Názor k článku Holub není pitomý, zbavíte se ho jen těžko od anonym - Hledal jsem tady radu, jak se zbavit městských...

Hledal jsem tady radu, jak se zbavit městských holubů na balkoně, nic rozumného jsem nenašel... Ale popíšu alespoň svoje zkušenosti:

Na balkoně mi několikrát hnízdili hrdličky a vyvedly mladé, vše bez problémů. Můj zarostlý balkón s trvalkami a zakrslými dřevinami se jim vždy líbil. Nikdy nebyl žádný problém, že bych měl něco pokaděné, úplně v klidu jsem mohl pod jejich hnízdo pověsit prádlo - nikdy nic. Hrdličky seděly nejen na vejcích, ale vždy i na mladých - byly celkem plaché, když jsem byl na balkoně, starat se o rostliny, tak dělaly, že tam vůbec nejsou.

Jednou se mi poštěstilo a na mém balkoně se uhnízdili holubi Hřivnáči - to byla legrace - mladí byli velice společenští, naučili se sedat na prst, na hlavu, a když jsem přišel z práce domů, dávali o sobě vědět, že tam jsou taky. Opět vše v čistotě.

O rok později se sousedovi na balkoně zahnízdili měští holubi - ti s těmi růžovými nožičkami - to byla síla - věčné vrkání (holubí blití) mi lezlo na nervy - a ten smrad - soused měl posraný celý balkón, na kterém úspěšně vyvedli několik mladých. Poté se pár rozrostl na 6 ks - všechny je poznám!

Začali to zkoušet i u mě na balkoně, tak jsem jim jejich život znepříjemňoval - nejdřív jenom plašil, to jim bylo jedno, potom jsem po nich stříkal vodu z rosiče, to se jim asi začalo líbit, házel jsem po nich drobné kamínky, potom jsem je střílel foukačkou, ale už si zvykli a maximálně se otřepou, ale neodletí. Aktuálně se je snažím mlátit laťkou - to zatím funguje. Když si během dopoledne udělali hnízdo a snesli si vejce, tak jsem jim ukázal (všechno to viděli) jak se dělá omeleta na parkovišti - vajíčko mělo letecký den.

Ale i tak - hromady hoven po celém balkoně, prádlo určitě pověsit nemohu a dokonce i auto na parkovišti mám posrané! Nemám jediný volný den, kdy bych se v klidu vyspal, nejsem žádný asketa, ze staré zástavby cca 300 m je každé ráno slyšet kohoutí kokrhání - to se mnou ani nehne, nějaké hrdliččí "hu-huuu-hu" mě taky neprobudí, to jenom to "holubí blití" v 5 ráno, které je snad horší než soused s příklepovou vrtačkou. O svých kytičkách snad ani nemluvím - je mi do pláče - všechny poničené, ze všech sil je zachraňuji. Když si na chvíli tento druh holuba někam sedne, tak dokonce i pod sebe sere a sere a po čtvrt hodině je pod ním hrst hoven! Došlo to tak daleko, že i když je vidím na parkovišti, tak na ně zatím bez úspěchu najíždím za účelem zabití.

Soužití s těmito živočichy není dle mého názoru dost dobře možné, možná, ač nerad, všechny je znám i poznám přikročím k nějakému razantnímu řešení, má trpělivost je u konce!