V pátek 29. dubna ráno je ve 2. a 3. patře bílé budovy Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v pražské Krči nebývale rušno. Dnes tady na několika operačních sálech postupně proběhne 16 endoskopických zákroků trávicího traktu. Každý bude něčím unikátní a živě je budou sledovat registrovaní účastníci třídenního mezinárodního endoskopického kongresu ESGE Days. Redaktorka serveru Vitalia.cz dostala pozvání, aby mohla jednomu z unikátních zákroků přihlížet.
Co se dozvíte v článku
Než můžu na sál, potřebuji olověnou vestu
Otevírám prosklené dveře s nápisem „služební vstup“ před endoskopickými sály ve 3. patře budovy IKEM, kde sídlí Klinika hepatogastroenterologie. Dnes mimořádně kvůli velkému počtu hostů, tedy především lékařů z celého světa, nejsou zamčené. Za nimi kolem 8. hodiny ráno vládne čilý ruch. Převažuje angličtina a mladší muži v padnoucích košilích a vyleštěných botách. Brzy je ale po tomto formálním oblečení veta, téměř všichni se oblékáme ve společné šatně do jednorázového oblečení. Vlastní obuv a nezakryté vlasy tentokrát nevadí. Míříme na operační sály, které jsou kousek od nás, nebo o patro pod námi.
S pomocí ochotných zaměstnanců se zkratkami dostávám do 2. patra, kde už na mě v předsálí kyne zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky hepatogastroenterologie Tomáš Hucl. Ještě než za ním můžu na sál označený číslicí 2, sestřičky mi pomůžou obléct a pevně utáhnout těžkou olověnou zástěru a vyšší límec na krk. Při zákroku budou lékaři používat rentgenové záření a je potřeba si před ním chránit štítnou žlázu a další vnitřní orgány. Ze strany sestřiček proto nemůže chybět obligátní otázka: Těhotná náhodou nejste?
Pacientkou je seniorka se zúženými žlučovody
Je krátce před 8.30. Na sále už jsou všichni včetně lékařů, sestřiček, hostů a technika od společnosti Olympus, jejíž novinka tady bude mít premiéru. Napočítám asi 14 lidí. Pacientka je v tu dobu už v celkové anestezii, za chvíli ji čeká zákrok, který lékaři znají pod zkratkou ERCP, odborně se mu říká endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie.
Sálem zatím zní hudba přenášená ze vzdáleného kongresu. Ten brzy začne znělkou a následným uvítáním v angličtině. Krátce na to už předává moderátor úvodu pátečního kongresového dne slovo přímo na sál v IKEM, kde zákrok povede Tomáš Hucl společně s jedním ze zahraničních hostů, kterým je lékař Nagi Reddy. Pochází z Indie a v oboru patří ke světové špičce.
Endoskopický zákrok čeká 88letou pacientku se zhoubným nádorem žlučových cest. „Odborně se nazývá cholangiocelulární karcinom. Způsobuje zúžení žlučovodů, takže žluč nemůže z jater odtékat do dvanáctníku, což je stav, který není slučitelný se životem,“ vysvětluje mi později Tomáš Hucl.
Lékaři takové ohrožení života běžně řeší rozsáhlou operací, při níž pacientovi odeberou žlučovod i části jater. U této seniorky ale hledali jinou formu pomoci. „Tak obrovský chirurgický výkon by pacientka v jejím věku a při jejích přidružených chorobách neunesla, a proto jsme ji indikovali k paliativnímu zavedení kovového stentu,“ podotýká zástupce přednosty.
Galerie: Unikátní endoskopický zákrok v IKEM
V čem spočívá unikátnost nově použitého stentu
Pohledem laika je stent malá trubička, kterou lékaři pacientovi vloží do těla, kde vyztuží stěny dutého orgánu tak, aby tento orgán zůstal průchodný. Stenty mohou být ve žlučovodu (jako v popisovaném případě), průduškách a zřejmě nejznámější využití stentu je v tepnách při angioplastice u léčby infarktu.
Stent má pacientce prodloužit život tím, že rozšíří nádorem zúžené žlučové cesty, a zajistí tak odvod žluče z jater do dvanáctníku. Stenty jsou obvykle ze speciálního plastu, dnes ale pacientka dostane speciální typ kovového stentu, který v IKEM použijí vůbec poprvé. „Použití plastikového stentu znamená dočasné řešení, protože se časem uzavře žlučí. Kovový stent ale může ve žlučových cestách zůstat průchodný napořád,“ dodává Tomáš Hucl.
Dočasné řešení by znamenalo, že pacientka by musela po čase na výměnu stentu. Čekaly by ji proto opět hospitalizace, předoperační příprava včetně několika hodin lačnění, celková anestezie nebo pobyt na JIP. Použitím kovového stentu se tomuto lékaři chtějí vyhnout.
Kovový stent tohoto typu přitom v IKEM použijí vůbec poprvé, protože byl vyvinut a vyroben teprve nedávno. Do těla pacientky se dostává ve svinutém stavu. V této podobě jej lékaři protáhnou endoskopem, tedy velmi zjednodušeně řečeno dlouhou ohebnou hadicí, jež vede ústy do těla pacienta a je dutá, takže umožňuje s pomocí jednorázových katetrů (mají podobu velmi tenkých, odhaduji až 2,5 metru dlouhých, flexibilních prutů) zavádění různých nástrojů. Na konci endoskopu je miniaturní kamera, která přenáší živý obraz z útrob na monitory v operačním sále.
Proč je při operaci potřeba rentgenové záření
U pátečního zákroku ale endoskopická kamera nevidí vše. Kvůli velikosti se nedostane do žlučovodu pacientky. Jenže právě v něm je pro zákrok klíčové místo – zúžení způsobené nádorem. Lékaři proto při celém průběhu operace využívají i rentgenové záření. Zajišťuje jej věž umístěná přímo nad operačním stolem. „Žlučovod prostřednictvím endoskopu naplníme kontrastní látkou, a díky ní pod rentgenem vidíme, kde je místo zúžení,“ popisuje Tomáš Hucl.
Na místo zákroku se kontrastní látka v podobě čiré tekutiny dostává dlouhým dutým katetrem. Do něj ji podává sestřička větší injekční stříkačkou. Kontrastní látka funguje tak, že na rentgenových snímcích „rozzáří“ místo, jímž prochází. Naopak místo, kam se dostane minimálně, je v rentgenovém obraze tmavé.
Jakmile se do místa zúžení dostane konec jiného katetru se svinutým stentem, lékař jej na dálku rozvine. Plná velikost této novinky činí na délku 6 cm, průměr je 1 cm. „Stent je zde, zjednodušeně řečeno, trubička, jež má na povrchu síťovinu podobnou té u zahradního pleteného plotu s kosočtvercovými oky. Na povrchu této kovové síťky je fólie. Ta potahuje celý stent a zajišťuje, aby do něj nádor neprorostl a stent zůstal průchodný. Ta je právě v případě tohoto nového typu stentu unikátní,“ popisuje lékař.
Za 25 minut je hotovo
Dokončení finální části zákroku, tedy umístění stentu na správné místo a jeho rozvinutí, doprovází potlesk přímo zúčastněných a gratulace od vzdáleného moderátora kongresu. Celý zákrok byl poměrně rychlý – pokud nepočítáme předoperační přípravu a podání anestetik –, trval 25 minut.
Pokud se kovový stent od Olympusu (mimochodem, jde o odnož stejné firmy, od níž můžete mít doma třeba fotoaparát nebo jako já diktafon) osvědčí, lékaři v IKEM jej chtějí začít trvale používat. Podle Tomáše Hucla by jej jen na tomto pracovišti mohlo odhadem dostat 20 až 30 pacientů ročně. Na Klinice hepatogastroenterologie se ročně uskuteční zhruba 700 podobných operací.
Voperování unikátní pomůcky bylo jedním ze 16 zákroků přenášených živě na mezinárodní endoskopický kongres s názvem ESGE Days 2022.
Letos se opět konal v Praze v Kongresovém centru a účastnily se ho 3000 expertů, z toho třetina online. Mezi dalšími zákroky, které mohli registrovaní účastníci živě sledovat i s komentářem, patří třeba koloskopie s použitím umělé inteligence. Jde o zákrok, při němž je na endoskop napojena „malá krabička“. Umožňuje při vyšetření použít software, jenž dokáže vyhledat a charakterizovat i nejmenší polypy rizikové pro vznik budoucího zhoubného nádoru, takže je citlivější než oči lékařů. Umělá inteligence polyp označí na monitoru, kam endoskopická kamera vysílá obraz z tlustého střeva, s tím, že dokáže určit také míru jeho rizikovosti. Kromě IKEM se na živých přenosech podílela také Katolická univerzita v Římě, jež v rámci kongresu odvysílala 8 zákroků.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.
V IKEM působí na pozicích zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči a zástupce přednosty pro experimentální hepatogastroenterologii. Absolvoval vědecké pobyty na Univerzitě v Heidelbergu a Johns Hopkins Univerzitě v Baltimore. Je členem výboru České gastroenterologické společnosti.
ČLÁNKY DO MAILU