Který způsob měření teploty u dětí nejvíce doporučujete a proč? Jsou všechna měření stejně přesná a spolehlivá? Jako nejpohodlnější se jeví měření teploty bezdotykovým teploměrem – jakou s nimi máte zkušenost?
U novorozenců a malých kojenců je jednoznačně nejpřesnější měření teploty v konečníku. Při tomto měření se odečítá 0,5 °C, tedy naměříte-li v konečníku například teplotu 37,3 °C, je reálná teplota dítěte 36,8 °C, jedná se tedy o normální teplotu.
MUDr. Jana Bíbová, Ph.D.
dětská lékařka
Absolventka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
V současné době pracuje jako vedoucí pediatr na klinikách EUC Premium.
U starších dětí preferuji normální měření teploty v podpaždí. V lékárně lze koupit např. běžný digitální teploměr s měkkým gumovým koncem v cenové relaci do 200 Kč, který změří teplotu do minuty, ukončení měření oznámí pípnutím. Díky ohebnému konci lze v případě potřeby bez jakéhokoli rizika použít i pro měření teploty v konečníku.
Pokud jde o bezdotykové teploměry, jejich škála a cenové relace jsou různé, od toho se také odvíjí jejich spolehlivost. Pro orientační měření ve spánku, pokud nechcete dítě budit, jsou samozřejmě výhodou.
TIP: Digitální, infračervený, proužkový: který teploměr nejlíp měří?
Kdy mluvíme o zvýšené teplotě a kdy už o horečce? Jak vysoká teplota u dětí by nás měla znepokojovat? Můžete dát maminkám návod, jak rozumně postupovat v případě zvýšené teploty a jak při horečce?
U člověka je za horečku považována teplota vyšší než 38 °C. Teploty mezi 37 °C a 38 °C jsou považovány za zvýšenou teplotu. Pokud má dítě zvýšenou teplotu a nejeví jiné známky nemoci, není nutné ani vhodné tuto teplotu srážet.
Ke srážení teploty přistupujeme až u hodnot kolem 38,5 °C, pokud se dítě cítí jinak celkem dobře a nic ho nebolí. Jiná situace je ovšem v případě, že dítě například zároveň bolí ucho, potom je samozřejmě na místě antipyretikum, tedy lék na teplotu podat a zároveň se objednat k lékaři.
Výše teploty není jediným indikátorem závažnosti onemocnění. Důležité je sledovat celkový stav dítěte, aktivitu, chuť k jídlu, fyzickou výkonnost, abnormální spavost a v případě výrazné změny oproti normálnímu stavu jej konzultovat s ošetřujícím lékařem (k tématu: Vysoká horečka sice ničí nemoc, ale vyčerpává tělo).
Setkáváte se ve své praxi s tím, že maminky srážejí i lehce zvýšenou teplotu, aniž by to bylo žádoucí?
Myslím, že nikoli (více Za horečku buďte rádi, horší je ji nemít).
Kdy už je zapotřebí vyhledat lékaře, abychom nic nezanedbali?
Na tuto otázku je velmi těžké jednoznačně odpovědět a už vůbec to nelze vyčerpávajícím způsobem. Je důležité dívat se na dítě celkově a všímat si veškerých odchylek od normálního stavu, které v kontextu s výší teplot dokreslí celkový obraz.
Někdy může mít dítě pouze zvýšené teploty, ale celková únava, snížená výkonnost, bolest v krku při polykání je jistě dostatečným důvodem návštěvy lékaře. Při prudkém nástupu teplot u kojenců a batolat je jistě na místě situaci alespoň konzultovat s lékařem a domluvit se dle ostatních příznaků a rovněž v závislosti na věku dítěte na dalším postupu.
Jaké léky na horečku by měl mít každý rodič v domácí lékárničce?
Ke snižování teploty se v dětském věku používají dva základní druhy léků, a to s paracetamolem a ibuprofenem. Oba existují ve třech lékových formách, tedy v čípcích, v sirupu a v tabletách. V lékárničce by měly být oba tyto léky, lékovou formu volíme dle věku a tolerance dítěte.
Kyselina acetylosalycilová
(Acylpyrin) není indikována ke snižování teploty u malých dětí vůbec. Věková hranice pro podání kyseliny acetylosalycilové je 16 let.
U kojenců a batolat je vhodná forma čípková, která je k organismu šetrnější a má rychlejší nástup účinku v porovnání s formou sirupovou či tabletovou. Navíc je vhodná, pokud dítě zvrací.
U starších dětí, které se aplikaci čípků brání, se rozhodujeme mezi sirupem či tabletou. Tabletu lze eventuálně rozdrtit a podat s troškou šťávy na kávové lžičce. Paracetamol a ibuprofen jsou na trhu pod různými názvy, paracetamol jako například Paralen, Panadol, Ibuprofen například jako Ibalgin, Brufen či Nurofen. Pokud jsme v situaci, kdy má dítě vysoké horečky a je nutné preparáty střídat, je nutné střídat léky, které obsahují odlišnou účinnou látku.
Kromě léků lze snižovat horečku i chlazením těla. Můžete některé metody popsat? V jakých případech je lze doporučit a kdy naopak k těmto praktikám nepřistupovat? Provádět je i u dítěte, které například pláče nebo klade odpor, čili když vidíme, že mu to není příjemné, ale víme, že mu to pomůže?
Ke snižování teploty lze kromě léků použít i fyzikální techniky, tedy chlazení těla pomocí zábalů či vlažné sprchy. Preference je individuální. Pokud někteří rodiče nechtějí dítěti dávat léky v takové intenzitě, lze oba tyto způsoby snižování teploty kombinovat.
Zábal a sprcha při horečce
- Efektivní zábal lze provést např. tak, že dítě zabalíme celé do tenkého prostěradla či ručníku namočeného do vody o teplotě zhruba 35 °C, přes namočený ručník dáme jen suchý froté ručník či tenkou deku, pod dítě nedáváme igelit ani žádný jiný neprodyšný materiál. V zábalu by dítě mělo zůstat 12 až 15 minut. Poté by měla následovat stejně dlouhá pauza a zábal by se měl opakovat ideálně třikrát za sebou. Tedy 15 minut zábal, 15 minut pauza, 15 minut zábal, 15 minut pauza a ještě jednou.
- Alternativou mohou být vlažné sprchy, ale je nutné, aby sprcha trvala dostatečně dlouhou dobu, což vzhledem k nemoci a špatné kondici dítěte bývá někdy problém. Je třeba si uvědomit, že za pár minut teplota z těla neodejde.
Pokud přistoupíme např. k zábalu, dítě by mělo být horké celé, tedy včetně rukou a nohou. Pokud má dítě vysokou horečku a ledová akra (ruce, nohy či další okrajové části těla, např. nos, rty, uši, bradu), neměl by se zábal ani sprcha provádět, ale nejprve by se mělo podat antipyretikum.
Jak moc je horečka pro dítě nebezpečná a jaké může mít zdravotní komplikace, pokud přetrvává delší dobu?
Dětský organismus je mladý a progresivní a i několik dní trvající horečky ho za normálních okolností pravděpodobně neohrozí. Horečka zvyšuje tepovou frekvenci a zrychluje látkovou výměnu, což představuje nepříznivou zátěž (k tématu Vysoká horečka sice ničí nemoc, ale vyčerpává tělo), která může být limitující hlavně pro starší pacienty a jedince se srdečním selháním.
Jakou doporučujete teplotu v místnosti, pokud má dítě horečku? Je správné snažit se ho více obléct nebo přikrýt? Někteří dospělí preferují „vypotit se“ pod peřinou. Jak je to u dětí?
Teplota v místnosti by se měla pohybovat kolem 20 °C, ale individuálně reagujeme na potřeby nemocného. Pokud má dítě zimnici a třesavku, tedy teplota mu stoupá, potom ho přikryjeme, pokud po podání léku teplota začne dítěti klesat a je mu horko, začne se potit, potom ho záměrně nepřekrýváme a přehodíme pouze lehkou deku tak, aby mu bylo pokud možno příjemně.
Jít s dítětem při horečce ven by asi nenapadlo žádnou maminku. Ale za jak dlouho po odeznění horečky už lze jít s klidným svědomím na procházku?
Domnívám se, že po odeznění horečky by mělo být dítě minimálně dva dny doma. Třetí den je dle situace a počasí možná dvakrát kratší procházka (nikoli nákup), poté, pokud nebudou komplikace, pomalý návrat k normálnímu režimu.
Jaký druh teploměru používáte?
Jaká je ve většině případů příčina horeček, se kterými k vám pacienti přicházejí?
Nejčastější příčinou horeček v dětském věku jsou infekční onemocnění virového nebo bakteriálního původu.
Setkáváte se ve své praxi i s opakem, čili s příliš nízkou teplotou? Kdy už je riziková, co dítěti hrozí a jak v takových případech postupovat?
Podchlazení je nejrizikovější u novorozenců a malých kojenců, kteří nemají vyvinutou termoregulaci a jsou k podchlazení náchylnější. Zjistíte-li u malého dítěte nižší teplotu, je vhodné přidat vrstvou oblečení (víte, jak obléct malé dítě? Studené ruce neznamenají, že mu je zima), eventuálně zvýšit teplotu v místnosti. Pokud jde o malého kojence, který je dobře oblečen a ani teplota v místnosti není nízká (tedy kolem 23 °C), je eventuálně vhodné konzultovat s lékařem, neboť v novorozeneckém věku se může počínající infekce projevovat také sníženou schopností udržet tělesnou teplotu.
ČLÁNKY DO MAILU