Když se v šedesátých letech minulého století na trhu objevila první hormonální antikoncepce, nemusely ženy se svým lékařem hovořit o ničem jiném, než o tom, že chtějí zabránit dalšímu těhotenství. Doba však znatelně pokročila a dialog s gynekologem by měl být jednak důležitou součástí správné volby antikoncepční metody, jednak plnit kontrolní funkci jejího bezproblémového užívání.
Realita je však o poznání jiná. Za poslední rok přišlo do kontaktu se svým ženským lékařem 86 procent českých žen ve věku 18 až 35 let. Zároveň pouhých 28 procent z nich mluvilo s gynekologem o antikoncepci na základě prvního dotazu od lékaře, 17 procent rozhovorů se neslo v rovině „chci další recept“. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos.
Známe jenom hormony
Sedmapadesát procent dotázaných si recept na antikoncepci vyzvedává u sestřičky, lékař pacientku vůbec nevidí. Takovou situaci sama znám. Jednou za rok mě lékař prohlédne v rámci preventivní prohlídky, předpis dostanu ve dveřích od sestry. Někdy mi ho dokonce vyzvedne babička, podobně to dělají dvě procenta českých žen. Sice ušetřím čas, ale…
Například jsem nikdy od svého lékaře nedostala informace o jiných metodách a možnostech, než je perorální hormonální antikoncepce. V Česku převládá trend, antikoncepce rovná se pilulka. Pro lékaře je snazší vypisovat recepty, než se například připravit na zákrok v případě zavádění nitroděložního tělíska.
V současné době podle průzkumu užívá některou z forem hormonální nebo nehormonální antikoncepce 59 procent žen od 18 do 35 let. České ženy mají obvykle zkušenost pouze s hormonálními pilulkami, v současnosti je užívá každá druhá žena, osobní zkušenost s nimi má ale jedenadevadesát procent. Některou z netradičních forem, jako třeba vaginální kroužek, antikoncepční náplasti nebo nitroděložní tělísko za svůj život osobně vyzkoušela každá pátá žena. Aktuálně tyto formy užívá pouze 8 procent žen.
Ženy o antikoncepci nediskutují
Byť je naprostá většina žen s užíváním antikoncepce spokojená, a více se to projevuje u uživatelek netradičních forem, téměř každá třetí uživatelka zvažuje, že ji v příštích dvou až třech letech změní.
Dalších sedmačtyřicet procent by o změně začalo přemýšlet, pokud by jim lékař nabídl nějakou alternativu. „Ženám na antikoncepci vadí nejčastěji to, že na její užívání musejí každodenně myslet, nechtějí chodit stále pro recepty, rády by levnější variantu antikoncepce a také vyjadřují přání, aby byla antikoncepce šetrnější k jejich tělu,“ vyjmenovává výsledky šetření Lenka Suchá z agentury Ipsos.
Důvody nespokojenosti s antikoncepcí však ženy nedokážou sdělit svému gynekologovi. „Pokud se gynekolog nezeptá sám, obvykle na to nepřijde vůbec řeč a žena se tak připravuje o možnost získat antikoncepci, která bude splňovat její požadavky,“ dodává Lenka Suchá.
Podle českobudějovické lékařky Vandy Hořejší by si měl gynekolog na každou pacientku vyšetřit alespoň patnáct dvacet minut. „Dialog s pacientkou je důležitý, jen tak jí může lékař nabídnout to, co skutečně chce, potřebuje a co je pro ni vhodné. Je potřeba brát v potaz přání klientky, její věk, plány i rodinnou anamnézu,“ říká lékařka s tím, že budoucnost vidí v dlouhodobé antikoncepci.
Antikoncepce podle věku a situace
Jiné potřeby a představy o antikoncepci mají dospívající dívky, novopečené matky nebo zralé ženy.
Většině mladých dívek, které s antikoncepcí teprve začínají, vyhovuje nejvíce právě hormonální pilulka. Naopak pokud žena kojí, je pro ní běžná pilulka nevhodná, podobně jako náplasti nebo vaginální kroužek. V tomto případě se zvažuje gestagenní perorální antikoncepce, nitroděložní tělísko s mědí nebo nitroděložní hormonální systém. Záleží na tom, zamýšlí-li žena v dohledné době znovu otěhotnět. Starší ženy, které již další mateřství neplánují, mohou sáhnout třeba právě po nitroděložním tělísku či zvolit sterilizaci. „Jen individuální přístup může ženě pomoci najít vhodnou metodu antikoncepce v tom konkrétním životním období,“ dodává Vanda Hořejší.
Vašeho lékaře by mělo zajímat, zda se u vás nebo u někoho z vašich příbuzných neobjevily choroby srdce a cév nebo jiná závažná onemocnění. Také byste svého lékaře měla informovat o všech zdravotních problémech, se kterými se potýkáte, o užívaných lécích, ale i tom, zda kouříte a kolik cigaret denně.
Rizikovými faktory pro užívání antikoncepce jsou i obezita, kdy je BMI vyšší než 30, vysoký krevní tlak, cukrovka s poruchou cév, epilepsie, migrény nebo nedávno prodělaná mononukleóza nebo hepatitida.
Jaký je váš životní styl a plánujete v blízké době mateřství? I o tom byste měla mluvit se svým gynekologem. „Je mnohem lepší, když vše proberete se svým lékařem, než kdybyste hledala neověřené informace na různých internetových fórech,“ doporučuje gynekoložka Hořejší. Dobrý lékař se kromě jiného pozná podle toho, jak komunikuje se svými pacienty. Stejně tak je ale důležité, aby ke svému lékaři uměla být otevřená i žena. Na jeho návštěvu je vhodné se připravit předem a v klidu si promyslet vše, na co se ho chce zeptat. „Pro některé ženy je užitečné, když si obsah své návštěvy napíší na lísteček, který si vezmou s sebou. Pokud vám to pomůže, udělejte to. Budete mít jistotu, že jste na nic důležitého nezapomněla,“ uzavírá lékařka.
Na co se ptát při výběru antikoncepce
- Ptejte se vždy, když něčemu nerozumíte nebo vám není jasné, co vám lékař říká.
- Jaká další vyšetření mě čekají a proč?
- Jaké možnosti antikoncepce u mě přicházejí v úvahu?
- Jaké jsou výhody a rizika vámi navrhované metody?
- Musím během užívání dodržovat nějaký speciální režim?
- Existují nějaké další alternativy kromě metody antikoncepce, kterou mi nabízíte?
Spermie si cestu najde
Před vynalezením ženské antikoncepce se proti početí používaly různé metody, byť společenský úzus byl jasný, na svět mělo přicházet co nejvíce dětí. Už v Bibli je popisována přerušovaná soulož. Přestože jde o značně nespolehlivou metodu, někteří muži na ni vsázejí dodnes. Stoprocentně účinná není ani prastará metoda neplodných dní ženy.
Ze zvířecích střívek nebo rybích měchýřků se ve středověku začaly vyrábět předchůdci dnešních kondomů pro muže a už ve starověku lze najít zmínky o předchůdcích dnešního nitroděložního tělíska. Výroba prvních pryžových kondomů pak odstartovala kolem roku 1850.
Navzdory dlouholeté historii různých antikoncepčních metod stále o ní přetrvávají nejrůznější mýty. Třeba, že zablokovat spermie může i tampon nebo že při sexu v horké vodě nelze otěhotnět. „Tampon není prostředkem na kontrolu porodnosti a nechrání před otěhotněním. Spermie mají svůj cíl, jsou vytrvalé a je jisté, že si cestu najdou. Neublíží jim ani horká voda,“ píše se na portálu o antikoncepci www.antikoncepce.cz.
ČLÁNKY DO MAILU