naivní. Ale jinak to neumím.
Co navrhujete Vy? Máte nějaké řešení?