I populární sýr feta má svá negativa

2. 8. 2019

Sdílet

Jedním ze spotřebitelských, ale i gastronomických hitů je v poslední době sýr feta. Skutečně je to „nejzdravější sýr světa“? Ledacos se dá zkazit jeho nevhodnou přípravou.

Zejména v restauracích feta často nahrazuje v nabídce pokrmů surovinu pro klasický smažák. Možná i proto, že smažený sýr se stal v minulosti terčem odsudků různých kulinářských odborníků a symbolem „nezdravé české stravy“.

Spojení „smažená feta“ s bramborem ovšem působí atraktivněji, exotičtěji a nápaditěji. Svým způsobem je to nicméně chuťově, cenově i svým složením jiná, přece jen ale v zásadě příbuzná varianta smažáku. Včetně smažení na oleji, což je všeobecně považováno za nutričně nejméně vhodnou tepelnou úpravu potravin.

Feta nejzdravější sýr?

O sýru feta se obvykle dočteme, že je to „nejzdravější sýr na světě“, který obsahuje množství pro tělo potřebných a žádoucích látek. Třeba, že 30 gramů tohoto sýru obsahuje 14 procent doporučeného denního příjmu vápníku.

Našinec se ovšem již bohužel nedočte, že 100 gramů sýru feta obsahuje také zhruba 50 procent doporučené denní dávky sodíku. Uvedený sýr je totiž hodně slaný, což zas tak pozitivní pro zdraví není, stejně jako vysoký obsah tuku, který mu ale dává jedinečnou specifickou chuť.

Vysoký obsah soli v něm je samozřejmě dán technologií jeho výroby – zráním ve slaném nálevu. Výsledkem ale je, že obsah soli v sýru feta dosahuje zhruba 5 procent, na rozdíl od běžné suroviny pro „smažák“, což jsou různé varianty eidamu; v nich se obsah soli pohybuje mezi 3 až 4 procenty. Minimálně pro někoho pak může být negativní i skutečnost, že feta je oproti eidamům asi o třetinu dražší.

Galerie: Výroba řeckého sýru feta

Kdy se skutečně jedná o fetu

Nic ale proti sýrům feta, a především jejich konzumaci v horkých letních dnech. Není jistě náhodou, že jde o řeckou specialitu, tedy o produkt vyvinutý, vyráběný a konzumovaný v Řecku, kde se díky tamním vysokým teplotám lidé více potí. A protože s potem se z těla ztrácí i sůl, je feta jedním z řešení, jak ji opět do těla doplnit.

Tento sýr je také vhodný pro jedince alergické na kravské mléko, neboť se k jeho výrobě používá mléko ovčí (70 procent) a kozí (30 procent). Právě složení a použitá technologie výroby znamenají, že sýr feta je výrobek patřící mezi Chráněné označení původu (u nás CHOP, po evropsku PDO). To ale mimo jiné znamená, že tímto názvem se nesmí označovat produkty, které takové složení nemají a které se originálním způsobem nevyrábějí.

Přesto se lze setkat s formulací „feta z kravského mléka“, což je ovšem nesmysl a navozuje mimo jiné otázku, zdali „to“, co je například v restauracích jako „feta“ označováno, skutečně tímto sýrem je. Osobně se domnívám, že není, a je tak možná vhodné varovat prodejce nepravé fety před možnou pokutou za zneužití chráněného názvu.

Dobrý a kvalitní sýr

Skutečná feta je jistě dobrý a kvalitní výrobek, navíc univerzálně použitelný nejen na smažák, ale především do salátů, což se také samozřejmě často využívá (přečtěte si, jak se feta liší od balkánského sýra a kde ji lze použít).

Že by to ale byl vzor „zdravé stravy“, se říci nedá, třeba právě v porovnání s klasickým smažákem, pokud se připravuje stejným způsobem. I na tomto sýru lze tak v praxi demonstrovat, že žádná potravina není jen a pouze dokonalá a „super“ a žádná není jen a pouze negativní. Což je další z milionů argumentů ve prospěch pestré stravy ve všech jejích podobách.

Galerie: Encyklopedie sýrů

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).