Efekt regulačních poplatků má být – zjednodušeně řečeno – dvojí. Za prvé mají regulovat (předpokládá se omezovat) počet návštěv u lékaře a čerpání zdravotní péče včetně spotřeby léků. „Smysl regulačních poplatků je hodnocen průběžně. Obecně lze velmi obtížně oddělit efekt zavedení poplatků od ostatních faktorů ovlivňujících počty návštěv u lékařů a počty ošetřovacích dnů v nemocnicích,“ odpověděla na dotaz serveru Vitalia.cz Viktorie Plívová, tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví. „Efekt poplatků je kromě jejich regulační funkce také v tom, že do zdravotnictví přinesou peníze, které by jinak musely vynaložit zdravotní pojišťovny.“ A to je ten druhý motiv, podle mluvčí se každoročně jedná o cca 5,5 miliardy Kč. Sečteno, podtrženo – regulační poplatky mají ušetřit peníze ze státní kasy. Daří se to?
Regulační poplatky mají zamezit nadužívání lékařské péče a ušetřit peníze eráru
Stát se „pokouší“ o vyhodnocení
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vydává každoročně informace o spotřebě zdravotních služeb v ČR. Z časových řad se pak pokouší vysledovat efekt regulačních poplatků. Výraz pokus, který používají sami autoři zprávy, ukazuje, jak to s relevantním hodnocením přínosu poplatků vypadá. Co nám tedy říká „pokus o stručné podchycení dopadu regulačních poplatků ve zdravotnictví po roce 2008“?
Nejnovější informace pochází ze září 2013 a mapuje vývoj v letech 2007 až 2012:
Lůžková zdravotnická zařízení
Vliv dopadu regulačních poplatků za hospitalizaci v nemocnicích je podle ÚZIS možno považovat za mírný. „Zavedení regulačních poplatků v lůžkové péči v roce 2008 bylo zřejmě pouze jedním z dalších faktorů v dlouhodobém procesu snižování počtu lůžek a následně ošetřovacích dnů v nemocnicích,“ uvádí autor zprávy Ivan Popovič.
Počty lázeňských léčeben a lázeňských lůžek jsou pak dlouhodobě stabilní s tendencí růstu. „Dopad regulačních poplatků u poskytovatelů lůžkové péče vyjádřené počtem ošetřovacích dnů pouze mírně zrychlil trend minulých let a souvisí i s dalšími úspornými opatřeními ve zdravotnictví,“ uvádí zpráva.
Lékařská služba první pomoci (LSPP)
Se zavedením regulačního poplatku 90 Kč v roce 2008 poklesly počty ošetření na LSPP pro dospělé o 41 % oproti roku 2007. Počty ošetření na LSPP pro děti a dorost poklesly ve stejném období o 25 %, počty ošetření na LSPP stomatologické o cca 37 %. Tento pokles byl bezesporu z velké části způsobem zavedením systému regulačních poplatků. „Za celé posuzované období 2007 až 2012 zůstává toto podstatné snížení počtu ošetření v rámci LSPP zachováno,“ uvádí Ivan Popovič.
Pokud tedy někde poplatky zafungovaly, bylo to u zbytečných návštěv pohotovosti. Výjimkou je LSPP stomatologická, kde se po prudkém poklesu čísla vrátila k předchozím hodnotám a dokonce je překročila, a případy řešené záchrankou na základě tísňové výzvy. Když jde o zuby nebo o život, nad poplatkem nikdo nepřemýšlí.
Ambulantní ošetření
Návštěvy ambulancí (bez stomatologie) po zavedení poplatků v roce 2008 klesly mnohem výrazněji, než byl trend předchozích let. Poté začaly opět stoupat, loni dosáhly cca 90 % oproti roku 2007. Počty návštěv u zubaře se zavedením regulačních poplatků nezaznamenaly výrazný pokles.
Recepty
Počet receptů se během sledovaného období pohyboval nahoru-dolů, ale ve výsledku jsme tam, kde jsme byli: „Počet receptů celkem i počet receptů k tíži veřejného zdravotního pojištění v roce 2012 je téměř srovnatelný s počty v roce 2008 po zavedení regulačních poplatků,“ uvádí zpráva. V kontextu informací ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv o spotřebě léků, kdy náklady za léky v posledních letech jsou zhruba stejné, ale jejich spotřeba mírně stoupá, lze vyvodit, že se nejedná ani tak o pokles spotřeby léků, jako o předepisování větších balení na recepty.
Regulační poplatky a ekonomika
ÚZISu nepřísluší hodnocení případných sociálních dopadů regulačních poplatků ve zdravotnictví ani inkasa regulačních poplatků, což mají ve své agendě zdravotní pojišťovny. Nicméně uvádí, že podle Souhrnného hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění (MZ ČR a MF ČR) docházelo v období 2007–2012 k nárůstům celkové sumy úhrad veřejného zdravotního pojištění. Celkové náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči se do roku 2012 zvýšily o 23,8 %.
Podle zjištění ČSÚ přesáhlo v období 2008–2011 inkaso regulačních poplatků ve zdravotnictví každoročně 5 miliard Kč.
„Je pravděpodobné, že v případě nezavedení regulačních poplatků by si udržení systému financování zdravotnictví vyžadovalo jiné dodatečné zdroje. Jako regulační zafungovaly poplatky jednoznačně u návštěv na pohotovosti a u počtu receptů na léčivé přípravky, ne však ve spotřebě léků. U ambulantních zdravotnických služeb a zdravotnických služeb u poskytovatelů lůžkové péče zřejmě jen zdůraznily trend postupného snižování z minulých let vyplývající i z jiných úsporných opatření. Kromě toho u poskytovatelů lůžkové péče nejde ani tak o regulační poplatek, ale spíše o příspěvek na pobyt,“ shrnuje závěry „pokusu o hodnocení“ Ivan Popovič.
Strany se pokoušejí o zrušení. Alespoň to zatím tvrdí
Jaká budoucnost čeká regulační poplatky? Server Vitalia.cz oslovil strany, které se v těchto dnech ucházejí o křesla v poslanecké sněmovně. Poplatky ve zdravotnictví mezi nimi podporu většinou nemají.
Co si o regulačních poplatcích myslí strany aktuálně kandidující v předčasných parlamentních volbách?
Která strana je nejblíže vašemu názoru na regulační poplatky a další zdravotní témata, zjistíte v naší volební kalkulačce.
Vyzkoušejte VOLEBNÍ KALKULAČKU pro zdraví a potraviny:
Neopověděly tyto strany: Aktiv nezávislých občanů, Romská demokratická strana a Suverenita – strana zdravého rozumu
Nepřekvapí postoj KSČM: „Jsme zásadně a dlouhodobě proti tzv. regulačním poplatkům ve zdravotnictví. Náš postoj je neměnný. Tyto poplatky považujeme za asociální, zbytečné a tvořící bariéru v přístupu ke zdravotní péči pro značnou část občanů ČR. Za nutné tedy považujeme zrušit příslušné ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění,“ říká mluvčí Veronika Žižlavská. Komunisté proto kromě ústavní stížnosti předložili v poslanecké sněmovně opakovaně několik pozměňovacích návrhů a zákonů s cílem poplatky zrušit.
Naopak pro zachování poplatků je tradičně ODS, dále TOP 09, KDU-ČSL i Zelení. Ti ale upřesňují: „Výše a podoba regulačních poplatků ve zdravotnictví musí projít nestranným vyhodnocením. Cílem Strany zelených je ale každopádně snížení poplatku za pobyt na lůžku v nemocnici na 60 Kč za den v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR s maximální délkou platby za měsíc. Navrhujeme také zrušit všechny regulační poplatky pro děti do 18 let. Ukazuje se, že regulační poplatky ztrácejí svoji funkci, a proto je nutné je zrušit u dětí do 18 let a ponechat tam, kde mají svou funkci, např. při návštěvě pohotovosti,“ komentuje Jan Žáček, tiskový mluvčí Strany zelených.
Prospěšnost, minimálně na některých místech, vidí také Radim Špaček z hnutí Koruna česká: „Poplatek za pohotovost prokazatelně omezil její zneužívání, při pobytu v nemocnici je logické, aby pacient hradil výdaje, které by musel vynaložit i mimo nemocnici (strava, spotřeba energie apod.), poplatek v ordinaci je pro většinu lékařů jedinou stabilní finanční kotvou tváří v tvář neuspokojivé platební morálce zdravotních pojišťoven. Soulad poplatků s Ústavou, resp. s Listinou základních práv a svobod zkoumal opakovaně Ústavní soud a nikdy poplatky nezrušil,“ komentuje přístup strany k zachování regulačních poplatků.
Zásadní změnu systému regulačních poplatků chce prosazovat hnutí ANO. „Zásadou bude spravedlnost a solidárnost, aby nebyli znevýhodněni chroničtí a sociálně slabší pacienti, zrušíme poplatek za recept,“ říká mluvčí Jaromír Hasoň, „regulační poplatky chceme úplně zrušit pro seniory a dlouhodobě nemocné. Za pobyt v nemocnici by se mělo platit jen při krátkodobém pobytu, opět neplatí pro seniory a dlouhodobě nemocné.“
K odpovědi „ANO, zachovat, ALE…“ se přidávají i další strany. Například Hnutí Úsvit přímé demokracie ústy svého předsedy Tomio Okamury odmítá regulační poplatky minimálně u dětí, seniorů a sociálně potřebných.
Jako pouze dočasné opatření vnímají regulační poplatky Zemanovci: „Tento poplatek je v současnosti významným příjmem, který pomáhá s financováním zdravotnictví. Při předpokládané reformě zdravotního pojištění budeme ale navrhovat jeho zrušení,“ říká Vladimír Kruliš, místopředseda SPOZ.
„Poplatky, které neplní čistě regulační funkci, ale zhoršují dostupnost zdravotní péče, by měly být zrušeny,“ domnívá se Česká pirátská strana, ale nespecifikuje, které poplatky to mají být. Typicky radikální názor vyjádřil Petr Cibulka za politickou stranu Volte Pravý Blok www.cibulka.net: „Zdravotnické poplatky by měly být co nejrychleji úplně zrušeny, protože občané už teď platí státu astronomické likvidační daně a nic za ně od státu nedostávají.“
A Občané 2011 uzavírají: „Vybírání poplatků na místě je nedůstojné a nehygienické. Je lepší o desetinku zvýšit platbu na zdravotní pojištění.“
Čtěte dále: Domácí porody? Netrestat, říkají politici. To je ale málo
ČLÁNKY DO MAILU