Hubnutí bez příčiny a únava jsou příznaky cukrovky

Diabetes mellitus neboli cukrovku dělíme tradičně na dva nejčastější typy. Zatímco první zpravidla postihuje mladší pacienty, cukrovka 2. typu bývá diagnostikována u těch starších. Cukrovka 2. typu se objevuje zejména u lidí s nadváhou a obezitou a často se pojí také s dalšími metabolickými odchylkami, jako jsou vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a další tuky v krvi nebo zvýšená hladina kyseliny močové. V České republice je více než osm set tisíc případů diabetu 2. typu.

Na cukrovku většinou přijdeme náhodou

To, že někdo má diabetes 2. typu, se nejčastěji dozví ve chvíli, kdy absolvuje vyšetření z jiného důvodu. Diabetes totiž nebolí, takže o něm nemusíte dlouho vědět. Pokud přitom máte v rodině diabetika, pravděpodobnost onemocnění se zvyšuje, a proto byste měli chodit na preventivní prohlídky pravidelně. Nástup diabetu lze oddálit nebo mu zcela předejít vhodnou úpravou jídelníčku a pravidelným pohybem.

Laboratorně diabetes zjistíme snadno pomocí změření krevního cukru – glukózy. Diabetes může, ale také nemusí (a proto uniká diagnóze) být provázen typickými příznaky:

Co diabetiky čeká

Diabetes dnes není možné zcela vyléčit, ale je možné s ním dlouhodobě bez větších problémů žít – za podmínky, že krevní cukr zůstává co nejblíže normě. Cílem léčby je proto tzv. dobrá kompenzace nemoci, tedy udržení zvýšené hladiny cukru na přijatelné hodnotě.

Dnes již pacienty s diabetem 2. typu v naprosté většině případů od začátku po zjištění diagnózy léčíme pomocí tablet nebo injekcí. Nesmírně důležitá je také dostatečná fyzická aktivita a dodržování dietních opatření. Cukrovka má tendenci se časem zhoršovat, ale díky moderním lékům je při dobré spolupráci pacienta, který si uvědomuje, že bez jeho přispění nebudou výsledky krevního cukru dobré, možné významně prodloužit dobu, než se projeví první komplikace diabetu, nebo jim zcela předejít.

V případě, že zavedená léčba již nestačí k dostatečné kompenzaci hladiny krevního cukru, musí dojít k její intenzifikaci. Často je nutné kombinovat různé tablety nebo používat tablety s více účinnými látkami, nebo zahájit injekční léčbu. Injekční léčba je dnes ve srovnání s minulostí velmi zdokonalená, pacienti používají tzv. předplněná injekční pera, která obsahují různé typy inzulínu, nebo i jiné látky založené na tzv. inkretinovém principu samostatně nebo v kombinaci s inzulínem. Podle doporučení lékaře si musí pacient pravidelně (někdy i několikrát denně) měřit hladinu cukru v krvi. K tomu slouží kapesní přístroje – glukometry, přičemž vzorek krve se získává z malého, prakticky nebolestivého vpichu speciálním nástrojem z boku bříška prstů na ruce.

Kdy je třeba upravit léčbu

K intenzifikaci léčby by se mělo přistoupit vždy, pokud není pacient s diabetem dostatečně kompenzován. To se projevuje například tím, že hladina cukru v krvi dlouhodobě překračuje cílové hodnoty. Důvodem ke změně léčby může být i velké kolísání krevního cukru a její přílišné poklesy (hypoglykemie).

Pokud přestane stačit inzulin jednou nebo dvakrát denně, může lékař doporučit častější injekce s jiným typem inzulínu, nebo předepíše jiné léky. Pro některé pacienty může být dobrou volbou k intenzifikaci i moderní léčba spočívající v kombinaci inzulinu a inkretinů, která napodobuje přirozené fungování hormonu GLP-1 produkovaného v zažívacím traktu člověka. Výhodou této léčby je aplikace ve formě injekce, která obsahuje obě látky a je tedy možné použít jen jeden vpich (všechny moderní injekční léky jsou dnes podávány pomocí předplněného pera na jedno použití). Taková léčba může omezit i chuť k jídlu a tím podporuje pokles hmotnosti – na rozdíl od samotného inzulinu, u kterého naopak často dochází k přibírání na váze. Navíc tato kombinace účinně snižuje krevní cukr i při použití menší dávky inzulinu, než jakou by bylo nutné použít pouze při navýšení počtu injekcí nebo celkové denní dávky inzulinu.

Co dělat při hypoglykémii

Hypoglykémie je závažnou komplikací u pacientů, kteří jsou léčeni inzulínem nebo některými tabletami, které zvyšují jeho tvorbu ve slinivce břišní. Hypoglykemií nazýváme stav, kdy hladina cukru v krvi poklesne pod dolní hranici normy, tj. pod 3,9 mmol/l. Člověk s hypoglykémií bývá bledý, opocený, může se jemně třást. V pokročilejších stádiích při nižších hodnotách krevního cukru se může dostavit zmatenost, poruchy vidění, nestabilní chůze, odmítání pomoci a letargie, případně agresivita. Silná hypoglykemie přitom může vést až k bezvědomí, které někdy může být doprovázeno křečemi.

Pokud je pacient při hypoglykémii při vědomí a je schopen polykat, je třeba neodkladně doplnit cukr v krvi pomocí sladkého roztoku – např. džus, oslazený čaj, sladké limonády (slazené cukrem, ne umělým sladidlem – „light“ verze nápojů nefungují) – a pak sníst potravu s obsahem pomalu vstřebávaných cukrů – např. pečivo, sušenku, případně ovoce. Nemusíte se přitom bát, že diabetikovi podáním cukru ublížíte – i kdyby se nakonec nejednalo o hypoglykémii, vyšší cukr v krvi po jeho podání ústy zase rychle poklesne.

Pokud je nemocný při vědomí, ale není schopen polykat, nebo je již v bezvědomí, nesmí dostávat nic do úst – mohl by tekutinu nebo potravu vdechnout. V takovém případě je nutné zavolat záchrannou službu, která zajistí podání glukózy injekčně do žíly.