I když už letos začínají růst v našich lesích běžně sbírané houby, a to i ze skupiny hřibovitých, do skutečné houbařské sezóny je to ještě daleko. Jiné to je, pokud se houbaři nezaměří jen na plodnice vyrůstající ze země, ale také na pařezy nebo kmeny stromů. Zejména na těch listnatých mohou aktuálně narazit třeba na sírovec žlutooranžový.
Co se dozvíte v článku
Jde o jedlý a chutný choroš, ze kterého můžeme doma připravit celou řadu pokrmů, jako je houbová polévka nebo houbový guláš. Lze jej také obalit jako řízek nebo jím obohatit různé omáčky.
Kde hledat sírovec
Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sufphureus) roste od května do října. Najít jej je možné v lese i mimo les, například v městských či zámeckých parcích, a to na listnatých stromech, například na dubech, topolech či vrbách. Roste také na akátu, ale sběr sírovců z mírně jedovatých akátů se nedoporučuje.
Sírovce najdeme i na zahradách, kde roste třeba na ovocných stromech a na odumřelých pařezech a kmenech uvedených stromů.
Galerie: Které houby se pletou? Jedlé a jedovaté se podobají
Na vaření se hodí mladé houby
Trsy sírovce jsou často mohutné a mohou vážit i několik kilogramů. K přípravě pokrmů jsou ale vhodné mladé a měkčí plodnice, na které můžeme nejčastěji natrefit právě v současné době.
Kdo má to štěstí, může si tak v podobě jediného trsu odnést (nejen) z lesa surovinu k přípravě několika pokrmů najednou. Neplatí přitom, že by se sírovec neměl sbírat z odumřelých stromů, ale pouze z těch živých. Nejdůležitější pro výslednou chuť, konzistenci i přínos pro zdraví je především stáří (tedy v tomto případě mládí) plodnic, a jejich tepelná úprava.
Sírovec pro zdraví
Konzumace pokrmů ze sírovce přitom skutečně představuje pro člověka nemalý přínos, ať již jsou to výzkumem doložené účinky antibakteriální, antivirové, nebo příznivý vliv látek obsažených v sírovci na prevenci rizik rakoviny.
Experimentálně bylo například prokázáno, že výtažky ze sírovce působí proti střevní bakterii E. Coli nebo proti kvasince Candida albicans. Vědecky byly prokázané i imunostimulační a právě protirakovinné účinky, přičemž k látkám s protirakovinným efektem patří například kyselina eburiková.
V lidovém léčitelství se antibakteriálních vlastností sírovce využívalo v minulosti v Rusku, u nás se pak používal při léčbě cukrovky a také slinivky.
Je mírně nakyslý s pikantní příchutí
Samotný sírovec má přitom mírně nakyslou chuť, a kromě jiného je tak vhodný k nakládání do sladkokyselých nálevů nebo k přípravě smetanových omáček, kterým dodává pikantní příchuť. Přesvědčit se o tom mohou ti, kteří si zkusí doma připravit sírovec v kari omáčce.
Recept: Sírovec v kari omáčce
Suroviny na 4 porce: sírovec, máslo (olej), 2 cibule, 4 stroužky česneku, mouka na zahuštění, kysaná smetana, 1 velká lžíce kurkumy nebo kari, případně polévkové koření, sůl
Mladé plodnice sírovce očistíme. U středu, kde byl sírovec přirostlý k podkladu, kousek odkrojíme (bývá tam tužší) a následně nakrájíme na podélné kousky cca 1×4 cm. Na másle nebo oleji osmahneme cibulku a přidáme nakrájený česnek. Na cibuli s česnekem přidáme sírovce a za stálého míchání krátce osmažíme. Zalijeme horkou vodou a dusíme cca ½ hodiny. V troše vody zamícháme hladkou nebo polohrubou mouku, pokrm zahustíme a povaříme za občasného zamíchání cca 15 minut. Nakonec přidáme kysanou smetanu, v které jsme rozmíchali kurkumu, kterou lze nahradit i kořením kari, krátce povaříme, případně dochutíme – a je hotovo. Dobrou chuť!
K uvedenému receptu je optimální přílohou rýže, lze ale zvolit i jinou alternativu, včetně těstovin nebo klasických knedlíků.
ČLÁNKY DO MAILU