Hodný a zlý cholesterol

Hladinu cholesterolu bychom měli znát a pravidelně kontrolovat. Vyšší hladinu cholesterolu je možné účinně snižovat změnou životosprávy, případně léky. Důležité je ale začít co nejdříve, protože vysoký cholesterol je jedním z rizikových faktorů ohrožujících srdce a celý srdečně-cévní systém.

Důležitý cholesterol

Cholesterol je pro náš organizmus nezbytný. Většinu cholesterolu si organizmus vyrábí sám, část ho přijímáme ve stravě. Je součástí každé buňky v lidském těle a je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Z tohoto důvodu je pro náš organizmus nepostradatelný. Na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek.

Hodný a zlý cholesterol

Cholesterol se dělí na „hodný“ HDL cholesterol a „zlý“ LDL cholesterol. Jedná se vlastně o přenašeče cholesterolu v krvi.

„Hodný“ HDL cholesterol dopravuje cholesterol z krve do jater, a tak chrání cévy před jeho usazováním.  

„Zlý“ LDL cholesterol způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu ve stěnách cév, kde tvoří tzv. sklerotické pláty. Cévy tak ztrácejí pružnost a snižuje se jejich průchodnost. Tento proces nazýváme ateroskleróza (kornatění tepen). Díky němu dochází  k nedokrvení, které pak může mít za následek například srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, vysvětluje mi nutriční terapeutka Margareta Iliopulosová.

Co můžeme udělat ještě dnes?

Jestli svou hladinu cholesterolu neznáte, měli byste to co nejdříve napravit. Mezi faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že máte zvýšenou hladinu cholesterolu, patří: dědičná vysoká hladina cholesterolu u přímých příbuzných, cukrovka, nadváha nebo obezita, věk přes 40 let, stres, jídelníček obsahující velké množství potravin živočišného původu, kouření a malá pohybová aktivita.

Jakou hodnotu cholesterolu odborníci doporučují?

 Od jakého věku je třeba řešit otázku cholesterolu?

Za děti mají zodpovědnost rodiče, a ti by měli dohlížet na vhodné stravovací návyky, měli by děti motivovat k pohybu a za třetí dodává Margareta Iliopulosová: Pokud je v rodině genetická zátěž – rodiče nebo prarodiče mají potíže s cholesterolem, je důležité takové dítě sledovat co nejdříve. Jinak první měření cholesterolu probíhá v rámci pětileté prohlídky. 

I když máte hladinu cholesterolu v pořádku, měli byste dodržovat zásady zdravého životního stylu. Hladina celkového cholesterolu v krvi nad 5 mmol/l je zvýšená. Hladina nad 8 mmol/l znamená zvýšení rizika onemocnění srdce a cév čtyřikrát a je signálem k farmakologické léčbě. Paní Karolína říká: Mně zjistili vysoký cholesterol v padesáti letech při hospitalizaci v nemocnici. Měla jsem ho dost vysoký, něco přes 9 mmol/l. Lékaři se divili, že na něj neberu léky. Od té doby chodím pravidelně na kontroly a užívám léky. Paní Karolínu znám přibližně tak dlouho, co jí vysoký cholesterol zjistili. A je to pro mě zvláštní příklad. Je to žena štíhlá, jí pravidelně, nepřejídá se a dává přednost zdravé stravě. Na cholesterol pamatuje při každé přípravě jídla, takže na tomto příkladě vidíte, že vysoký cholesterol může mít i ten, kdo jí zdravě a přitom je štíhlý.

Kde mě cholesterol změří?

Hladinu cholesterolu vám změří praktický lékař a také nejrůznější poradny zdravého životního stylu. Jednu takovou najdete v pražské Thomayerově nemocnici, kde vám změří nejen hladinu cholesterolu, ale i množství tělesného tuku, krevní tlak a vypočítají hmotnostní index BMI. S nutriční terapeutkou vyplníte dotazník zaměřený na stravovací zvyklosti a životosprávu včetně osobní i rodinné anamnézy. Na základě naměřených hodnot a zjištěných údajů pak rozeberete životní styl a dostanete doporučení, jak jej změnit. A do třiceti minut, po které se vám věnují, se vejde třeba i to, jak se orientovat v údajích uváděných na obalech výrobků.

Proč je cholesterol nebezpečný?

Cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění. Tato onemocnění, mezi která patří ischemická choroba srdeční, infarkt nebo mrtvice, způsobují více než 50 % všech úmrtí u nás. Denně si tyto choroby vyžádají zhruba 160 lidských životů, což představuje úmrtí jednoho člověka každých 9 minut! Zvýšená hladina cholesterolu, kterou má téměř 70 % dospělé české populace, je jedním z rizikových faktorů těchto onemocnění. Mezi další rizikové faktory řadíme například obezitu, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus (cukrovku), nedostatek pohybu, špatné stravovací zvyklosti, kouření nebo genetické dispozice. Až na posledně jmenovaný se jedná o takzvané ovlivnitelné rizikové faktory, jejichž působení je možné správným životním stylem výrazně omezit. Můžeme tedy říci, že zdraví našeho srdečně-cévního systému máme ve svých rukách.

Jak mohu snížit hladinu cholesterolu?

Pokud máte zvýšenou hladinu cholesterolu (nad 5,0 mmol/l), měli byste se držet následujících kroků, které vám ji pomohou snížit:

1. Dodržovat zásady nízkocholesterolové diety. Ta spočívá zejména v omezení konzumace tuků živočišného původu (máslo, sádlo, tučné mléčné výrobky, tučné maso, vnitřnosti, uzeniny).

2. Zařadit do svého denního programu pohyb, který má vliv na zvýšení hladiny „hodného“ cholesterolu a pomůže vám bojovat i proti nadváze a obezitě.

3. V případě doporučení lékaře užívat současně s léky na snížení cholesterolu i potraviny obohacené o rostlinné steroly, u nichž bylo prokázáno, že při každodenním užívání v množství 2 – 2,5 g výrazně snižují hladinu cholesterolu v krvi.

 Změnu jídelníčku je třeba dodržovat dlouhodobě – nejde o žádnou „nárazovku“ před kontrolou u lékaře.

Co ano a co ne?

Začneme tím, co bychom z našeho jídelníčku měli vyřadit. Jsou to tuky živočišného původu (máslo, sádlo, tučné mléčné výrobky, tučné vepřové nebo hovězí maso, uzeniny), protože obsahují velký podíl nasycených a trans mastných kyselin, jež hladinu cholesterolu v krvi zvyšují. Živočišné tuky je proto nutné v jídelníčku nahradit tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a kvalitní rostlinné tuky z nich vyrobené, semínka, ořechy). Ty oproti nim obsahují velký podíl omega 6 a omega 3 vícenenasycených mastných kyselin, které působí příznivě na náš srdečně cévní systém a pomáhají snižovat hladinu LDL (zlého) cholesterolu v krvi. Omega 3 nenasycené mastné kyseliny jsou ve velkém množství obsaženy v tučných rybách (např. losos), což je důvodem, proč by se na našem talíři měly objevovat nejlépe dvakrát týdně. Příznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi má dále vláknina. Proto bychom měli dávat přednost celozrnným výrobkům (např. pečivo, těstoviny, neloupaná rýže). Významným zdrojem vlákniny jsou luštěniny, a také ovoce a zelenina. Denní příjem by měl tvořit 500 g. Ovoce a zelenina navíc obsahují vitamíny, minerální a další látky, které mají dobrý vliv na náš organizmus, jako jsou antioxidanty a rostlinné steroly.

Rostlinné steroly jsou přírodní látky, které se svou strukturou podobají cholesterolu. Proto zabraňují vstřebávání části cholesterolu ze střeva do krve. Nevstřebaný cholesterol je tak vyloučen z těla a jeho hladina v krvi se snižuje. Rostlinné steroly se v malém množství přirozeně vyskytují v naší stravě, např. v rostlinných olejích, obilovinách nebo ve zmiňovaném ovoci nebo zelenině. Ve větším množství je můžeme najít v potravinách obohacovaných o rostlinné steroly s cílem hladinu cholesterolu snížit. K účinnosti při snižování hladiny cholesterolu doporučují odborníci zařadit do jídelníčku 2 až 2,5 g rostlinných sterolů denně. Toto množství obsahuje například 425 rajčat, 150 jablek nebo 83 pomerančů.

Nezapomeňme ani na důležitý pitný režim. Dejte přednost obyčejné vodě před slazenými nápoji a limonádami, větším množstvím černé kávy, silného černého čaje a alkoholu.

Na výběr vhodných potravin myslete už při nákupu. Ve vašem košíku by se měly objevit:

Ovoce a zelenina: Většina druhů má nízký obsah energie, zato hodně vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Můžete vybírat z nepřeberného množství druhů a upravovat na mnoho chutných způsobů. Inspirujte se ve středomořské, francouzské nebo japonské kuchyni.

Celozrnné pečivo: Vláknina skrytá v něm nejen že pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, ale podporuje také trávení a má příznivý vliv na peristaltiku střev.

Potraviny obsahující kvalitní rostlinné oleje.

Z mléka a mléčných výrobků vybírejte méně tučné druhy – sýry s obsahem cca 30 % tuku v sušině, jogurty do 2 % tuku, vyhýbejte se smetanovým druhům.

Místo velké spotřeby soli používejte například bylinky (bazalku, oregáno, rozmarýn), kterými pokrm dochutíte.

Preferujte drůbež a ryby (včetně tučnějších druhů).

A pokukujete po sladkém? Tak dobře, ale vyhněte se levným čokoládám, sušenkám a müsli tyčinkám s polevami. Místo toho si raději dopřejte například malý kousek kvalitní čokolády s vysokým podílem kakaa, celozrnné sušenky nebo müsli tyčinky bez polevy.

Jídelníček není jediný, co bychom měli upravit. Ke snížení cholesterolu svědčí i tělesný pohyb, na který byste si měli udělat čas nejlépe každý den. Stačí obyčejná svěží chůze. A odborníci také radí, abychom se naučili zvládat stresové situace, protože i ty prý souvisí s otázkami vysokého cholesterolu.

Pokud lékař zjistí, že právě my máme cholesterol zvýšený, neměli bychom tuto informaci podceňovat a povětšinou špatné stravovací návyky změnit k lepšímu i když výsledky přicházejí v řádu měsíců. Snižování hladiny cholesterolu je velice individuální. Například účinky tzv. nízkocho­lesterolové diety, která je vždy zahájením léčby, se projevují do cca 2 až 3 měsíců, dodává Margareta Ilipulosová.

Ve spolupráci s Poradnou zdravého životního stylu.

Foto: Agentura SXC a Photobucket