Vysoká hladina cholesterolu trápí až 80 % dospělé populace v České republice. Cholesterolu se říká i „tichý zabiják“, protože své oběti nevaruje, nebolí. U nás má ročně na svědomí kolem 50 000 životů. „Příznaky sice existují, ale jsou vzácné,“ říká prof. Michal Vrablík. Předseda České společnosti pro aterosklerózu v rozhovoru také vysvětluje, v čem se mýlí „cholesteroloví skeptici“, proč vysoký cholesterol mají i štíhlí lidé a zejména proč je nutné včas odhalit dědičnou formu vysokého cholesterolu – vrozenou nemoc s názvem familiární hypercholesterolemie.
V Česku touto chorobou trpí asi čtyřicet tisíc lidí. Tělo člověka si při ní už od malička neví rady s cholesterolem, ten se nebezpečně ukládá v cévách a dosahuje až extrémních hodnot. Mnozí pacienti o své diagnóze vůbec nevědí. Pokud se neléčí, mohou i ve velmi mladém věku dostat infarkt nebo mozkovou mrtvici. Nemoc navíc dědí další a další generace. Četné a předčasné infarkty v rodinách jsou jasným signálem a varováním.
Proč bychom vůbec měli znát hodnoty svého cholesterolu?
Tři čtvrtiny nemocných s vrozeným vysokým cholesterolem o své nemoci neví. Ale potřebují intenzivnější péči a jiný přístup než pacienti s „obyčejným“ zvýšeným cholesterolem. Toto geneticky podmíněné zvýšení cholesterolu, tedy nemoc familiární hypercholesterolemie (FH), je pro nemocného zásadně důležitější nežli obyčejně zvýšený cholesterol, proto by o něm měl rozhodně vědět. Navíc je to informace extrémně důležitá i pro jeho rodinu, protože padesát procent dětí z páru, kde je jeden nemocný, tuto nemoc zdědí. Proto tak apelujeme na důležitost měření cholesterolu.
Další věc je, že i když někdo netrpí FH, a přesto má vysoký cholesterol, tak to také není v pořádku. Vysoká hladina cholesterolu je špatně pro každého.
Hladina cholesterolu v krvi je důležitým ukazatelem zdraví cév a možného rizika srdečně-cévních příhod. Vysoké hodnoty může mít i ten, kdo se cítí dobře a je štíhlý. Může se jednat i o vrozenou poruchu.
Ony hodnoty cholesterolu, které nám lékaři doporučují, se ale v čase mění…
To je pravda, skutečně za posledních deset let došlo nejméně dvakrát ke snížení limitu cholesterolu, který považujeme za optimální. Neříkám normální, ale optimální. Je to prostě proto, že výzkum pořád probíhá a poznáváme také nové a nové možnosti, jak cholesterol ovlivňovat. Víme, že jsme schopní ho snižovat opravdu dramaticky, razantně, jsme schopní se dostat i na deset procent původních hodnot. Dnes jsme schopní snížit cholesterol léčbou o devadesát procent! A víme, že to zcela jistě prospívá lidem po infarktu myokardu, po cévní mozkové příhodě, a myslíme si, že to velmi pravděpodobně prospívá i lidem, kteří se k těmto komplikacím ještě nedostali.
Ale bohužel existují „cholesteroloví skeptici“, a to někdy i mezi lékaři, kteří tvrdí, že to tak není. Upozorňují, že cholesterol je pro život důležitá látka – což opravdu je, na tom se shodneme, a že tento „hon na cholesterol“ je „farmaceutická lobby“ a další konspirační teorie. Já mám na to vždy jedinou odpověď: britská vláda kolem roku 2000 pojala podezření, že se jedná o konspiraci. Odmítla tedy lékové studie sponzorované farmaceutickými firmami a nechala si udělat vlastní studii, za miliardy liber, aby závěry ověřila. V tomto projektu sledovali dvacet tisíc lidí po dobu pěti let a zjistili, že výsledky léčby jsou ještě lepší, než prezentovaly studie sponzorované farmaceutickými firmami.
Dat je podle mě o tom naprostý dostatek a nemá smysl je zpochybňovat. Cholesterol má být zkrátka nízký. A lidé s FH by o nemoci měli vědět, měli by tomu přizpůsobit svůj životní styl a měli by užívat doporučené léky. Máme již třicet let zkušeností s léčbou statiny (léky indikované zejména pro zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi). A v centrech pro léčbu hypercholesterolemie máme možnost sledovat pacienty s touto nemocí dlouhodobě. V mé péči je například paní narozená v roce 1936, ve čtyřiceti letech prodělala infarkt. Nyní dlouhodobě, od doby, kdy jsou dostupné, užívá statiny a je jí perfektně, a to jí bude pětaosmdesát let. Od svých pětadvaceti let ke mně chodí i její dcera, a také ona užívá statiny. Nemá vůbec žádnou aterosklerózu, žádné nežádoucí změny. Ale měla bratra, který se léčit odmítl, bohužel i kouřil, a v osmatřiceti letech zemřel na infarkt. Funguje to neúprosně. Tyto postižené rodiny mají opravdu tragické příběhy, přitom to není nevyhnutelné. A teď ke mně ze stejné rodiny chodí i vnučky, kterým je ke dvaceti a také užívají statiny.
Vrozený vysoký cholesterol
- Familiární hypercholesterolemie (FH) je vrozená nemoc.
- V 25 letech kvůli ní pacienti mají až 100× větší pravděpodobnost infarktu než zdraví lidé, je proto důležité, aby o nemoci věděli co nejdříve. To se bohužel neděje, většinou se na ni přijde, až když se dostaví komplikace v podobě mrtvice apod.
- Neléčená FH vede k ischemické chorobě srdeční u 40 % osob mladších 50 let.
- FH je dědičná – takže mladí by se měli testovat, aby věděli co nejdříve, jestli nemoc mají a jestli ji mohou mít jejich děti.
- FH v Česku trpí dle odhadů na 40 000 lidí, spousta z nich o tom však neví.
- Více informací najdete na webu pacientské organizace Diagnóza FH.
Říkal jste, že hodnoty cholesterolu lze snížit až na deset procent. Je to kombinace léků a režimu?
Určitě. Nelze toho u vysokých hodnot dosáhnout jen samotným režimem, ale je to režim plus kombinace léků. Nemáme jeden lék, který by dokázal strhnout cholesterol o devadesát procent. Ale když zkombinujeme všechny v současné době ověřené a užívané metody ke snižování cholesterolu, jsme schopní LDL – tzv. špatný, zlý cholesterol – takto razantně snížit.
Co upozorní na možný dědičný cholesterol?
Mohou to být vysoké hodnoty cholesterolu nebo předčasné infarkty v rodině, dědičnost je zde zásadní. Pak hodnotíme další parametry. Objevují se určité známky, protože cholesterol je v těchto případech skutečně v extrémních hodnotách.
Jsou to i nějaké viditelné projevy?
Tito lidé mívají třeba vysrážené tzv. cholesterolové krystaly kolem šlach na malých kloubech. Mohou mít podobu bílých, nebolestivých bradaviček. Je to vlastně uložený cholesterol ve šlachových pochvách. Také na Achillových šlachách. Dělají se i plošné cholesterolové usazeniny na očních víčkách a kolem duhovky se tvoří bělavý tukový prstenec (Arcus lipoides). Když najdeme tyto projevy zejména u mladých lidí, do čtyřiceti let, je to hodně často známka onemocnění FH s extrémní hladinou cholesterolu.
Může se takto navenek projevovat i „normální“, nedědičný cholesterol?
Může, ale pouze změnami na očích. Projevy na víčkách a duhovce vídáme u starších lidí celkem běžně. Nemají třeba tak extrémní hladinu cholesterolu, ale zase mají zvýšené hodnoty již dlouho. Šlachové změny se však projevují pouze u hypercholesterolemie, nikdy jindy, je to příznačné pro tuto chorobu. Pro přesné určení pak máme genetické testy, které mohou tuto nemoc geneticky potvrdit.
Příznaky zvýšeného cholesterolu tedy existují, ale jsou vzácné. Dokonce i u lidí s FH je vídáme v méně než pěti procentech případů. Z nějakého důvodu jsou tyto příznaky méně časté než v minulosti. Mezi světovými válkami byly zdokumentovány soubory pacientů, kde se vyskytovaly u desítek procent nemocných. Je možné, že je to také proto, že část lidí s hypercholesterolemií užívá léky na vysoký cholesterol, aniž by věděli, že mají tuto nemoc. Což je chyba, jednak kvůli nim samotným, protože – jak již zaznělo – mají jinou prognózu a potřebu léčby, a hlavně pro rodinu, protože zjištění FH u jednoho by mělo iniciovat vyšetření v rodině. Což my v centrech pro léčbu hypercholesterolemie děláme.
Člověka s vysokým cholesterolem si často spojíme s nezdravým životním stylem a nadváhou. Mají zvýšený cholesterol i štíhlí lidé?
To je zajímavá věc. Lidé s FH jsou naopak průměrně štíhlejší než běžná populace. Vysvětluje se to především tím, že tyto rodiny jsou často určitým způsobem postižené. Babička či dědeček umřeli v padesáti, šedesáti, strýček ve čtyřiceti na infarkt, a tyto rodiny pak začnou měnit svůj životní styl. Třeba rodina, o které jsem vyprávěl, to jsou lidé, kteří žijí velmi zdravě. Oni nedrží žádné diety, prostě jedí zdravě. To je na tom to hezké – my pacientům sice doporučujeme, aby upravili svůj životní styl, ale je to vlastně jenom to, co bychom doporučili sami sobě, nejsou to žádné extrémy.
To je tedy hlavní vysvětlení. Ale nenechte se mýlit – vysoký cholesterol k hubenosti nevede… Hladina cholesterolu v krvi s tělesnou hmotností přímo nesouvisí. Je tedy třeba si říct, že i štíhlý člověk může mít buď familiární hypercholesterolemii nebo nedědičný vysoký cholesterol.
Jakou hladinu cholesterolu si tedy máme přát mít?
No, my říkáme, že co nejnižší… Pokud mám uvést konkrétní číslo, je to tak, že úplně zdravý člověk si může dovolit mít LDL cholesterol do 3,0 mmol/l. Ale jakmile se přidá buď vyšší věk, menopauza, kouření, hypertenze a podobně, tak to všechno zvyšuje celkové cévní riziko a cholesterol se stává relativně nebezpečnějším. Člověk po infarktu by měl mít ani ne polovinu, doporučuje se pod 1,4 mmol/l. Proto je tak obtížné říct jednoznačně, co je normální cholesterol, záměrně používám výraz optimální. Já se nemůžu zeptat matky přírody, jak to myslela, když nás vymyslela.
Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.
Předseda České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT), působí jako profesor na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je zástupce vedoucího lůžkového oddělení III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Zabývá se lipidologií a preventivní kardiologií, také coby předseda České asociace preventivní kardiologie. Přednáší na 1. LF UK.
ČLÁNKY DO MAILU