Děti s mánií mají zrychlenou řeč a zvýšenou sexualitu

Bipolární poruchou mohou děti trpět podobně jako dospělí, leč jen výjimečně. Velmi časný začátek bývá u zlomku (0,3–0,5 %) nemocných. Od raných let do zletilosti jde o jedno procento. Mánie bývá v této souvislosti považována za skutečně výjimečnou.

Častější je u dětí diagnóza hyperaktivity související s velmi lehkou mozkovou dysfunkcí při zachování dobrého intelektu. Kdysi bývala pro tento stav používána zkratka LDE.

Lehká dětská encefalopatie (LDE) je dnes již název opravdu archaický. Před mnoha lety jej vystřídalo označení lehká mozková dysfunkce. Nyní již delší dobu je patřičným odborným názvem onoho komplexu příznaků tzv. syndrom ADHD; zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, česky „porucha pozornosti s hyperaktivitou“.

Syndrom ADHD

Porucha bývá ovlivněna dědičně, vliv mají problémy matky v těhotenství i při porodu, jakož i onemocnění kojence. Typické jsou v tomto směru např. záněty středouší.

Může se projevit brzy po narození, mj. např. i nespavostí či obráceným algoritmem spánku a bdění. V noci se s tímto dítkem příliš nevyspíte. Výskyt kulminuje v době školní docházky. Nesoustředěnost a zbrklost bývá chybně považována za úmyslnou nekázeň, drzost.

Jedním z drobných rozdílů mezi zmíněnými trsy problémů je fakt, že placebo lépe zabírá na bipolární poruchu než na ADHD.

Některé příznaky jsou obdobné u hyperaktivity i mánie

Charakteristické jsou expanzivní a snadno vzrušivá nálada, zvýšená hovornost, zrychlené, nesoustředěné myšlení, zvýšená aktivita. To mívá odraz v popisu údajné nekázně při výuce. Ve vyhraněné podobě se ovšem zmíněné projevy mohou odrazit i v závažných poruchách chování od záškoláctví po útěky z domova.

Pro pubertální a adolescentní nemocné bývá typický i v danou chvíli smíšený maniodepresivní obraz. Typická je podrážděnost, výbušnost afektů, zvýšená energie, snížená potřeba spánku, ale i plačtivost, zbrklost, roztěkanost, vznětlivost, náhle vzniklé pocity úzkosti.

U adolescentů bývá pro depresi typičtější přejídání než hubnutí.

Placebo – neúčinná látka, která je upravena do stejné formy jako lék (stejný vzhled, stejná chuť) – bývá úspěšnější u depresí než u mánií. Nepůsobí, jak jsme již uvedli, ani na ADHD.

Má-li placebo negativní účinky, nazývá se nocebo (latinsky „uškodím“). V tomto směru se nabízí dobrá zpráva – u výše zmíněných poruch se s touto variantou nesetkáme.

Dítě z hadích ocásků ADHD kontra jsem dítko-maniak

U syndromu ADHD lze při pokusech o nápravu obvykle vystačit s režimovými změnami, individuálním přístupem, tolerancí, důrazem na možnost pohybového odreagování dítěte.

U manické fáze je léčba složitější. Nezřídka vyžaduje farmakoterapii.

Některé zvláštnosti ADHD mohou – i když v poněkud pozměněné podobě – přetrvat do dospělosti. Místo optimistického „zklidní se po pubertě“ je reálnější očekávat zmíněné uklidnění až po třicítce.

Více: Příznaky ADHD v dospělosti nemizí. Sorry…

Manické ataky se mohou objevovat po celý život a bývají obvykle nepravidelně střídány fázemi depresivními.