Stejná značka, stejný výrobek, ale jiné složení. Téměř u poloviny testovaných výrobků laboratorní testy potvrdily, že v Rakousku jsou zdánlivě totožné potraviny nadnárodních výrobců kvalitnější než ty, které se prodávají na Slovensku.
Potvrdilo se tak podezření, které výrobci popírají, a to nejen na Slovensku, ale i u nás. O dvojím metru ve složení „stejných“ výrobků se spekuluje již dlouho. Server Vitalia.cz už před časem oslovil velké výrobce, ti však různé složení potravin vysvětlovali „rozdílnými chutěmi“: Stejný výrobek, jiná chuť – prý to tak chceme. V roce 2015 pak u nás proběhlo velké srovnání potravin v ČR a SRN: Složení bylo ve třetině případů jiné. K zatím zřejmě nejrozsáhlejšímu projektu přistoupili nedávno na Slovensku a výsledek je neradostný:
„Od svého nástupu do úřadu jsem se pravidelně setkávala s tématem rozdílné kvality potravin na Slovensku a v západních zemích,“ popisuje Gabriela Matečná, slovenská ministryně zemědělství, „jde o produkty nadnárodních společností, které se jmenují stejně, mají stejný obal – a přece mají různé složení. Dosud jsme však naráželi na nedostatek údajů.“
Ministerstvo proto zrealizovalo prostřednictvím Státní veterinární a potravinové správy SR porovnání kvality potravinářských výrobků prodávaných pod stejným názvem a značkou na Slovensku a v Rakousku.
Porovnání stejných výrobků na Slovensku a v Rakousku:
- téměř polovina produktů vykázala rozdíly značně ovlivňující kvalitu,
- nejhůře obstály slazené nápoje, koření, sýry, čaje a masné výrobky.
Zdroj a podrobné výsledky: Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka
„Výsledky testů potvrdily obavy, které už jsem vícekrát komunikovala na evropské půdě,“ uvedla Gabriela Matečná. „Až u poloviny výrobků jsme našli výrazné rozdíly značně ovlivňující kvalitu. Všechny v neprospěch mezinárodních produktů prodávaných na Slovensku.“ Šlo zejména o nižší podíl masa, vyšší podíl tuků, umělé náhražky cukru, množství konzervačních látek či nižší gramáž.
„Spotřebitel očekává stejnou kvalitu téže značky bez ohledu na zemi výroby nebo nákupu. Argument, že spotřebitelé upřednostňují různé regionální chutě, neobstojí. Slovenský spotřebitel určitě neočekává umělá sladidla a barviva, více éček nebo menší podíl masa než ten rakouský,“ zlobí se ministryně, která již v rámci loňského slovenského předsednictví v Radě EU upozorňovala Evropskou komisi na problém dvojí kvality potravin, kterému čelí Slovensko spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy včetně České republiky.
Češi ostatně sami sebe označují za „popelnici Evropy“ a záměr porovnat výrobky prodávané na našem trhu s potravinami u západních sousedů oznámil před pár dny také český ministr zemědělství Marian Jurečka. V plánu má srovnání hned pěti zemí, vedle České republiky právě Slovenska, dále Maďarska, Rakouska a Německa. Chce tak obdobně jako slovenská ministryně získat relevantní údaje, které by následně mohl prezentovat Evropské unii.
Slovenský test: V Rakousku mají stejné potraviny lepší složení
V listopadu minulého roku odebrali Slováci v rámci testu vzorky dvaadvaceti druhů potravin. Nákupy se uskutečnily v maloobchodech v Bratislavě a v nedalekých rakouských obcích Kittsee a Hainburg. „Zaměřili jsme se na co nejširší sortiment: mléčné produkty, masné a rybí výrobky, čokoládové a pekařské výrobky, nápoje, kávu, koření a čaj. V senzorických zkouškách se hodnotila barva, konzistence, vůně, chuť a celkový vzhled,“ vysvětluje Jozef Bíreš, ústřední ředitel Státní veterinární a potravinové správy.
Kontroloři zároveň posuzovali i etikety: uvedení složek, výživových ukazatelů či alergenů. U jednotlivých skupin byly provedeny laboratorní analýzy některých kvalitativních ukazatelů. Šlo například o obsah masa u masných výrobků, obsah tuku a bílkovin u mléčných výrobků, obsah kakaové hmoty u čokolád, pevný podíl – hmotnost konkrétního výrobku z celkové hmotnosti (např. sýry v nálevu), přítomnost aditivních látek – konzervantů, sladidel a barviv.
Nejhůře v testu obstály nealkoholické nápoje, u produktů nadnárodních značek pro slovenské zákazníky bylo více sladidel a konzervačních látek. Dále koření, kdy byla zaznamenána vyšší vlhkost, větší podíl drtě a menší podíl přírodního barviva. V případě čajů kontrola zjistila sáčky s nižší gramáží, nižší intenzitou vůně a chuti, u sýru mozzarella nižší hmotnost pevného podílu. Masné výrobky určené zákazníkům na Slovensku měly menší procento masa než ty pro rakouského spotřebitele.
Přestaňte vytvářet dvě třídy spotřebitelů, vzkazuje ministryně
Na základě zjištění testu vyzvala Gabriela Matečná všechny nadnárodní výrobce potravin, aby v rámci společného evropského trhu přestali vytvářet dvě třídy spotřebitelů. „Značka má být zárukou jisté úrovně kvality, pokud to tak není, je třeba se zamyslet nad její důvěryhodností,“ uvedla ministryně.
Server Vitalia.cz zjišťoval u slovenského ministerstva zemědělství, jaké byly reakce výrobců. „Výrobce jsme zatím přímo neoslovovali, reagovala pouze společnost Lidl,“ říká ministerský mluvčí Michal Feik.
V testu bylo prezentováno celkem pět výrobků prodávaných společností Lidl Slovenská republika. Podle vyjádření Lidlu šlo v případě šunky o dva nesrovnatelné a různé produkty. Jak moc se liší, můžete nicméně porovnat v galerii. Ani u dalších zjištění Lidl nesouhlasí s tím, že by ukazovaly na významné či objektivní rozdíly. „Společnost Lidl garantuje všem zákazníkům ve všech sedmadvaceti zemích, v nichž působí, identickou kvalitu produktů privátních značek, které mají stejný obal, pocházejí od stejného dodavatele a mají stejný EAN kód,“ uvádí Tomáš Bezák, mluvčí společnosti.
Galerie: Jak dopadlo srovnání potravin v ČR a SRN v r. 2015? Složení bylo ve třetině případů jiné
ČLÁNKY DO MAILU