Spolu s čočkou představuje hrách tradiční domácí surovinu k přípravě pokrmů, jejichž přínos pro lidský organismus je často vyšší, než v případě mnohých cizokrajných a masivně marketingově podporovaných surovin, které lidem doporučují leckteří výživoví odborníci.
Vedlejší efekt vyvažují pozitiva
Pravda, především konzumace hrachu je obecným symbolem nepříjemného doprovodného efektu – plynatosti, což vede zejména některé ženy typu „barbína“ k omezování stravy, jejíž významnou složku tato luštěnina tvoří.
Rizika nadýmání lze ale výrazně minimalizovat a navíc je nutné zdůraznit – pozitiva konzumace pokrmů z hrachu jsou výrazně vyšší, než potenciální, i společenská, rizika. Kromě toho lze najít pro hrách plusové body i právě ze společenského pohledu – hrách je totiž dobrý „na nervy“.
Hrách je vhodný pro sportovce i pro děti
Především je ale hrách vítaným, dostupným domácím zdrojem rostlinných bílkovin a tedy zdrojem energie, což v minulosti pomáhalo fyzicky těžce pracujícím lidem. I proto je ale konzumace hrachu a pokrmů z něj vhodná i dnes pro sportovce, kteří také vydávají nejen při vrcholných sportovních výkonech, ale třeba i při tréninku, hodně energie.
Ze stejného důvodu je pak konzumace hrachu vhodná pro děti, jejichž organismus zase potřebuje dostatek přirozených zdrojů energie v době vývinu.
Vzhledem ke svému složení, v němž nechybí kyselina listová působící pozitivně na správný vývoj plodu v těle matky, je strava obsahující hrách vhodná i pro těhotné a kojící ženy. Hrách, byť obsahuje škrob (který se ale během trávení štěpí na glukózu a jednoduché cukry), je kromě toho vhodný i pro diabetiky.
Jak zmírnit riziko nadýmání
Pokud se přitom týká v úvodu zmiňovaného rizika nadýmání, pak to lze minimalizovat namočením hrachu několik hodin, nebo alespoň několik desítek minut před přípravou pokrmu do vody.
Na rozdíl od jiných případů se v tomto případě nedoporučuje použít vyluhovanou tekutinu k vaření, protože obsahuje některé nežádoucí látky, včetně těch, které způsobují plynatost.
Hrachovka
Kromě hrachové kaše je (nebo spíše byla) v našich krajích nejčastěji připravovaným jídlem z hrachu klasická hrachová polévka. Nejznámější verzí je pak hrachová polévka, do níž se těsně před vlastní konzumací přidají na kostičky nakrájené a mírně opečené kousky pečiva, veky nebo chleba.
V modernějších verzích pak pečivo nebo chléb nahradila nakrájená a spolu s polévkou vařená uzenina, případně nakrájená uzenina přidaná do polévky na samém konci vaření. My jsme tentokrát použili modernější verzi s uzeninou, aby si na své přišli i nevegetariáni, přičemž při přípravě hrachovky není samozřejmě uzenina podmínkou.
Snad jen jedna, celkem logická poznámka – při použití uzenin je třeba být obezřetnější v dochucování solí, neboť uzeniny samotné už jsou slané dost, někdy až moc.
Hrachová polévka s uzeninou
- Suroviny k přípravě: sušený hrách, cibule, česnek, mletý kmín, mletý pepř, jedna klobása, máslo, mouka, polévkové koření nebo sůl
- Hrách namočíme přes noc nebo několik hodin před vařením do vody a poté uvaříme do měkka. Připravíme si na másle cibulovou jíšku, zalijeme studenou vodou a pořádně rozšleháme, aby se nevytvářely hrudky. Přidáme pepř, kmín a vaříme za občasného míchání asi dvacet minut. Ke konci vaření přidáme hrášek, česnek, povaříme a dochutíme. Polévku rozmixujeme v mixéru, případně propasírujeme přes síto. Nalijeme zpět do hrnce a přidáme nakrájenou klobásu, místo níž můžeme polévku obohatit na talíři osmaženou houstičkou nebo chlebem. Dobrou chuť.
Na závěr snad jen poznámka, že hrách je přes všechna svá pozitiva pro některé jedince hůře stravitelný, a ti by tak měli konzumaci hrachu a pokrmů z něj omezit, ne však zcela vyloučit. Naopak lidé s nemocným či slabým srdcem by v případě, že jim hrách potíže nedělá, měli do svých jídelníčků zařazovat pokrmy z něj co nejčastěji.