Ačkoli je test CRP běžnou součástí lékařského vyšetření, mnoho lidí stále přesně neví, o co vlastně jde a jaký tělesný proces se s jeho pomocí vyhodnocuje. Takže, co je to vyšetření CRP?
Zjišťuje se jím hladina C-reaktivního proteinu v krvi – ten do krevního oběhu uvolňují játra v reakci na zánět. Ve zvýšeném množství je CRP vylučován do krve již šest hodin po akutním zánětlivém podnětu, patří tak mezi reaktanty akutní fáze s rychlou odpovědí.
Postupně se jeho hladiny zvyšují a vrcholu dosahují hodnoty CRP zhruba po 48 hodinách. Pokud se nevyskytnou komplikace, následně CRP začne klesat a dojde k normalizaci obyčejně během dvou týdnů. Zvýšené hladiny CRP se objevují také u některých systémových onemocnění nebo u rakoviny. Lékaři tedy používají tento test, aby jim pomohl diagnostikovat a sledovat některé příčiny zánětu, jako jsou infekce nebo určité autoimunitní stavy.
Kdy je třeba udělat test CRP?
CRP test tak může pomoci diagnostikovat, nebo naopak vyloučit například závažnou bakteriální infekci, plísňovou infekci, zánětlivé onemocnění střev, záněty kostí, autoimunitní onemocnění (například revmatoidní artritidu nebo systémový lupus erythematodes) i zánětlivé onemocnění pánve.
Samotné vyšetření CRP však nedokáže určit místo zánětu v těle nebo konkrétní onemocnění. Ale je důležitým vodítkem, na jehož základě v souvislosti s problémy daného pacienta je možné požádat o specializovaná vyšetření. O tom, kdy je vhodné udělat test CRP, rozhoduje lékař, ale obecně se provádí tehdy, pokud má pacient horečku, zimnici, zrychlené dýchání, rychlý srdeční puls, trpí nevolností nebo zvracením a má další příznaky, svědčící pro bakteriální infekci.
Bývá také součástí diagnostických testů při podezření na autoimunitní onemocnění.
Hladiny CRP: hodnoty a interpretace
S tím souvisí otázka, jaká je hodnota CRP, která se považuje za normální, a kdy už vyšetření C-reaktivního proteinu signalizuje problém. Norma CRP u zdravého člověka se často liší jak v literatuře, tak u jednotlivých laboratoří. Obecně se však uvádí, že hodnoty CRP do 5 mg/l jsou v pořádku.
Nejenom zánětlivé nebo systémové onemocnění však může ovlivnit toto vyšetření. Hodnoty CRP mohou být mírně zvýšené také třeba u lehčího nachlazení, při únavě, nespavosti, obezitě, depresi, diabetu, v těhotenství nebo u kuřáků. Vyšší hladiny CRP mívají také ženy a starší osoby, podepsat se na nich mohou také případná prodělaná zranění.
Hladina CRP může vzrůst rovněž při virové infekci, ale ne tak vysoko jako při infekcích bakteriálních. Za mírně zvýšenou hladinu CRP se považují úrovně mezi 6 a 40–50 mg/l, což může být způsobeno virovým onemocněním nebo akutním zánětem způsobeným bakteriální infekcí, jako je například zánět močového měchýře, zánět průdušek či absces, také chronickým zánětem v důsledku některých onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo určitá kardiovaskulární onemocnění.
VIDEO: Jak probíhá test CRP
Zdroj: YouTube
Toto anebo mírně vyšší zvýšení se může vyskytnout také následkem úrazu nebo během pooperačního období. Koncentrace CRP do 200 mg/l už značí těžší onemocnění a vyšší stupeň zánětlivého procesu a nad 200 mg/l signalizuje těžký průběh onemocnění.
Vyšetření CRP u rakoviny může pomoci s prognózou vývoje onemocnění.
Pomocí vyšetření CRP se také může sledovat úspěšnost a průběh léčby zánětů akutních nebo těch, které se vyskytují při chronických zánětlivých onemocnění. Hladina CRP se zvyšuje a snižuje v závislosti na tom, jak závažný zánět v těle existuje, a pokud hodnoty CRP klesnou, je to znamení, že předepsaná léčba funguje. Jestliže však zvýšená hladina CRP přetrvává, znamená to neúspěšnou terapii.
Nabízí váš praktický lékař provedení CRP testu?
Někdy se toto laboratorní vyšetření používá k prognostickým účelům, například určité zvýšení koncentrace CRP v krvi má význam při predikci kardiovaskulárních příhod.
Jako prognostický nástroj může posloužit také u onkologických onemocnění. Hodnoty CRP u rakoviny bývají zvýšené, liší se však dle typu onemocnění. Veškeré hodnoty však musí být hodnoceny s ohledem na délku trvání onkologického onemocnění i jeho rozsah, použitou léčbu i případné související komplikace, tedy například infekce.
V současnosti se tak na něj nahlíží spíše než na diagnostický jako na prognostický nástroj pro vývoj onemocnění a výhledů na uzdravení. Nicméně jakákoliv interpretace hladin CRP, tedy nejenom u onkologicky nemocných osob, se nemůže opírat o tento jediný laboratorní údaj, je vždy třeba zohlednit také další faktory, jako je celkový stav pacienta a výsledky dalších vyšetření.
CRP test si můžete koupit i v lékárně a provést si ho doma, ale nesnažte se z něj vyčíst více než to, zda vás trápí virová, nebo bakteriální infekce. Má proto smysl provádět si ho, pouze když máte nějaké typické příznaky, jako je například horečka, bolest v krku, kašel a podobně.
I tak se může stát, že výsledek bude nerozhodný a vy stejně budete muset k lékaři, aby váš stav vyhodnotil a rozhodl o vhodné léčbě, případně vám předepsal antibiotika.
Zdroje:
Cleveland Clinic: C-Reactive Protein (CRP) Test
Mayo Clinic: Tests & Procedures: C-reactive protein test
Health Line: C-Reactive Protein Test