Přinášíme pravidelný přehled novinek tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Spánková apnoe – častější, než si myslíme
Podle aktuálních průzkumů poruchou spánku zvanou spánková apnoe trpí až dvacet procent mužů a deset procent žen. Většina z nich však netuší, že toto onemocnění má. Kromě nadměrné únavy a spavosti během dne se spánková apnoe projevuje zástavami dechu ve spánku. Nedostatek spánku či jeho zkrácení představují rizikové faktory pro vznik kardiovaskulárních komplikací i dalších chorob.
Galerie: Nejhorší potraviny před spaním
Více k tématu: Lidé se spánkovou apnoe musí spát s maskou
FN U sv. Anny v Brně: V Česku se poprvé v historii uskutečnil Světový spánkový kongres
Na močové kameny s menší bolestí
V Brně mají nový litotryptor, tj. přístroj na nitrotělní drcení močových kamenů. Nová verze přístroje by pro pacienta měla být výrazně méně bolestivá, při zákroku už není třeba celková anestézie. Rázová vlna rozdrtí močové kameny na „písek“, který pak odchází spontánně.
FN Brno: Nový přístroj na drcení močových kamenů
Umělé klouby a infekce
Nová diagnostická metoda umožňuje rychle určit infekci v okolí endoprotézy už během operace. Infekce stále patří k hlavním komplikacím, které ohrožují výsledek implantace kloubních náhrad. Celý diagnostický postup trvá přibližně čtyřicet minut od odběru tkáně ke sdělení výsledku. Operující lékař tak rychle získá kvalitní informaci o tom, jak velká je pravděpodobnost, že se jedná o infekci. Je-li kloub infikován, musí se postupovat jiným způsobem v porovnání s tzv. čistou operací. (Technicky: Jedná se o rychlé stanovení proteinů, které tkáň produkuje v reakci na infekci.)
Univerzita Palackého v Olomouci: Originální diagnostická metoda zlepší přesnost záchytu infekce během operace
Odpojit se od hadiček
Institut klinické a experimentální medicíny přináší naději pro nemocné na umělé výživě. Nové léky by je mohly dostat od hadiček zpět k běžné stravě, a to za přibližně dvanáct měsíců. Nový medikament už dostal první Čech a po měsíci se dostavily pozitivní výsledky. Pacient je bez umělé výživy a přibírá na váze.
Nově zkoušený lék se nazývá teduglutid a dokáže obnovit funkčnost střev (tam, kde např. i po operacích byla nějaká funkčnost střeva zachována). Pacienti na umělé výživě sice mohou pobývat i doma, nicméně je tento stav v životě stejně výrazně omezuje.
IKEM: Nová naděje na život bez umělé výživy
U mozkové mrtvice jde o rychlost
V ČR cévní mozkovou příhodu (mrtvici) ročně prodělá čtyřicet dva tisíc lidí, dvanáct tisíc pak jejím následkům podlehne. Současná medicína sice disponuje velmi efektivní léčbou cévních mozkových příhod, ta však musí být podána včas. Pacientům lze pomoci zhruba čtyři až šest hodin, pak šance na vyléčení prudce klesá. Při mrtvici se hraje o čas: co minuta, to zánik dvou miliónů buněk. Cílem osvětové akce bylo naučit laiky mrtvici rozpoznat a správně na událost reagovat. (A to i když se v ČR ve srovnání se světem postižení mrtvicí v průměru dostávají k ošetření rychle.)
FN U sv. Anny v Brně: Jak rozpoznat mozkovou mrtvici
Arginin a buněčné dveře pro léky
Vědci popsali, proč peptidy s velkým obsahem argininů (arginin je jednou z aminokyselin) snadno procházejí buněčnou membránou a jak toho využít k efektivnímu transportu molekul léčiva do buňky.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR: Nový způsob jak dostat molekulu léčiva do buňky
Dárci orgánů jsou čím dál starší
Dárců orgánů je stále nedostatek. I proto každý rok zemře přes šedesát pacientů, kteří se transplantace nedočkají. Na čekacích listinách jsou v posledních dvou letech rekordní počty nemocných, aktuálně čeká na výměnu nějakého orgánu 1154 pacientů. Oproti minulosti se výrazně mění „profil“ dárců orgánů, v současnosti je více než polovina z nich starší než jednapadesát let. I orgány transplantované od lidí starších než šedesát let ale dobře fungují. Dárci orgánů nejčastěji umírají na krvácení do mozku, cévní mozkovou příhodu nebo poranění mozku.
IKEM: Jeden dárce orgánů až pro 10 příjemců
25 let radiochirurgie gama nožem
Čtvrt století uběhlo od provedení první operace pomocí Leksellova gama nože v Nemocnici Na Homolce (tehdy šlo o teprve osmou instalaci zařízení v celé Evropě). V průběhu pětadvaceti let bylo pomocí této technologie, která je v ČR dostupná stále pouze na Homolce, provedeno více než 18 500 radiochirurgických operací. Metoda se ve světě do praxe uváděla dlouho a s mnohými překážkami, protože se zde pracuje se zářením (gama záření z izotopu kobaltu 60Co).
Na Homolce používají gama nůž k léčbě nitrolebních nádorů a vrozených anomálií mozkových cév a k ovlivnění některých funkčních onemocnění centrální nervové soustavy – nejčastěji k odstranění bolesti trojklaného nervu. Ve spolupráci s očními lékaři léčí pomocí gama nože také některá oční onemocnění, nejčastěji oční nádory.
Nemocnice Na Homolce: 25. výročí léčby gama nožem v ČR
Operační robot se protáhne 25 milimetry
Robotický systém da Vinci Xi se podařilo rozšířit o tzv. systém single site. Jde o adaptér, který umožní provést určité roboticky asistované operace ranou v délce do pětadvaceti milimetrů. Jednou malou ránou se do těla zavádí kamera, operační nástroje i další instrumenty. Při vůbec prvním operačním výkonu touto metodou šlo o pacienta, který měl ledviny od narození srostlé do sebe a opakovaně se mu v nich tvořily ledvinové kameny. Z pětadvacetimilimetrové ranky se operatéři dostali k ledvině a povedlo se jim vyndat kámen stejné velikosti, aniž by museli provést větší, invazivnější výkon.
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem: Operativa s robotickou asistencí – jednovstupový výkon single site
ČLÁNKY DO MAILU