Zrovna čtu jednu takovou "divnou knihu" a autor zde uvádí jako jeden z příkladů takovou zajímavost, myslím že nesmyšlenou:
Na Krymu jsou tři dětská sanatoria pro děti předškolního věku, které trpí cukrovkou. Všechny tři sanatoria používají stejné postupy a podávají stejné léky, ale děti se uzdravují jen v jednom z nich.
Prý proto, že dětem se stýská po rodičích. Personálu bylo dětí líto, nevěděli jak je utišit a odbýt zároveň, tak jim řekli že rodiče přijedou hned jak se uzdraví. No a děti si normálně vytvořili vlastní "magický rituál", který jim pomohl soustředit se na uzdravování. Protože byly děti úspešné a opravdu se uzdravovaly, začali si tyto zkušenosti mezi sebou předávat. To vše sami od sebe, všichni chtěli domů, dospělí neměli vůbec představu i přestože se tomu snažili přijít dlouho na kloub.