Leží v proutěné ošatce hned vedle rohlíku a bývá zpravidla dražší. Říkáme jí po staru pletýnka, tradičně houska a moderně raženka. V čem se liší od rohlíku a proč je nejprodávanějším pečivem v obchodě? Byli jsme se zeptat mistra pekaře, který peče housky pro pražský hypermarket Globus. Pavel Hrdlička vysvětlí největší rozdíly v pečivu a ukáže nám, jak se housky i rohlíky bleskurychle vyrábějí.
To se vezme mouka, voda, sůl a tuk a pěkně se to všechno podle navigace elektronické váhy naváží a dá do díže. Přidá se žitný kvas, který si v Globusu sami vyrábějí a doplní ho droždím. „Asi jsou pekárny, které dělají pečivo bez droždí, to ale musí mít velmi malý objem výroby. Protože chleba bez droždí kyne velmi dlouho,“ říká Pavel Hrdlička. V Globusu mu musí stačit hodina, rohlíkům a houskám ještě o dost méně. Kdo si představoval obrovské díže, ve kterých těsto nabírá na objemu a následně se odveze ke stolu, na kterém pekaři motají rohlíky a pletou pletýnky, bude zklamán. Uhnětené těsto míří do speciálního stroje, na jehož konci bez přičinění lidského elementu vypadávají housky a z druhého výrobníku rohlíky.
Jak vzniká rohlík:
Na začátku uzavřené linky tzv. předkynárny pracovník pekárny vloží těsto do stroje, který si ho začne porcovat na malé bochánky, které v lince zhruba pět minut kynou. Následně projedou až k systému válečků, které z nich vyválí placku, smotají do ruličky a o dva metry dál vypadává předkynutý rohlík. Zde ho pracovníci odeberou a skládají na plechy, které míří do kynárny a následně do pece. Proces výroby netrvá déle než 10 minut. (Pozn. Na tomto stroji stejným způsobem vznikají i válečky, ze kterých se zde ručně plete vánočka. Jsou to vlastně rohlíky, jen z vánočkového těsta.)
Jak vzniká houska:
Předkynárna na housky, přesněji raženky, se nachází hned vedle „rohlíkovače“. Vloží se uhnětené těsto a stejně jako v případě rohlíků se naporcuje na malé bochánky. Ty se vytvarují do oválného tvaru, který na konci linky projde pod razidlem, které housce vtiskne finální podobu. Pak housky putují do kynárny a následně do pece. Ručně se zde housky pletly, ale zákazníci o ně neprojevili dostatečný zájem.
„Jó za komunistů, to bylo pečivo…“
„Občas slyšíme hlasy, jak bylo pečivo za komunistů dobré, já tento názor ale nesdílím. Když se podíváme do minulosti, tam byla pekařina degradována, protože se peklo hlavně na kvantitu, nikoliv na kvalitu. V dnešní době už lidé za kvalitu rádi zaplatí,“ říká Pavel Hrdlička a dodává: „Houska z Globusu je udělaná poctivě, je tam nejlepší tuk, který může být, a vydrží dlouho.“ Díky tomu, že hypermarketu s vlastní pekárnou (neplést si s dopékárnami) odpadají náklady na dopravu, může nabídnout i stejně nízkou cenu housek jako ostatní, ale s kvalitnějšími přísadami.
Housky v prodeji jasně vedou
V čem tedy tkví onen rozdíl mezi rohlíkem a houskou? Jen a pouze ve tvaru. Těsto je v základu úplně stejné. Přesto se housky prodávají výrazně lépe než rohlíky. „Je to tak 70:30 ve prospěch housek. Proč tomu tak je, nevím. Váží stejně, možná hraje roli tvar a možná proto, že vypadají větší,“ hádá mistr pekař. A my v redakci v úvahách pokračujeme. Dost možná je to proto, že jsou hezčí na pohled, lépe se vejdou do školních svačinových boxů a vůbec, nekutálí se po stole jako rohlík. Dost možná jsou tohle důvody, proč jsou housky vždy o něco dražší než rohlíky, byť mají stejný základ a stejně jednoduchou výrobu. A který druh pečiva si raději koupíte vy? Vyhrává u vás houska, která je dražší, nebo levnější varianta téhož těsta, rohlík?
Čtěte také: Celozrnné pečivo, nebo jen obarvené? Jak se to dá poznat
ČLÁNKY DO MAILU