Chovatelé hmyzu a výrobci potravin z něj se musí začít připravovat na podmínky, které jim stanoví veterinární zákon. Hmyz totiž bude právně zařazen mezi hospodářská zvířata, což znamená, že se na chov hmyzu a podmínky jeho uvádění na trh bude veterinární zákon také vztahovat.
Galerie: Pochoutky z hmyzí říše se podávají i u nás
Chovatelé hmyzu budou muset dodržovat pravidla
V mnohém ale ne. Na chov hmyzu se například nevztahují a nebudou vztahovat zásady „animal welfare“ (pohody zvířat), neboť ty se týkají pouze obratlovců mimo člověka. Jak ale uvádí ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Státní veterinární správy ČR (SVS) Jan Váňa, chovatelé hmyzu budou muset zabezpečit čištění a dezinfekci prostor a zařízení, v nichž je hmyz chován. Musí také učinit veškerá opatření bránící vzniku a šíření nákaz a ke krmení hmyzu používat vodu a krmiva, která neohrožují jejich zdraví. To je celkem důležité ustanovení, protože hmyz je, jak známo, přenašečem celé řady chorob, a toto riziko může být větší právě při chovu hmyzu, kdy se vyskytuje na malém prostoru ve velkých koncentracích.
Chovatelé hmyzu musí také veterinářům nahlásit nejpozději sedm dní před zahájením chovu místně příslušné Krajské veterinární správě některé údaje – např. adresu provozovny, druh chovaného hmyzu a předpokládaný objem výroby. Jaké druhy hmyzu budou přitom pod veterinární zákon (a kontroly jeho dodržování) spadat, stanoví Evropská komise prostřednictvím seznamu povolených nových potravin. Komise má přitom spolupracovat s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Dosavadní údaje hovoří o několika druzích potemníků a cvrčků, v praxi ale bude zřejmě nabídka hmyzu širší, neboť již dnes lze narazit na pokrmy ze sarančat nebo některých druhů chroustů.
Dobrou zprávou pro restaurační zařízení, které budou hmyz nabízet k lidské spotřebě v malém množství (což jsou v zásadě všechny restaurace a podniky, které již dnes hmyz v rámci svého menu nabízejí), je, že budou podléhat jen registraci. Veterinární zákon tak jejich existenci neohrozí, to samé se dá předpokládat také v případě stávajících chovatelů hmyzu, snad až na to, že mohou v budoucnosti čekat nějaké ty veterinární kontroly. To je také i dobrou zprávou pro spotřebitele, kteří hmyz konzumují, nebo se k vyzkoušení nějakého pokrmu z hmyzu chystají.
Předsudky stranou, hmyz je zdravý
Odhlédneme-li od předsudků, není totiž z nutričního pohledu konzumace hmyzu vůbec špatnou volbou. Přestože totiž bývá hmyz označován za stravu budoucnosti, tak úplně pravda to není. Hmyz totiž patřil do jídelníčku člověka od samého počátku jeho existence, takže se spíš vracíme do minulosti, než že bychom v konzumaci hmyzu zahajovali nějaké nové stravovací období.
Hmyz navíc obsahuje více proteinů než klasické červené i drůbeží maso, stejně jako rybí maso také obsahuje omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Výroba hmyzího proteinu je kromě toho ekonomicky méně náročná, podle statistik je například pro produkci cvrččího proteinu zapotřebí dvanáctkrát méně krmiva, šestnáctkrát méně hospodářské plochy a dvacettisíckrát méně vody než pro výrobu stejného množství proteinu hovězího.
Hrst hmyzu pak údajně stačí na to, aby lidské tělo fungovalo celý den. Nemusí přitom jít nutně přímo o hmyz. Právě v ČR vznikl před časem projekt na výrobu tyčinek z cvrččí mouky, o které je údajně (ovšem v zahraničí, jejich prodej u nás se mi nepodařilo vystopovat) značný zájem. Také proto, že vizuálně hmyz vůbec nepřipomínají.
Galerie: Jak se připravuje hmyzí menu