Nemá cenu se v tom dále babrat. Z mého pohledu se dá říci, že přes stromy nevidíte les. Přesto váš přístup (který jistě nazýváte analytický, já naopak zaslepený a mnohdy nebezpený) chápu, což neznamená že vás tím omlouvám.
Již jsem to jednou psal. To že vy postupujete jak postupujete, neznamená že se nakonec nedobereme ke stejnému nebo srovnatelnému výsledku.
P.S.
Zmínil jste Jehovisty. Nechci kolem filosofovat (rozhodnutí dítětě, rodičů,...), ale obecně pokládám lidi s přístupem podobnému vašemu za mnohem méně nakloněné svobodě jednotlivce než ostatní lidi. Rozhodně by stát, nebo lékaři, neměl aktivně do svobod lidí, svých pacientů, zasahovat. Lékař by měl nanejvýš tak pacienta upozornit, že rozhodnutí záleží jen na něm, a že pokud ho někdo k nějakému rozhodnutí nutí tak že jsou zde síly které ho snad dokáži ochránit a počkat na jeho vyjádření, je-li ho schopen.
Rozpor s léčbou je na vás, lze postupovat jen člověk od člověka. Ale připravte se klidně i na vlastní popravu pokud se vzepřete vůli rodičů.
A není to zdaleka jen o léčbě, ale o přístupu ke všemu. Právě jsem smazal docela rozsáhlou část diskuse a vše zkracuji na pouhé "pro stromy nevidíte les a babrat se v tom nemá smysl". Přinejmenším přes diskusi, je to ztráta času. Pěkný den.