Původní záměr byl ten, že po konci amalgámu budou bílé plomby plně hrazené jen dětem a dospělí dostanou od pojišťoven příspěvek. Otázkou bylo, zda by se některý ze zubařů vešel s cenou do toho příspěvku tak, aby plombu jeho výše pokryla celou a pacient nedoplácel.
Na konci srpna ale Česká stomatologická komora (ČSK) a Ministerstvo zdravotnictví oznámily, že zákon o veřejném zdravotním pojištění pozmění tak, aby i u dospělých existovala možnost plně hrazené bílé plomby i některých ošetření vnitřních prostorů zubů.
Jaké plomby budou hrazené
Dospělí pacienti budou mít i po konci amalgámových plomb plně hrazené některé zubní výplně. Konkrétně půjde o nevrstvenou výplň z fotokompozitu a výplň z chemicky nebo duálně tuhnoucího materiálu,
uvedl na sociálních sítích ministr Vlastimil Válek.
Chemicky nebo duálně tuhnoucí materiál znamená, že pacientům jejich pojišťovny budou plně hradit plomby ze skloionomerního cementu, samopolymerujícího kompozitu nebo výjimečně z amalgámu.
Kdy dostanete fotokompozit, kdy cement
Část dokumentu, kterou na internetu zveřejnil prezident ČSK Roman Šmucler, uvádí, že druhá varianta, tedy chemicky či duálně tuhnoucí materiál, bude plně hrazena, jen pokud lékař pojišťovně potvrdí, že dospělý pacient tuto plombu potřebuje z medicínských důvodů
.
Jak dovysvětlilo ministerstvo, znamená to, že ji na pojišťovnu dostanou pacienti s většími kazy. Zubní lékař ji bude moci použít pouze tehdy, pokud bude nevrstvený fotokompozit pro řešení daného zubního kazu nevhodný, zejména z důvodu rozsahu kazu,
sděluje zástupce tiskového mluvčí Jan Řežábek.
Děti by podle návrhu novely mohly mít plomby na mléčný chrup vždy plně hrazené, u stálých zubů jim bude plně hrazen jen tzv. fotokompozit. I dospělí fotokompozit budou mít plně hrazen, ale pouze ve variantě nevrstvený
.
U amalgámu ministerstvo upozorňuje, že jeho použití bude možné jen ve výjimečných případech, které nebudou odporovat evropským nařízením o rtuti. Ta zakazují používání amalgámových plomb od třetího čtvrtletí roku 2026. Nejde ovšem o absolutní zákaz a i po tomto datu mohou zubaři amalgám zřídka využít. Má totiž vlastnosti, které bílé plomby ne. Nevyžaduje v zubu absolutně suché prostředí, plomba se z něj vyrábí rychle, je velmi dobře leštitelný a vyhovující jsou i jeho antibakteriální vlastnosti. Použití amalgámu je tedy ideální třeba u problematických pacientů, kteří na zubařském křesle nevydrží sedět desítky minut.
Nevrstvený fotokompozit zubaři zase podle ministerstva dobře využijí u menších kazů s hloubkou do čtyř milimetrů. Určen je zejména pro pojištěnce, kteří pečují o ústní hygienu a pravidelně navštěvují preventivní prohlídky, u nichž lze očekávat, že jejich kazy jen velmi výjimečně nebude možné řešit touto výplní,
uvádí Jan Řežábek.
Kompozitní plomby jsou různého typu – některé se vrství, ty jsou dražší a ty zůstanou nehrazené i po konci amalgámových výplní. Ostatně, zájemci si je hradí už nyní a jejich ceny se pohybují většinou od tisícikoruny výše. Pojišťovny na ně ovšem po přijetí novely budou nově přispívat, a to do výše úhrady nevrstveného kompozitu. Všechny ostatní typy výplní, zejména pak vrstvená výplň z fotokompozitu, budou pro dospělé částečně hrazené,
potvrzuje zástupce mluvčího ministerstva.
Bojíte se zubaře?
Plně hrazené zubní kanálky
Jak upozornil prezident ČSK, plně hrazená bude také varianta ošetření zubních kanálků v rámci péče nazývané endodoncie. Udrží to stomatologii na venkově. Zavedou se modernější materiály,
chválí aktuální dohodus ministerstvem o plombách a endodontických výkonech Roman Šmucler.
Původní záměr byl ten, aby endodoncii pojišťovny plně hradily jen dětem. U dospělých měla být nastavena jen částečná úhrada ošetření vnitřního prostoru u řezáků, špičáků a čtyřek a pětek (tedy tzv. premolárů). Nově ministerstvo připravovanou novelu pozmění tak, že na plnou úhradu u některého endodontického ošetření dosáhnou i dospělí.
Vlastimil Válek uvedl, že novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, jež změny v úhradách umožní, pošle na vládu v první polovině září. Aby byla platná, musí ještě projít parlamentem a rukama prezidenta. Výši úhrad pak neurčí sama novela, ale úhradová vyhláška, která se každý rok mění.
Endodoncie se ve stomatologii věnuje ošetření vnitřního prostoru mrtvého nebo zaníceného zubu.
Nemáš zubaře se smlouvami, nemáš úhradu
Úskalím bílých plomb pro dospělé, u nichž jsou podmínky plné úhrady zatím známé jen v hrubých obrysech, je, že hrazenou péči mohou nabízet jen zubaři se smlouvami na pojišťovnu. To samozřejmě platí i o hrazeném endodontickém ošetření. V posledních letech se ale děje to, že někteří stomatologové smlouvy pojišťovnám vypovídají. Noví zase o ně třeba vůbec nestojí. Pacienti si totiž zvykli platit, a lékař proto ordinaci uživí i bez veřejných peněz.
I když zubní lékař má smlouvu, je také otázkou, zda hrazený materiál plomb bude v ordinaci nabízet. Už dnes část zubařů s amalgámem vůbec nepracuje, ačkoliv jde o jediný běžně plně hrazený materiál pro výplň zubů u dospělých. Podmínka, že lékař, který má smlouvu s pojišťovnami, by měl také nabízet jimi hrazenou péči, tak může v praxi selhávat i u bílých, plně hrazených plomb.
Galerie: Historie stomatologie
Dalším úskalím zůstává to, že část zájemců o zubní péči nemá svého registrujícího stomatologa. Podle Romana Šmuclera jej aktuálně v celé ČR hledá 3350 pacientů. Nejvíce lékaře poptávají pacienti z Pardubicka a Hradecka,
tvrdí v současnosti šéf ČSK a dodává, že na pojišťovnu pracuje cca 90 % stomatologů. Čistě za hotové podle něj pracují stomatologové jen v Praze a týká se to pětiny všech zubařů v metropoli.
Ovšem čísla neregistrovaných pojištěnců, která v minulosti signalizovaly obce či kraje, byla násobně vyšší. Loni média referovala o tom, že zubaře nemá v ČR na 600 tisíc lidí. Třeba Moravskoslezský kraj vyčíslil, že zubař tam chyběl 157 tisícům obyvatel.
Kdo registrujícího zubaře nemá, k hrazeným plombám se dostává složitě. Zubní pohotovosti, jejichž služby jsou vždy hrazené, poskytují jen neodkladnou péči a do ní běžné plombování zubů nepatří.
ČLÁNKY DO MAILU