Ibalgin po roce opět mění složení. Kdo ho bude smět užívat?

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vydal na začátku letošního března zprávu, ve které veřejnost informuje o změně složení pomocných látek léčivých přípravků Ibalgin (konkrétně Ibalgin 200 mg, tbl.flm. a Ibalgin, 400 mg, tbl.flm). Nově prý nebudou obsahovat laktózu.

Je tomu přitom sotva rok, co výrobce prášků proti bolesti Sanofi oznámil, že se laktóza naopak nově do pilulek přidávat bude. A to v návaznosti na přesun výroby Ibalginu z Česka do Maďarska po prodeji původního výrobce, firmy Zentiva, americkému investorovi.

Galerie: Jak se vyráběl Ibalgin v pražské Zentivě

• 
• 
• 

Dalších 15 fotografií

„Nyní se nám podařilo upravit složení léčivého přípravku Ibalgin tak, aby laktózu neobsahoval. Přestože její množství bylo v přípravku velmi malé, chceme tímto krokem vyjít vstříc i těm pacientům, kteří mají alergii na jakékoliv množství laktózy,“ uvedl k tomu pro Vitalia.cz Libor Kytýr ze Sanofi.

Šéf komunikace dodává, že medikamenty v novém složení bude zřejmě v lékárnách možné zakoupit ke konci roku 2020, SÚKL předpokládá zhruba někdy v období od října do prosince.

Intolerance laktózy a problém s léky

Laktóza (případně její monohydrát nebo anhydrid) se ve výrobě léků a potravinových doplňků s oblibou používá jako pomocná látka – tzv. plnidlo. Ty nemají žádný léčebný účinek, ale usnadňují výrobu, přípravu, uchovávání a podávání preparátů. V Česku lze laktózu nalézt ve více jak polovině tabletových pilulek – příkladem může být antikoncepce nebo třeba antialergika. To ovšem může některým pacientům značně zkomplikovat život.

Laktóza v lécích je problémem například pro jedince s laktózovou intolerancí, což je enzymatická porucha trávení, při níž není organismus schopen trávit mléčný cukr obsažený v mléce a mléčných výrobcích. V medikamentech bývá laktózy sice obvykle obsaženo jen minimum, ani to ale lidé s těžkou formou poruchy nedovedou vstřebat. Naštěstí pro ně je obvykle možné dané přípravky sehnat i v tekuté formě, která laktózu neobsahuje.