„lidi zbavila znalosti, že lékaři se mají jen pokoušet podpořit rovnováhu či dočasně naklonit šanci na uzdravení, ale vlastní proces uzdravování probíhá samostatně i bez jejich vměšování. Prostě chci říci, že doktor neléčí, ale tělo se uzdravuje.“
Jestli jsem vás dobře pochopil, můžete prosím rozvést, jak vysvětlujete třeba převrat v léčení dříve smrtelných bakteriálních chorob po objevu antibiotik?
„Snažím se říci, že pokud prostě budeme pozorovat musíme si povšimnout, že cest k uzdravení existuje mnohdy nepřeberné množství. Každému může pomoci něco jiného. Jiný lék, jiný životní styl.“
To je jistě pravda. Ale protože často neumíme rozhodnout, která věc konkrétnímu člověku pomůže, a leckdy nemáme víc pokusů (i.e., pokud mu první nasazená metoda nepomůže, na chorobu zemře), snažíme se najít ten způsob léčby, u kterého je největší pravděpodobnost, že ho vyléčí. Takže i když jsme vypozorovali, že cest k uzdravení je vícero, je vhodné pozorovat dál a najít tu, která uzdravila nejvíc lidí.