Staré přísloví říká, že kachna musí plavat. Tím je myšleno nejen její zapíjení pivem, ale hlavně to, že u kachny s knedlíky musí být dost omáčky. Bohužel snad žádná restaurace u nás dnes neumí připravit správně kachnu jako naše babičky. Vždy dávají velmi málo omáčky, takže třetí a další knedlík už není v čem namočit, někde dokonce knedlíky „plavou“ pouze ve šťávě ze zelí, což je na odstřel. (Aby se knedlíky nerozmočily, dávala se dřív na stůl někdy omáčka v porcelánové konvičce, z níž bylo možno si dolévat.)
Moje babička měla velice praktickou konvičku na omáčku: na jedné straně měla hubičku odspodu, na druhé straně odshora. Podle toho, jestli chtěl člověk více nebo méně tuku v omáčce, tak si nalil z jedné nebo druhé strany. Po letech jsem takovou konvičku viděl s žertovným komentářem na výstavě Cimrmanových vynálezů v pražské rozhledně. Autoři výstavy evidentně netušili, k čemu sloužila.
Přesně tak. Tento nešvar s nedostatkem omáčky či šťávy se bohužel týká i svíčkové, guláše, vrabců a podobně. Chodím do restaurací různých cenových kategorií a když si tohle občas dám v té "lepší", trochu to kazí jinak skvělý dojem. Ovšem když požádám o doplnění, ještě se mi nestalo, že by nevyšli vstříc.
A co se týká konvičky, podobnou jsem viděl u známých a je to skvělý vynález, přitom tak jednoduchý.