Hypertenzí trpí každý druhý padesátník, může skončit infarktem. Měřte si tlak doma, radí lékaři

Onemocnění srdce a cév zůstávají světovým zabijákem číslo jedna a platí to i v Česku, kde mají ročně na svědomí přes 35 procent úmrtí. Většina z toho připadá na infarkty a mozkové mrtvice. Příčiny jsou přitom notoricky známé: od kouření, cukrovky, vysokého krevního tlaku a obezity až po znečištění ovzduší. A vliv má taky rodinná dispozice. 

V případě genetických předpokladů k vysokému tlaku je třeba na správnou životosprávu dbát o to více a jakékoliv problematické příznaky nepodceňovat. 

Zrádné je, že mnoho lidí vůbec netuší, že nějaké potíže se srdcem mají, protože je nic nebolí. Dá se na to přijít třeba při měření tlaku u lékaře, to by ale člověk musel chodit na pravidelné prohlídky k lékaři. 

Častým a skrytým problémem bývá vysoký krevní tlak, který se v dnešní době řadí mezi civilizační onemocnění. Optimální hodnota tlaku krve je 120–130/70–85 mmHg, pokud občas nějaká hodnota vyskočí, nehraje to důležitou roli. Podstatné je, aby byl tlak v normě dlouhodobě. 

Proč tlak v ordinaci občas vyletí? Podle lékařů může být příčinou i přechodný stres, v ordinaci to bývá například „syndrom bílého pláště“. Proto má smysl sledovat krevní tlak v klidu domova.

Tlak v klidu domova

Domácí měření krevního tlaku je uznávanou a lékaři akceptovanou metodou kontroly krevního tlaku tehdy, když je tlakoměr klinicky validovaný. To znamená, že jeho přesnost byla ověřena poslechovou metodou. Naměřené hodnoty tlaku z těchto přístrojů jsou důvěryhodné a můžete je konzultovat se svým lékařem. 

V současnosti se však dají zakoupit digitální tlakoměry, se kterými si zvládne změřit tlak úplně každý, a které navíc mají řadu dalších nadstandardních funkcí, jako je bezdrátový přenos naměřených údajů nebo kontrola fibrilace síní (AFib). S kontrolou validace tonometru vám pomůže váš ošetřující lékař nebo lékárník. V ordinaci máme dobrou zkušenost například s tlakoměrem s Intelli manžetou, díky kterému lze dosáhnout vysoké přesnosti měření, říká internistka Eva Kociánová z interní kardiologické kliniky FN a LF UP Olomouc.

Zmíněná zkratka AFib u nejmodernějších tonometrů znamená detekci fibrilace srdečních síní. Fibrilace síní (atriální fibrilace) je nejčastější setrvalou poruchou srdečního rytmu neboli arytmií a častěji se vyskytuje u hypertoniků. Je diagnostikována u jednoho až dvou procent populace a její výskyt stále roste. Provází ji zvýšená nemocnost a úmrtnost a například riziko cévní mozkové příhody je tak až pětinásobné. 

Moderní tonometry jsou vybavené manžetou pro přesné měření a rovněž detekcí fibrilace srdečních síní, což napomáhá předcházet mozkové mrtvici.

Každý třetí pacient, který trpí fibrilací síní, je tak postižen trombotickou cévní mozkovou příhodou. Při fibrilaci síní se totiž srdeční síně vzhledem k vysoké frekvenci stahů účinně nestahují, ale pouze se chvějí, respektive míhají (odtud český název arytmie – míhání síní) a prakticky vlastně stojí, což nahrává vzniku krevní sraženiny. 

Trombus se může vytvořit již za krátkou dobu trvání a za různě dlouhou dobu se může celý nebo jeho část uvolnit a krevní proud ho vmete do některé z tepen velkého oběhu. V nejzávažnějším případě do některé z mozkových tepen, kde způsobí mozkovou mrtvici. 

Srdce je orgán, který pracuje nepřetržitě a zásobuje kyslíkem a živinami všechny buňky vašeho těla. Pokud je srdce oslabené nebo poškozené, může to mít vážné následky pro celý organismus. Proto je potřeba se vyhýbat zmiňovaným rizikovým faktorům a dopřávat si zároveň pravidelně dostatek odpočinku, relaxace, zábavy, což vám pomůže udržet si srdce v kondici.

Přečtěte si také:

Vysoký tlak si můžete pravidelně měřit mobilem. Stačí k tomu minutové video obličeje

Pokud změna životního stylu nestačí na zlepšení stavu, je potřeba navštívit praktického lékaře, který už zváží vhodnost snižování krevního tlaku léky. Těch je v současnosti dostupná celá řada, a je tedy možné každému pacientovi vybrat vhodný, individuálně dobře snášený lék nebo lékovou kombinaci, vysvětluje kardioložka Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky brněnské fakultní nemocnice v Bohunicích. 

A při jaké hodnotě tlaku vyrazit do ordinace? Pokud si budete pravidelně měřit krevní tlak kvalitním a validovaným tlakoměrem a naměříte více než jednou vyšší hodnoty (140/90 mmHg a více), navštivte praktického lékaře. Včasné zahájení léčby hypertenze a důsledná kontrola krevního tlaku může zabránit rozvoji budoucích komplikací, dodává lékařka. 

Sklony k hypertenzi se dědí

Pokud tedy máte v rodině diagnózu hypertenze, je namístě pravidelná kontrola tlaku celé rodiny. Geny mají klíčový vliv. Je známo, že vysoký tlak – hypertenze – často postihne více členů jedné rodiny. Hodnota krevního tlaku se do jisté míry dědí, asi tak jako například výška postavy nebo inteligence, vysvětluje kardioložka Vysočanová. 

Na druhou stranu, nejde o klasickou dědičnost, která se vyskytuje u jiných onemocnění, jako je třeba hemofilie, kterou člověk zdědí se vším všudy. Dědičná složka hypertenze je zprostředkována více geny, které nesou jen určitý stupeň zvýšeného rizika vzniku nemoci, a navíc na výskyt vysokého tlaku působí další vlivy, například příjem soli nebo obezita. 

Odhaduje se, že samotná dědičnost se podílí na hodnotě krevního tlaku asi v 80 procentech a zevní vlivy ve dvaceti. Pravděpodobnost postižení člena rodiny, v níž se vyskytuje hypertenze, je asi 50 procent. U mladých osob ve věku 20–49 let s oběma rodiči hypertoniky bylo zjištěno asi čtyřikrát vyšší riziko rozvoje hypertenze.

Vysoký tlak si můžete měřit i doma mobilním telefonem, říká v podcastu 120 na 80 profesor Miloš Táborský, kardiolog a zakladatel Národního telemedicínského centra.