Turistická sezóna, jejíž vrchol připadá v našich zemích na prázdninové období, je mimo jiné spojena s větším počtem řidičů na silnicích označovaných obvykle jako „sváteční řidič“. V průběhu roku zas tak často za volant nesedají. Není proto na škodu připomenout si, co udělá s člověkem, respektive s jeho reakcemi, i malé množství alkoholu – a to nejen za volantem.
Proč ženy odbourávají alkohol hůř než muži
Za volant stále častěji usedají ženy, které jsou z pohledu vlivu alkoholu na svůj organismus a následné reakce mnohem rizikovější skupinou než muži (zejména při jeho odbourávání). Hlavní důvody jsou přitom čtyři.
Prvním z nich je velikost – ženy jsou oproti mužům obvykle o něco menší, a mají tak také menší játra, v nichž probíhá detoxikace alkoholu. Ve složení ženského těla je navíc obvykle více tuku a díky tomu méně vody, ve které se může alkohol naředit. Třetí důvod je enzymatický – alkohol dehydrogenáza má u žen o čtyřicet procent nižší aktivitu v porovnání s muži, čtvrtý pak hormonální – ženy reagují jinak na alkohol během menstruace nebo pokud berou antikoncepční pilulky, což je dnes drtivá většina. Nejen tyto důvody následně vedou ke zmiňovanému pomalejšímu odbourávání alkoholu v krvi a tedy delšímu riziku ovlivnění reakcí organismu po konzumaci alkoholu.
Rizikové skupiny
Obecně pak negativní dopad alkoholu nejen na reakce, ale i na zdraví (riziko kardiovaskulárních onemocnění) ovlivňuje celá řada dalších faktorů. Tato rizika jsou vyšší v případě kuřáků, osob s vysokým krevním tlakem, lidí s celkovým cholesterolem vyšším než 200 mg/100 ml krve, HDL cholesterolem nižším než 35. Roli hraje i věk, přičemž u mužů je rizikovou hranicí 40 a u žen 50 let. Významný, byť dosud zcela neprobádaný vliv má samozřejmě také genetika. To je ale v zásadě všeobecně známo.
Kdy a jak alkohol ovlivňuje naše reakce?
Zpět ale k vlivu množství alkoholu na reakce. Při jak vysoké (pro někoho možná nízké) hladině alkoholu a krvi se tato skutečnost projevuje, a v čem nejvíce?
V prvé řadě je vhodné vědět, co je pro účely šetření vlivu alkoholu na lidské reakce míněno onou „nízkou hladinou alkoholu“. Různé výzkumy přitom v minulosti pracovaly s různými údaji, a i proto nejsou výsledky plně porovnatelné. Jeden z nejnovějších výzkumů, o jehož výsledcích informovala před časem Česká technologická platforma pro potraviny, a ze kterého vychází následující údaje, pracuje s hladinou alkoholu v krvi ve výši 0,4 až 0,5 promile. Jde o hranici, o níž se diskutuje v souvislosti s možností tolerance obsahu alkoholu při řízení motorových vozidel. Zdá se přitom, že stávající nulová tolerance, což je například situace v ČR, má svoji logiku.
Již při této hranici se totiž obsah alkoholu negativně projevuje nejvíce právě na snížení reakční schopnosti při řízení, a to u 48 procent populace. Navíc se u 46 procent populace projevuje narušení sledovacích procesů (tracking), což s řízením značně souvisí. S určitým odstupem pak následuje vliv alkoholu na psychomotorické dovednosti (38 procent populace), zrakové funkce (33 procent) a vliv na zpracování informací (paměť) – 27 procent. Kupodivu nejmenší vliv má zmiňovaná nízká hladina alkoholu na takzvanou rozdělenou pozornost (schopnost sledovat více podnětů najednou), což se týká 20 procent populace. Osobně se nicméně domnívám, že rozdělená pozornost je i součástí řízení vozidel a sledovacích procesů, ale prodávám tak, jak jsem koupil.
Pouhé promile už ovlivní každého
Tak či tak je zřejmé, že se na lidském chování a zejména rychlosti reakcí všeho druhu podepisuje mnohem nižší množství alkoholu, než si leckdo myslí. A pokud se týká hranice, kdy je významně narušena reakční schopnost prakticky každého a ve všem, pak nejen zmiňovaný výzkum konstatuje, že takovou hranicí je pouhé jedno promile alkoholu v krvi.
Na závěr snad ještě pár čísel. Podle zdravotníků by měli dospělí muži denně zkonzumovat maximálně 24 gramů alkoholu, ženy pak maximálně 16 gramů. Uvedených 16 gramů alkoholu je zhruba obsaženo v třetince piva, 1,5 dcl vína nebo 40 ml tvrdého alkoholu.
ČLÁNKY DO MAILU