„Prořezávání dětských zoubků samo o sobě nezpůsobuje příznaky jako horečka, průjem, vyrážka, rýma a jiné. Pokud se toto u dítěte objeví, jedná se o jiný problém a tyto problémy by neměly být svalovány na růst zubů,“ uvádí Hedvika Kaplánová na svém instagramovém profilu s odkazem na řadu studií.
Prořezávání možná ani nebolí
Růst mléčných zoubků by podle ní ostatně vlastně vůbec neměl bolet, protože jde o kontinuální přestavbu kosti, ne o řez „na sílu“. Zub sám o sobě totiž vůbec nijak neroste, postupně se vyvíjí v kosti, roste mu kořen, kterým se celý zub „odstrkuje“ dál a kost, na kterou naléhá, postupně atrofuje a remodeluje se.
„Zubní zárodečný vak je bohatým zdrojem eikosanoidů, cytokinů a růstových faktorů, které mohou způsobit lokální zánětlivou reakci. Četné studie či lékařské zdroje se tedy shodují na tom, že ačkoli místně může jít o určitý diskomfort, prořezávání zoubků nezpůsobuje ani zhoršený spánek, ani denní neklid,“ odvolává se lékařka na odborné studie.
Za pravdu Kaplánové dávají i jiní, například dětská lékařka Martina Holičková: „Snažím se to rodičům vždy říkat, ale upřímně, jsou takoví, kteří na zuby svedou úplně všechno. Nijak se s nimi nehádám, dítě si vyšetřím a je pro mě důležité, že na něm třeba nic jiného nevidím. U vlastních dětí ‚znám‘ u prořezávání občas subfebrilie, neklid a pláč. Nic, na co by když tak nezabral Nurofen. S tou bolestivostí je to těžké hodnotit, je to subjektivní pocit, takže často má problém bolesti kvantifikovat dospělý, natož kojenec, který nemluví. Může za tím být i nervozita z toho, že se něco děje, že tam cítí ‚překážku‘, kterou si stále olizují apod.“
Zuby rostou řadu měsíců
A čím tedy vysvětlit, že některé děti opravdu při růstu zoubků postihne horečka? Důvod je podle Kaplánové zcela jasný – zuby rostou dlouho (než se zub dostane ze svého původního místa v čelisti na své nové místo v zubním oblouku, trvá to řadu měsíců). Navíc v době, kdy se tak děje, tedy nejčastěji mezi 6. a 12. měsícem věku, klesají hladiny mateřských protilátek. Že dítě ve stejné době onemocní, je tedy úplně normální a nelze se tomu vyhnout.
Stejně tak strkání si prstů, kousátek, hraček a vlastně čehokoliv do pusy patří k normálnímu a zdravému psychomotorickému vývoji kojenců. „Děti takto objevují svět, protože jsou jejich ústa velmi citlivá. Společně s tím, jak jsou ústa drážděná, se zvyšuje tvorba slin,“ dodává Kaplánová.
Sliny jsou mimo jiné i obranný mechanismus organismu, jak snížit riziko nákazy. „S přísunem patogenů ústy úzce souvisí i vyrážka okolo pusy a případné průjmy, zvracení,“ doplňuje zubařka.
Vzhledem k tomu, že malé miminko nám o případné bolesti samo neřekne, se můžeme jen dohadovat, jestli prořezávání zoubků skutečně bolí. Spíše by mohlo jít o pocit nepohodlí spojený s třením a škrábáním dásní.
Může se nicméně objevit i takzvaná erupční cysta, tedy bolestivě zvětšená dáseň vyplněná tekutinou nebo krví, která po prořezání zubu sama vymizí.
„Osmičky“ bolí kvůli zánětu
V dospělosti, kdy rostou zuby moudrosti, je už podle Kaplánové situace jiná. U „osmiček“ totiž nejde o prořezávání, ale o opakovaný zánět zubu, který je nevhodně uložený a už nemá potenciál vyrůst, protože jeho vývoj už je ukončen. U většiny lidí nemá zub dost místa a vhodné podmínky pro prořezání. Naproti tomu dětské zoubky nemusejí překonávat žádné překážky a mohou se bez problémů prořezat.
„Pokud má dítě horečku, zvrací, má ucpaný nos či mu z něj teče, má průjem, má zácpu, je nevrlé, má vyrážku, špatně jí nebo pije… Tak ho nechte doma si odpočinout a netahejte ho do kolektivu. Velmi pravděpodobně má prostě jen nějakou breberu, kterou byste akorát předali ostatním,“ uzavírá Kaplánová.
ČLÁNKY DO MAILU