Pediatrička Martina Holá nabízí ve své ordinaci vedle klasické západní medicíny i alternativní homeopatickou léčbu. Zájem z řad rodičů stále roste. Důvodem je šetrnost léčby a zamezení vedlejších účinků. Význam homeopatie je podle lékařky veliký, ale rozhodně bychom neměli zapomínat, že ani tato metoda není všemocná, a rozhodně bychom měli řešit s lékaři, případně s vystudovanými homeopaty jak své potíže, tak i potíže našich dětí.
V roce 1991 jste promovala na lékařské fakultě v Praze. Tam ale tenkrát asi nebylo příliš prostoru pro homeopatii, a zřejmě tam není ani dnes. Vzpomínáte si, kdy jste se o ni začala zajímat?
Po absolvování lékařské fakulty jsem měla jen malé povědomí o alternativní medicíně jako takové a ke studiu homeopatie jsem se musela postupně dopracovat. Tím opravdu prvním impulzem byly zdravotní potíže mé dcery.
O co konkrétně šlo?
Nevolnosti v autě a opakované záněty středního ucha. Vyzkoušela jsem řadu přípravků s minimálním efektem. Jiné jsem rovnou zavrhla pro jejich možné vedlejší účinky. Obrátila jsem se na kolegyni, která již homeopatickou léčebnou metodu používala ve své praxi, a ta mé dceři vybrala vhodné homeopatikum. Zabralo velmi rychle a bylo po problémech.
Po této zkušenosti jste začala využívat homeopatii i ve své ordinaci?
Postupně jsem začala homeopaticky řešit různé zdravotní potíže své rodiny, a to s velmi dobrými výsledky. Rozhodla jsem se homeopatii studovat a postupně zařazovat i tuto metodu do léčby svých pacientů.
Jak tehdy vaši pacienti reagovali na nabídku homeopatické léčby? A jak reagují nyní, změnil se nějak jejich postoj?
Vesměs reagovali a reagují velmi pozitivně. Mám pocit, že v současné době stále roste zájem o různé druhy alternativní medicíny a především o homeopatii.
Vidím to i ve svém okolí a vnímám mnoho rodičů, kteří hledají pediatra-homeopata pro své děti. Proč si myslíte, že tomu tak je?
Ano, zájem určitě roste. Rodiče čím dál tím víc upřednostňují šetrnou léčbu a vedení svých dětí. Je však nutné si uvědomit, co šetrná léčba vlastně je. Řadu potíží lze homeopaticky řešit i lépe než klasickou metodou, v jiných případech je pro pacienta šetrnější naopak včasné podání léků klasické medicíny.
Homeopatie tedy není všemocná…
Není, ale i při řadě závažných potíží můžeme homeopatika přidávat jako určitou dopomoc. Pacientovi tak lze rychleji ulevit a zamezit vzniku komplikací nebo přechodu nemoci do chronického stadia. Pomocí homeopatie také můžeme zmírnit nežádoucí účinky klasické léčby, která je však v dané situaci nutná.
Homeopatie patří do rukou odborníků vzdělaných v oboru
Západní léčba je na velmi dobré úrovni, ale přesto má podle vás homeopatie v současné době význam…
Západní (klasickou) medicínu ctím a je základem mé péče o pacienty. Homeopatii pak vnímám jako takovou nadstavbu a doplnění. Obě metody velmi často kombinuji. Homeopatii je nutné používat rozumně. Lékař, který ji zařazuje do své praxe, byl měl být homeopaticky řádně vzdělán.
Jaké zdravotní potíže řešíte nejčastěji ve své ordinaci homeopatickou cestou, a naopak, v jakém případě byste vždy raději volila klasickou medicínu?
Nejčastěji řeším pomocí homeopatie virové infekce a alergické potíže. V případě bakteriálních infekcí je však třeba u komplikovaných stavů podat antibiotika. Ale právě i zde můžeme homeopatika přidat jako doprovodnou léčbu k zamezení nežádoucích účinků.
Mohla byste uvést nějaký konkrétní případ, kdy homeopatie u vašich pacientů pomohla?
Těch je mnoho. Například u čtyřletého chlapečka s výsevem virových molusek na kůži očních víček i na genitálu. Nebo u dětí s opakovanými záněty středního ucha, u slečny s nepravidelným menstruačním cyklem, které byla v jejích třinácti letech doporučena k léčbě hormonální antikoncepce. V těchto případech je klasická léčba bolestivá nebo zatěžující. Přitom homeopaticky lze právě tyto potíže velmi dobře léčit.
Proč si myslíte, že mnozí lidé homeopatii zpochybňují, a to i z řad lékařů?
Důvodem je nevědomost a neznalost. Na jedné straně se není čemu divit. Na lékařských fakultách není při výuce v tom množství informací snad ani místo ke zmínce o alternativních způsobech léčby (a to nechci mluvit o výuce). V postgraduálním nebo nástavbovém studiu by to ale mělo být alespoň zmíněné. Ať si pak každý zvolí svoji cestu.
Když to vezmu z jiného úhlu pohledu, také úplně nerozumím všem novinkám v oblasti kardiochirurgie nebo molekulární biochemie. Vnímám to jako fakt a nemám kapacitu, ale ani čas, abych do problému pronikla. Přesto nijak nezpochybňuji vědomosti, schopnosti a výsledky práce svých kolegů. Natož abych proti nim přímo vystupovala.
MUDr. Martina Holá
Praktická lékařka pro děti a dorost, homeopatka
Vystudovala Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze (nyní 2. lékařská fakulta UK), od atestace z dětského lékařství pracuje dvacet let jako praktický lékař pro děti a dorost v Českých Budějovicích (Sanare s.r.o.). Vystudovala Mezinárodní školu klinické homeopatie CEDH, je členkou Homeopatické lékařské asociace.
ČLÁNKY DO MAILU