I nízké hladiny alkoholu ovlivňují chování, ale je třeba zkoumat, jak se tato změna chování projeví v provozu.
Tyto výzkumy se dělaly a posléze byly zapomenuty, protože se ukázalo, že nízká hladiny alkoholu sice zhoršuje reakční dobu, atd. ale současně si člověk také uvědomuje tyto hendikepy a jede opatrněji. Ve výsledku jízda člověka s nízkou hladinou alkoholu byla výrazně bezpečnější než jízda člověka zcela střízlivého.
Mnohé teoretické principy se v praxi projevují nečekanými způsoby. Další příklady, kdy snaha o zvýšení bezpečnosti provozu na základě pouze teoretických úvah vedla (a většinou bohužel stále vede, protože ti teoretici si své omyly nepřipustí) ke zhoršení situace:
Podle statistik v Rakousku po zavedení povinného svíce aut ve dne došlo ke skokovému nárůstu nehod s tragickými důsledky (vedle svítícího auta není vidět chodec nebo cyklista). Také teď v Rakousku chtějí povinnost svícení zrušit (neb už ji snad zrušili, nevím).
Stejně tak povinné nošení cyklistických helem vedlo ke zvýšení úrazů, protože se ukázalo, že motoristé jsou k cyklistovi s helmou méně ohleduplní (myslí si, že když je chráněný, tak si můžou dovolit více).
Ještě tu funguje jedna věc. Lidi se nesnaží za každou cenu minimalizovat riziko, ale hledají rozumný poměr rizika a opruzu. Pokud se někdo začne cítit bezpečněji (třeba kvůli té helmě), tak se bude snažit ubrat ten opruz, aby se to zase +- srovnalo a žilo se co nejlíp.
Samozřejmě že vnímání rizika a opruzu je hodně subjektivní. I na sobě vidím, že intuitivně vnímám jako rizikové věci, které jsou docela bezpečné a naopak.
Nařizovat věci, které jsou na první pohled bezpečné, ale ve skutečnosti k té bezpečnosti moc nepřispějí, tak může být ve výsledku hodně kontraproduktivní.
Trochu vám to nabourává fakt, že mezi těžkými nehodami je mnohem větší podíl s přítomností alkoholu, než jaký je podíl přiopilých řidičů mezi ostatními řidiči.
S Rakouskem máte pravdu, ale moc zemí je nenásledovalo.
S helmami na kolech už je to spíš demagogie, protože úrazy sice dál rostly, ale hlavně proto, že rostl i počet cyklistů.
Je dost těžké zjistit, v kolika nehodách "pod vlivem" opravdu hrál roli alkohol, ve většině statistik je to prostě "čárka" a moc se to nerozebírá. Takže stane-li se větší nehoda a řidič nadýchne 0,3, tak to ve statistice je, ač byl vliv podobné dávky na 90% nulový a šlo prostě o chybu či neopatrnost, která by se dotyčnému stala i za střízliva.
Navíc se u nehod zmiňuje alkohol i v případě, že člověk, u kterého byl zjištěn, nehodu nezavinil, což statistiku dále zamotává.
Osobně se alkoholu za volantem úspěšně vyhýbám, jsem si naprosto jistý, že přes 0,6 prom jsem za volantem neměl naprosto nikdy a i počet jízd, kdy bych dýchl nějaké zbytkové minimum v řádu 0,3-0,4 by se dal spočítat na prstech. Nicméně určitou zkušenost s reakcí na něj mám z jedné sportovní činnosti, která je na pozornost a reakce proti autu spíš náročnější. Na základě toho si dovolím tvrdit, že vliv jednoho piva je u mě naprosto nulový, možná dokonce spíš pozitivní ve smyslu jistého uvolnění stresu. Dvě piva už ale kladem nejsou a při třech už jdou reakce dolů zcela nesporně a sednout si za volant takto by byla hloupost a nezodpovědnost. Celkem vzato tato zkušenost dost sedí na hladiny tolerance někde mezi 0,3-0,5 uznávané ve většině Evropy...