Letošní houbařská sezóna sice sběrače hub moc nepotěšila. Ani vytoužené srážky, které vystřídaly letošní podzimní sucho, totiž velkou úrodu hub nepřinesly. Pokud tedy houby milujete, musíte se spokojit jen s nepříliš žádanými druhy hub, kterým zima nevadí.
„Podzimní houby jsou všestranně použitelné houby. Zpracovat se dají jako běžné druhy,“ řekl agentuře ČTK jednatel České mykologické společnosti Aleš Vít. Podzim totiž s sebou přináší vlnu bedel červenajících, čirůvek fialových, strmělek mlženek nebo lišek nálevkovitých. A právě tyto houby nám mohou zpestřit a oživit jídelníček.
Hledejte strmělku, čirůvku a bedlu
Strmělku můžete najít ve všech typech lesů, v hájích, zahradách, křovinách i sadech. Obsahuje ale látku, která může vyvolat trávicí problémy. Její nezávadnost zjistíte při tepelném zpracování. Pokud vám voní příjemně, klidně ji snězte, pokud ne, nebo budete-li na pochybách, raději ji vyhoďte.
Strmělka mlženka se hodí jako nakládaná do octa nebo k přípravě rychlého sladko-kyselého kořeněného salátu, který se nezavařuje a nechává se jen v lednici uležet. Má sice ostřejší vůni, která někomu vadí, avšak tepelnou úpravou zmizí a chuťově je velmi dobrá. Mohou se z ní dělat škvarečky s kmínem, dá se připravit v česnekovém nebo cibulovém rozvaru.
V lese můžete v tuto dobu najít i čirůvku fialovou. „Je dobře poznatelná. Je celá fialová a voní po ovoci. Starší houba na sebe váže pachy a cizorodé příchutě. Pak může polévku nebo jiný pokrm zkazit. I několik týdnů vypadá jako čerstvá, ale při konzumaci může způsobit žaludeční problémy,“ uvedl pro ČTK mykolog Aleš Vít.
Čirůvka fialová je podzimní specialitou. Je vhodná do různých pečení. Může se nasypat pod maso a nechat se vypéct. Hodí se také do smetanové omáčky.
Pokud vyrazíte do lesa, můžete objevit i bedlu červenající. Ta je zajímavá rychlou změnou barvy dužiny na rozříznuté plodnici nebo jen po poškrábání třeně. Dužina zpočátku zežloutne, pak má růžovooranžovou barvu a nakonec je červená až hnědá. Nedejte se ale odradit od sběru. Jde pouze o neškodnou chemickou reakci.
Z bedly červenající je nejchutnější zejména klobouk. Připravuje se na tuku – nejlépe sádle a obaluje se pouze v mouce nebo jako vídeňský řízek. Třeně jsou tuhé a dají se upotřebit do polévek, čerstvé nebo i sušené a semleté na houbový prášek.
Z podzimních hub si můžete udělat i smaženici. Ta si podle mykologa Víta v ničem nezadá s pokrmem z letní úrody. Musíte však umět kombinovat. „Člověk by se měl pokusit najít dobrou houbovou směs. Smaženice je ze směsi vždy lepší než jen z jednoho druhu. Když si přinesete čirůvky, strmělky, lišku nálevkovitou, penízovku sametonohou, kousek hlívy i bedlu, pak s ní můžete zacházet jako s běžnými houbami a udělat si smaženici. Je však třeba dávat pozor na to, aby houby byly čerstvé. To je velmi důležitý prvek podzimního houbaření,“ upozornil ČTK Aleš Vít.
Letní houby totiž vydrží v lednici dva i tři dny, podzimní nikoli. Musíte je okamžitě spotřebovat. Rozkrájíte je, zkontrolujete, zda jsou jedlé, tepelně zpracujete a sníte. Časová prodleva může znamenat, že se začnou kazit.
Čtěte také: Rostou. Pozor, ať se neotrávíte!
Houby na vánoční stole
I v zimě ale houby rostou. Prosincová příroda totiž dokáže vytvořit ideální podmínky pro růst chuťově nejen velmi dobrých, ale dokonce i léčivých hub. V lese najdete například penízovku sametonohou, kterou také houbaři nazývají královnou zimy nebo vánoční houbou. Najdete ji na živém i mrtvém dřevě listnáčů – kromě vrby, topolu a jilmu si oblíbila i lípu a ke spokojenému růstu jí stačí i starý pařez.
Druhou zimní houbou je hlíva ústřičná. Vyrůstá ve velkých trsech na živém i mrtvém dřevě listnatých stromů. Najdete ji také na pařezech. A když nebudete úspěšní, tak si ji můžete koupit v každém supermarketu.
Penízovka a hlíva jsou elixírem mládí – největší zásluhu na tom mají glukany, které tyto dvě houby obsahují. Glukany jsou polysacharidy vyživující buňky obranyschopnosti organismu. To znamená, že vám zvyšují imunitu. Využívají se ale i při léčbě onemocnění jater, cukrovky, astmatu, alergiích, upravují krevní tlak a zlepšují funkci prostaty. Pomáhají také při únavě, stresu, depresích, nejrůznějších zátěžových stavech a při léčbě dalších civilizačních chorob.
Foto: http://www.botanik.univie.ac.at, http://www.tankonyvtar.hu, http://www.panoramio.com, http://www.nahuby.sk
ČLÁNKY DO MAILU